Když vinaří „polárníci“

27.03.2017Martin Křístek

Úspěchy šlechtitelů nových mrazuvzdorných, raných a houbovým chorobám odolávajících odrůd révy vinné učinily smysluplnými vinařské pokusy i v takových oblastech, jako jsou Pobaltí či Skandinávie. Globální oteplování prodloužilo vegetační období o tři týdny a slunečního svitu je zde zásluhou bílých nocí téměř tolik co na jižní Moravě. Své úspěšné vinaře má i Velká Británie nebo třeba Nizozemsko.

Nemalou měrou se o úspěch vinařů-polárníku zasloužil guru českých a moravských vinařů prof. Vilém Kraus (1924–2013). Stál u zrodu modré odrůdy Rondo, jež je dnes nejrozšířenějším kultivarem v Dánsku a spolu s bílou odrůdou Solaris, která se osvědčila mj. v Norsku, hraje v severských výsadbách prim. Na paty jim šlapou Cabernet blanc a Cabernet Cortis, které těží z marketinkově geniálních názvů. Mimořádně důležitá je samozřejmě poloha a orientace vinohradu. Moře slouží jako tepelný rezervoár. Na jaře pevninu ochlazuje a nástup vegetace oddaluje. Riziko poškození jarními mrazy je proto nižší. Na podzim je moře teplejší než pevnina a příchod zimy pozvolnější. Hrozny dozrávají ještě v polovině října.

Dánská vinná stopa

Nejstarší zmínky o vinaření na území Dánska pocházejí z 12. století, kdy zde révu pěstovali mniši Řádu svatého Benedikta v Odense, cisterciáni v Esrumu, Sorø a Roskilde. Od 13. století se ochladilo a vinohrady zpustly. Teprve v roce 1932 vysadil Niels Vilhelm Christiansen u jezera Furesø Pinot noir, Aligoté a Baco noir. V 90. letech vybudoval na předměstí Kodaně Jens Michael Gundersen Dansk Vincenter, nejstarší registrovaný dánský vinohrad, který zabírá plochu 3,5 ha. Ve vynikajícím ročníku 2002 vyrobil barikové víno Nordlund (odrůda Rondo), jehož cena se vyšplhala k astronomické částce 500 DKK. Sven Moesgaard založil v písčitých půdách Jutska Skærsøgård Vin, největší (5,2 ha) dánský vinohrad. Vyrábí zejména šumivá vína, která jsou v nabídce nejlepších kodaňských restaurací. Přesto je skeptikem, co se týče rentability dánského vinohradnictví. Každopádně v současné době dánská vinohradnická asociace sdružuje 1400 vinařů, v zemi působí 80 komerčních vinařství a plocha vinic dosahuje 90 ha.

Musí to jít i ve Švédsku

O něco kratší je historie švédského vinařství. Výsadbu révy u zámku v Malmö zaznamenal roku 1749 Carl von Linné. První novodobou švédskou vinici Skillinge Vingård vysadil Percy Månsson v roce 1995. Experimentoval s lotyšskými hybridy, dnes považuje za perspektivní Siramé, Muscaris a Souvignier gris. Před 10 lety nabízel státní monopolní prodejce Systembolaget vína Gute Vingård (ostrov Gotland) Lauriho Pappinena a Blaxsta Vingård (kraj Södermanland) Görana Amnegårda. Nyní čítá Asociace švédských vinohradníků 300 členů a plocha vinic přesahuje 90 ha. Komerčních vinařství je okolo třech desítek, většina na jihovýchodě Skåne. Problém představuje nemožnost prodeje vína „ze sklepa“ a ceny v Systembolaget 200–400 SEK. Vingården i Klagshamn Leny Jörgensen a Murata Sofrakise stojí na dohled öresundského mostu. Odrůdou číslo jedna je Solaris, ostatně jako v celé zemi. Surovinou pro rosé bývají Rondo a Cabernet Cortis. „Může-li být 800 hektarů vinic v Mongolsku, musí to jít i ve Švédsku,“ tvrdí Sofrakis.

