Galerie pivních stylů: Rauchbier

12.03.2017Otakar Gembala

Nakuřovaná piva zvaná též kouřová není možné zahrnout do rámce jednotného pivního stylu. Tvoří sice svébytnou skupinu, avšak jen s jedním společným rysem, jejich ostatní vlastnosti se mohou diametrálně rozcházet. Rauchbier, jak se tomuto pivu říká v jeho údajné kolébce a tradiční zemi výskytu, se těší oblibě již po staletí. V současné době se produkuje na mnoha místech starého kontinentu i v dalekém zámoří.

O původu nakuřovaného piva existuje poměrně uvěřitelná legenda. Přibližně před čtyřmi stovkami let prý v bavorském Bamberku vyhořel pivovar. Sladovníkům se ale podařilo zachránit několik dočerna očazených pytlů sladu. Byli šetrní, a tak z něj uvařili pivo. Jeho aroma i chuť zaujaly místní pivaře natolik, že je požadovali znovu a pivovar si musel obstarat slad stejných vlastností. Daleko pravděpodobnějším vysvětlením vzniku nakuřovaných piv je však skutečnost, že slad se odjakživa sušil teplým kouřem ohně ze spalované slámy a dřeva. Bylo tomu tak ve většině právovárečných i nákladnických domů v Německu a obdobně také v Čechách, a to po celý středověk i později, až do doby, kdy se přešlo na novou technologii sušení. Ta vyváděla kouř mimo naklíčený slad, jenž začal být sušen neboli hvozděn pouze horkým vzduchem. Začal se také používat nekouřící koks. Kouřem sušený slad měl zpravidla tmavší barvu, která se přenesla i do piva. Světlá neboli bledá piva se objevila až s novým světlým sladem. Původní způsob sušení sladu kouřem ze spalovaného dřeva, především bukového, a rašeliny se nicméně zachoval, a to nejen v pivovarech – je také součástí výrobního procesu whisky.

Napříč pivními styly

Nakuřovaná piva mohou být spodně i svrchně kvašená, jejich charakteristickým rysem je kouřové aroma přecházejícího do tónů silně připomínajících slaninu či jiné uzenářské pochoutky. Proto se nakuřovanému pivu v Německu přezdívá tekutá šunka. Je možné se s ním setkat i mimo původní region, jímž jsou Horní Franky ve spolkové zemi Bavorsko, a to především v Nizozemsku, Belgii, Francii, USA, Dánsku, Norsku, České republice, Polsku, ve Velké Británii či na Islandu. Jeho výrobci jsou nejčastěji řemeslné pivovary včetně těch vyhlášených, jako jsou dánské Mikkeller či Beer Here, nizozemský Brouwerij de Molen či texaský Jester King. Pokud jde o uznávané klasické pivní styly, mezi těmi kouřovými lze nalézt téměř všechny, od světlého ležáku helles po dunkel a schwarzbier, bock či doppelbock, zwickelbier i kellerbier, velmi často jde o březňák neboli märzen, všechna piva pšeničná i žitná, britské styly jako pale ale, porter, imperial porter či stout, barley wine, EPA, IPA, black či red IPA, strong scotch ale, american pale ale, american amber ale, svrchně kvašená piva novozélandská a také polské grodziskie.

Metropolí zůstává Bamberk

V hornofranckém regionu spolkové země Bavorsko jsou činné na dvě stovky pivovarů. V okolí Bamberku se jich nachází asi sto a v samotném městě deset. Mnoho z nich nabízí nejrůznější kouřová piva. Místní obyvatelé si svou pivní kulturu vysoce cení, ostatně jsou s 280 vypitými litry piva ročně na hlavu absolutní špičkou světové spotřeby. Nakuřované pivo zde lze ochutnat leckde, ale nechat si ujít dům číslo 6 v Dominikánské ulici v historickém centru města, jmenovitě lokál pivovaru Heller-Traum Schlenkerla, by byl hřích. Zdejší Aecht Schlenkerla Rauchbier Märzen, Aecht Schlenkerla Rauchbier Urbock či Aecht Schlenkerla Eiche Doppelbock jsou patrně nejznámější bavorská nakuřovaná piva. Nabízejí zde také nakuřovaný weizen. Pivovar připravuje vlastní slad sušený v kouři ohně z bukového dřeva. Na opačném břehu řeky Regnitz a kanálu Rýn–Mohan–Dunaj, v Obere Königstraße 10 je situován Brauerei Spezial, založený roku 1533, jenž je druhým nejznámějším bamberským výrobcem rauchbieru. Vaří se zde Spezial Rauchbier Märzen, Lager, Bockbier a Ungespundete. Bamberk je rovněž sídlem sladovny Weyermann Malz, u níž nakupuje kromě německých i mnoho dalších evropských a samozřejmě i českých minipivovarníků.

České a moravské kouřové signály

Také čeští milovníci chmelového moku si mohou vychutnávat kouřové pivo, i když se za ním musejí vypravit do pivního baru, pivotéky či restauračního minipivovaru a smířit se s tím, že ho řemeslné pivovárky vaří nepravidelně. K pozoruhodným pivům tohoto typu patří například Třebonický Macho nebo Písečná bouře od sládka Davida Staňka (dunkler weizenbock, resp. amber ale), Beskydský smrkáč (IPA) z Ostravice či Nostradamus MDLXVI z Chotovin (doppelbock dunkel). Některá z desítek těchto piv zaujmou svým názvem, jiná možná jen jím. Je třeba hledat a ochutnávat, a to například z této nabídky: Zhůřák Černá vdova (english porter), Hendrych H15 Rauchbier z Vrchlabí, Kolčavka Vánoční speciál 13°, Purkmistr Čaďour z Plzně (polotmavý speciál), Chýně Kouřový (polotmavý ležák), Pšeničná nakouřená Karkulka z Břevnovského klášterního pivovaru, Kozlovický Kozlovjan 14° nakuřovaný, Falkenštejn Zkouřená čarodějnice 13° (tmavý speciál), Mordýř Líný kominík z Dolních Ředic (tmavý speciál), Nakuřovaný šárecký divoch z Libockého pivovaru, Letinský Rauchbier z Letin, Czech Lion Smoky Deer z pivovaru Národní (dunkelweizen), Qásek Venda z Pivovarského domu Ostrava (porter), Koníček Vojkovické kouřové (polotmavý speciál) či Eggenberg Nakouřený švihák (tmavý ležák). Z pomyslné kouřové clony navíc možná již v příštích týdnech vystoupí nová vydařená česká nakuřovaná piva.

foto: iStock a archiv

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Pin on Pinterest

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

@mohlo by vás zajímat