Nová kapitola v příběhu Four Roses

15.09.2017Bára Urbanová

V Bardstownu tento týden probíhá Kentucky Bourbon Festival, jedna z nejvýznamnějších bourbonových událostí v celém kraji, do níž se pravidelně zapojuje převážná většina velkých palíren a nádavkem i několik těch malých. Letos byl oficiálním drinkem festivalu vyhlášen The Petal Pusher, Rose Julep postavený na Four Roses Single Barrel. Není to přitom až tak dávno, co byl bourbon se čtyřmi růžemi v názvu v Americe prakticky neznámým destilátem.

Příběh bourbonu Four Roses začíná už ve druhé polovině 19. století a je spjat s rodinou Jonesových, konkrétně s Paulem Jonesem a jeho dvěma syny, kteří obchodovali se smíšeným zbožím, whiskey nevyjímaje. Starší z obou synů, Paul Jones junior, v roce 1884 přestěhoval rodinný byznys z Georgie do Kentucky. Usídlil se v Louisville na hlavní třídě zvané Whiskey Row a už o čtyři roky později zaregistroval značku Four Roses. Letopočet 1888 je tudíž tím, od nějž se počítá oficiální historie bourbonu se čtyřmi rudými růžemi ve znaku. Samotná palírna v Lawrenceburgu, kde se dodnes vyrábí, je ale o něco mladší, vystavěna byla až na sklonku první dekády 20. století. V té době už se o chod společnosti starala další generace Jonesových, po Paulovi juniorovi, jenž zemřel v pouhých pětapadesáti letech v roce 1895, postupně převzali rodinné podnikání jeho tři synovci. V roce 1922 se novým majitelem firmy stala Frankfort Distilling Company, jež palírnu více či méně úspěšně provedla prohibicí a předválečnou érou. Pak se ale ocitla v hledáčku kanadské společnosti Seagram, kterou lákala především nejúspěšnější značka v portfoliu Frankfort Distilling Company a v té době nejprodávanější bourbon ve Spojených státech – Four Roses. O to paradoxněji vyznívají následné kroky nového vlastníka: Seagram se v 50. letech minulého století rozhodl ukončit prodej Four Roses na americkém trhu a zaměřit se výhradně na vývoz. V Evropě a Japonsku se z něj záhy stala jednička ve své kategorii, doma ale téměř upadl v zapomnění.

Velký návrat na výsluní

Neopomenutelnou osobnost v historii bourbonu Four Roses bezesporu představuje Jim Rutledge. Do Seagramu nastoupil už v roce 1966, a to do oddělení vývoje a výzkumu v Louisville. O 9 let později přešel na centrálu společnosti do New Yorku, kde působil až do roku 1992, kdy se rozhodl vrátit domů do Kentucky a spojit své další profesní kroky s Four Roses. O tři roky později byl jmenován novým masterem distillerem a začal usilovně pracovat na návratu značky na americký trh. Jeho sen se proměnil v realitu až v novém tisíciletí a byl spojen s další změnou vlastníka. Nápojový gigant Seagram se v roce 2000 rozpadl a v únoru 2002 značku Four Roses koupila japonská Kirin Brewery Company. V USA se bourbon s růžemi začal znovu prodávat v roce 2004. V září toho roku měla zároveň premiéru novinka v podobě Four Roses Single Barrel, k níž přesně dva roky na to přibyl Four Roses Small Batch. Tyto dva bourbony spolu s klasickým Four Roses, jemuž se donedávna podle žluté etikety říkalo Yellow Label, tvoří základ portfolia. Kromě nich se v lawrenceburské palírně produkuje ještě bourbon Four Roses Black a Four Roses Super Premium (oba určené výhradně pro japonský trh) a tu a tam i nějaká limitovaná edice. Letos to byl mimo jiné v sudové síle (při 54,3 % alc.) nalahvovaný bourbon zasvěcený Alu Youngovi, senior brand ambassadorovi Four Roses, jenž v červnu oslavil 50 let práce u firmy. „Rozhodli jsme se při této příležitosti uvést na trh speciální small batch bourbon, který obsahuje bourbony různého stáří – nejmladší je 12letý a nejstarší 23letý. Vybrali jsme pro něj i speciální láhev, jde o reedici té z roku 1967, kdy u nás Al začal pracovat,“ říká master distiller Brent Elliott, jenž se stal v září 2015 nástupcem Jima Rutledge. V současné době se bourbon Four Roses prodává po celých Spojených státech a nadále se úspěšně vyváží do 150 zemí světa. Nahrává mu i zvyšující se zájem o whisk(e)y, a tak je zcela přirozené, že muselo dojít k navýšení výrobních kapacit, a to na až na dvojnásobek dosavadního stavu. V Lawrenceburgu se čile staví, nové budovy ovšem zachovávají ráz těch původních, jež byly před více než sto lety postaveny ve španělském stylu.