Víno bez nároku na označení

Do Finska první révu přivezl ze Severní Ameriky Pietari Kalm, žák Carla Linného. Produkce vína se ale do roku 2008 týkala výlučně vín ovocných. Oproti Dánsku či Švédsku nebylo Finsko uznáno za vinařskou zemi. Uvedení pojmu víno je v rozporu s normami EU, víno z finských hroznů tak musí být označeno jako alkoholický nápoj vyrobený fermentací hroznů. Pouze jediný vinohrad je větší než 1 ha. První víno z místních hroznů představilo v roce 2008 Teiskon Viini, jež sídlí severně od Tampere. Třetinu produkce vykoupí předseda vlády k reprezentativním účelům. Dle Juhy Karvonena, předsedy Finské vinohradnické asociace, zde dozrává Bianca, Siegerrebe a Rondo. Hlavní problém vidí v nedostatku víry, že lze révu ve Finsku vůbec pěstovat. Fredrik a Niklas Slotte, JBS Bröderna Slotte, přitom sklízejí Rondo a Solaris dokonce na Ålandských ostrovech. Pro vlastní potřebu připravují sekt, pro turisty vinné želé.

Napříč celým Pobaltím

Jaan Kivistik je přesvědčen, že Estonsko je nejsevernější zemí, kde lze révu pěstovat na celém území. Nejstarší keř, Madlenka raná, byl vysazen roku 1937 v Räpina u estonsko-ruské hranice. Aktuální plochu vinic Kivistik odhaduje na 1–2 ha. Univerzitní výzkumná stanice Rõhu preferuje modrou Zilgu a Hasanský sladký. Pokud dozraje, dává kvalitní vína Rondo. V Litvě existují písemné doklady o Vitis vinifera datované do roku 1782. Konzumace vína ale na rozdíl od piva a medoviny nemá v Pobaltí tradici. První komerční vinohrad Pobaltí a současně největší litevskou vinici (1,3 ha) vysadil roku 2009 u Plungė Darius Kuzovas za účelem produkce bio-hroznů a moštů z odrůd Solaris a Rondo. Zahrádkáři pečují o desítky odrůd a nejčastěji vinifikují hybrid Alfa. Poblíž Hory křížů v Joniškėlis obhospodařuje člen Litevské vinohradnické asociace Algirdas Lungys mj. Hasanský sladký, odolný kultivar z rusko-korejského pomezí. V Lotyšsku zakládal vinice již Řád německých rytířů ve 14.–16. století. Současný stav se blíží 6 ha. Populární je Paulsem Sukatnieksem vyšlechtěná Zilga. Ochutnat ji lze v Sabiles Vīnakalns, historické vinici obnovené roku 1989, která je Guinnessovou knihou rekordů mylně označována za nejsevernější na světě.

V konkurenci ovocných vín

První zmínka o vinicích v Bělorusku pochází z roku 1005. Oblibu révy ještě v předminulém století dokládají dřevořezby zdobící staré vesnické domky. Nedaleko Vitebska vysadil roku 1982 několik novošlechtění (např. Muromec) Viktar Kucharav. V úspěch vinařských družstev ale nevěří: „Produkce ovocných vín je levnější a méně riziková.“ V Pinsku chátrá dřevěnka Ivana Šavčuka alias Mičurina z Polesí, jenž vyzkoušel stovky kultivarů. Ve zdejší výzkumné stanici pak Romuald Loiko vyšlechtil mj. odrůdy Kosmonavt, Kosmos a Krasa severa. Pinský vinařský závod v roce 2003 založil 20ha vinici s hybridy Alfa a Tajožnyj izumrjud (Smaragd tajgy). Technoložka Světlana Naumčik se však nedomnívá, že by révová vína mohla být lepší než ovocná, jichž vyrábí 10 milionů litrů ročně. Ostatně podíl révového vína na spotřebě alkoholu v Bělorusku činí 3 %, ovocným vínům patří 35 % a vodce 42 %.

Vinice po celém Polsku

V Polsku plocha vinic dle odhadu Polského institutu révy a vína překračuje 500 ha. Ostrůvkovitě jsou rozesety po celé zemi, včetně pobřeží Baltu a Mazurských jezer. Vinohradnictví zde dosáhlo vrcholného rozkvětu ve 14.–16. století, kdy rozloha vinic činila několik tisíc hektarů. Samostatnou kapitolu tvoří někdejší německé vinice u středního toku Odry, které po druhé světové válce připadly Polsku. Zatímco v roce 1900 obklopovalo Grünberg (později Zielona Góra) 2000 ha vinic, roku 1961 zbylo 37 ha. Nová vlna vinařů-polárníků nastoupila na sklonku 20. století pod vedením Romana Myśliwieca. Vedle stovek nadšenců, vzniklo i pár desítek registrovaných vinařství. K největším vinařským oblastem patří Dolní Slezsko (např. Winnice Jaworek, 23 ha), Zelená Hora (např. Pałac Mierzęcin, 7 ha) a Podkarpatí (např. Winnica Golesz, 2 ha). Vinice lze nalézt také u Krakova (např. Winnica Srebrna Góra, 12 ha) a podél Visly (např. Winnica Płochockich, 4 ha). Na jihozápadě dozraje Ryzlink rýnský i Pinot noir, jinde „jen“ Rondo, Regent, Hibernal, Seyval blanc anebo polské novošlechtění Jutrzenka.

