Prvorepublikový Myšák podle Ambiente

14.09.2017AtBars

Vyhlášená prvorepubliková cukrárna Myšák v pražské Vodičkově ulici 1. září znovu ožila, tentokrát pod křídly Ambiente. Hostům po celý den nabízí klasické české zákusky, dorty i poháry a doplňuje je snídaněmi, chlebíčky a výběrovou kávou.

František Myšák svou cukrárnu ve Vodičkově ulici otevřel v roce 1911. K jejím specialitám patřily pomerančové placičky a karamelový krém, stálicemi nabídky byly ledovky, indiánky, trdlovec nebo ovoce z marcipánu. Hodně se dbalo na kvalitu, za první republiky pekli cukráři v Myšákovi všechno domácí, kupovali pouze čokoládu a například ovoce na zimu sami zavařovali. „Margarín nesměl překročit práh dílny. Za války ovšem přišly samé náhražky. Otec byl z toho všecek nešťasten. Říkával, že to je chemie, a ne cukrařina,“ popisuje složité období František Myšák ml., který se stejně jako otec stal cukrářem a převzal rodinný podnik. Cukrárna pod taktovkou rodiny Myšáků fungovala do konce války, pak byla úředně zavřena a po únoru 1948 znárodněna. František Myšák ml. ovšem zůstal v oboru a sklízel úspěchy na mezinárodních soutěžích, například na světové výstavě Expo 1958 v Bruselu.

Vrátit vyhlášené prvorepublikové cukrárně její dobré jméno se rozhodla restaurační skupina Ambiente. „Podnik provozují lidé z Café Savoy. Budou dodávat sladkosti ze svojí cukrárny a také se pokusí obnovit některé původní receptury cukrárny Myšák,“ prozrazuje spolumajitel podniků Ambiente Tomáš Karpíšek. V nabídce tak nebudou chybět věnečky, větrníky, indiánky nebo třeba laskonky, ale také zmrzlinové poháry včetně toho karamelového, na nějž se do Myšáka za první republiky chodilo nejvíc. Ambiente si na ně nechalo v rodinné sklárně Rückl v Nižboru vyrobit foukané a ručně broušené sklenice z českého křišťálu. Kolekce nazvaná Lady pochází ze starých archivů a původního katalogu sklárny ze 30. let minulého století. Kávu má cukrárna svoji, od liberecké pražírny Nordbeans. Otevřeno je už od půl osmé (o víkendu od devíti), a tak si lze v Myšákovi vybírat ze čtyř druhů snídaní (Kontinentální, Myšák, Zdravá a Praha), popřípadě si dát vejce v různých podobách (do skla, na hniličko, míchaná…). V menu je i několik menších jídel, třeba krevetový koktejl, teplá pražská šunka nebo sekaná s bramborovým salátem, nechybí ani polévka, jež se mění dle denní nabídky. Kdo si chce nakoupit s sebou nebo se jen rychle občerstvit, může se držet pouze v přízemních prostorách. Pro delší posezení a vychutnání si kávy, sladkostí či atmosféry je lepší vystoupat do prvního patra, usadit se u stolku v jedné ze dvou místností a sledovat cukrárensko-kavárenský ruch.

Interiér je dílem architektky Terezy Froňkové, která při jeho navrhování respektovala původní vzhled podniku z 20. let minulého století. „Spodní patro cukrárny je zrekonstruované ve spolupráci s památkáři, nahoře ale nezbylo vůbec nic, protože dům před deseti lety spadl a zůstala jenom fasáda,” vysvětluje architektka. „Nejprve jsme chtěli jednoduchou až funkcionalistickou kavárnu, ale vycházíme z původního interiéru, a tak jsme tam potřebovali trochu dekoru i kýče,“ doplňuje. Ke spolupráci byl proto přizván ilustrátor Michal Bačák, jenž je spoluautorem obrazu umístěného v prvním patře. „Při výběru řemeslného provedení a dekoru jsme pracovali s luxusní atmosférou prvorepublikového podniku. Využili jsme proto techniku tisku na sametovou látku, která působí jako zlatý dekor na zelenomodrém pozadí,“ vysvětluje ilustrátor s tím, že motiv obrazu má původ v Orientu: „Chtěli jsme, aby ilustrace na první pohled vypadala jako perský koberec, tapiserie pokrytá dekorem nebo tradiční blízkovýchodní knižní miniatura. Při bližším pohledu jsou patrné detaily spojené s naší návštěvou orientálních zemí – paní Stáňa z Karviné s tribal kérkou na rameni houpající se v džungli s nápojem v ruce či přicestovalí týpci v havajských košilích, kteří poprvé zjišťují, co je horký a vlhký vzduch Indočíny…“

Bačák je spolu s Terezou Froňkovou také autorem předlohy pro křišťálové lustry, které tvoří stylizované skleněné ovoce, houby i zvířata. Na jejich výrobě se v Preciose podíleli Michal Froněk a Jan Němeček ze studia Olgoj Chorchoj. Vizuální identitu cukrárny navrhlo Studio Najbrt. Logo vychází z ručně psaného nápisu a odkazuje k meziválečné tradici české typografie. Nápadité jsou rovněž uniformy, jejichž autorkou je Kristina Netíková.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Pin on Pinterest

@mohlo by vás zajímat