Belgické a nizozemské obrození

Nejstarší zprávy o nizozemském vinohradnictví z roku 968 zmiňují vinice u Maastrichtu. Ve 14. století stály vinohrady u každého většího města. Po ochlazení klimatu dostaly přednost brambory a roli zdravotně nejbezpečnějšího nápoje převzalo pivo. Obrození odstartovalo v 70. letech 20. století v nizozemských provinciích Limburg (Apostelhoeve) a Noord-Brabant (Wijngaard De Linie). Plocha vinic v Nizozemsku dosáhla 225 ha (200 vinařství) a v Belgii 130 ha (80–90 vinařství). Vínu se daří v belgickém Limburku i nizozemském Limburgu (90 ha) a na východě Nizozemska v Gelderlandu (70 ha). V tamní pahorkatině se nachází Wijnhoeve de Colonjes Freeka Verhoevena. Ve vinici hrají první housle Cabernet blanc, Riesèl, Johanniter či Pinotin. Produkce nepřekračuje 40 000 láhví, každá je v ceně 13 eur. V rovinatém Overijssej založili John a Wilma Huismanovi Wijngoed de Reestlandhoeve. Vsadili na Regent, Solaris, Muscat bleu a biodynamický přístup. Ve společné deltě Rýna, Mázy a Šeldy se rozprostírá provincie Zeeland. Jediné místní vinařství, Wijhoeve De Kleine Schorre (10 ha), vybudoval Johan van de Velde. Soustředí se na bílá a šumivá vína z Rivaneru, Pinotu gris, Pinotu blanc a Auxerrois. KLM je servírují v business class. Největší belgické vinařství Wijnkasteel Genoels – Elderen (22 ha) sídlí na zámku 82letého rentiéra Jaapa van Rennese. V roce 1991 nařídil vysadit Chardonnay, Pinot noir a Pinot gris. Každoročně zde prodají 80 000 láhví (0,7 l/13–29 eur) a za prohlídku vinařství s ochutnávkou čtyř vín si účtují 50 eur.

Vzestupy i pády britského vinaření

Hitem pisatelů o víně se v loňském roce stala šumivá vína, jejichž hrozny dozrály na křídovém podloží Kentu a Sussexu. Ve Velké Británii působí 135 komerčních vinařství, které obdělávají 1500 ha a produkují 6,3 milionů láhví ročně. Největší jsou vinice Denbies Vineyard (Surrey, 107 ha) a Chapel Down (Kent, 78 ha). Domácí spotřebu kryjí vína z Anglie a Walesu (20 vinařství, 100 000 láhví ročně, např. Parva Farm) sotva z 1 %. Původním obyvatelům představili víno Římané a za vlády Jindřicha VIII. zde napočítali 139 vinohradů. Moderní éru zahájil John Edginton, který v roce 1952 ve Wiltshire vysadil pokusně Müller-Thurgau, Seyval blanc či Reichensteiner. První komerční pokusy ze 70. let se inspirovaly německými sladkými „břečkami“ typu Liebfraumilch. V době vinařského boomu na sklonku 80. let vyrostlo v zemi přes 400 vinohradů. Do roku 2000 třetina z nich zanikla. Až přišel úspěch šumivých vín vinařství Nyetimber, které dnes vlastní 7 vinohradů (celkem 171 ha). Pionýrské výsadby novošlechtění Huxelrebe či Dornfelder ustoupily klasickým odrůdám Chardonnay (23 % plochy), Pinot noir (22 %) a Pinot Meunier (5 %). Pokles obliby postihl i dříve na ostrovech ikonický Bacchus (8 %), a teprve třetí mezi modrými odrůdami je Rondo (3 %).

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Pin on Pinterest

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

@mohlo by vás zajímat