Dvě obilné směsi a patero kvasinek

Výroba bourbonu je svázána striktními pravidly, k nimž patří minimálně 51% podíl kukuřice v obilné směsi, zrání výhradně v nových vypálených dubových sudech a lahvování přinejmenším při síle 40 % alc. To samozřejmě ale neznamená, že by výrobní proces jednotlivých značek nemohl vykazovat svá specifika. V případě Four Roses je jich hned několik. Začíná to už u obilné směsi, respektive směsí, jelikož palírna používá dvě o různém složení. V obou je pro zvýraznění chuti vyšší podíl žita, než je běžné, a sladového ječmene ve srovnání se skotskou whisky naopak minimum. Zatímco první mash bill, označovaný písmenem E, sestává ze 75 % kukuřice, 20 % žita a 5 % sladového ječmene, pod písmenem B se ukrývá směs „jen“ ze 60 % kukuřice, 35 % žita a 5 % sladového ječmene. Další odlišností jsou kmeny kvasinek, které si palírna pečlivě šlechtí ve své laboratoři a do každé várky přidává nové, aby nedocházelo ke kontaminaci. Je jich celkem pět a značené jsou rovněž písmeny (V, K, O, Q a F), přičemž platí, že co kmen, to jiný chuťový profil. Zatímco kmen kvasinek označený písmenem K dává výslednému destilátu kořeněný nádech, pro F jsou typické bylinné tóny a pro Q květinové. Zbylé dva kmeny charakterizují ovocné tóny, V ovšem spíše lehčí, s náznakem meruněk či hrušek, v případě O je ovocnost bohatší, s tóny třešní a bobulového ovoce. Kvašení probíhá ve velkých otevřených dřevěných kádích. Destilace je dvojí, nejprve kolonová, poté kotlíková (probíhá v tzv. doubleru). Výsledný destilát se v cisternách převáží do 50 mil vzdáleného Coxs Creeku, kde má palírna Four Roses své warehousy a lahvovací linky.

Ze sudu do láhve za pár vteřin

Důvod, proč oba výrobní závody dělí taková vzdálenost, má svůj původ v dobách, kdy ještě značka Four Roses patřila pod společnost Seagram. Ta totiž vlastnila hned několik palíren a warehousy byly tehdy situovány na strategickém místě mezi nimi. V současnosti se v Coxs Creeku nachází dvě desítky jednopodlažních skladů, v každém z nich je v šesti patrech uloženo na 24 000 sudů. V budoucnu by vzhledem k navyšující se kapacitě palírny měly přibýt ještě minimálně čtyři nové warehousy. Nová je i lahvovací linka, která zvládne naplnit 180 láhví za minutu a poradí si i s láhvemi o objemu půl galonu (1,89 l), které si americký trh žádá. Kromě ní se používá ještě starší linka, která za minutu naplní 40 láhví. Speciální vybavení je třeba pro plnění Four Roses Single Barrel. Jde o přístroj pracující na principu tzv. barrel evacuation, jenž dokáže ze sudu destilát odčerpat pomocí podtlaku. Výhodou je především rychlost – díky němu jsou ve Four Roses schopni nalahvovat až 40 sudů za den.

Nové dubové sudy bere palírna stejně jako řada jejích konkurentů od místního výrobce. Independent Stave Company byla založena před více než 100 lety bratry Boswellovými, kteří vlastnili 10 000 akrů porostlých bílými duby, a tak se v návaznosti na to začali věnovat i bednářskému řemeslu. V současné době je společnost stále v držení rodiny, stal se z ní však největší výrobce sudů na světě, jenž má své odběratele ve třiadvaceti zemích. Vypaluje je dle zadání klientů, v případě Four Roses na čtvrtý stupeň. Jednotlivé destiláty (dvě obilné směsi a pět druhů kvasnic ve výsledku znamenají deset různých receptur, a tím pádem i deset odlišných destilátů) se v nich staří každý zvlášť a následně se dle potřeby míchají. Zatímco pro základní bourbon Four Roses se používá všech deset receptur, Four Roses Small Batch sestává pouze ze čtyř. Jde o oba druhy mash billu v kombinaci s kvasinkami typu O a K, přičemž na každou várku připadá pouze 17 sudů s bourbony o průměrném stáří 7,5 roku (ty nejstarší jsou až 12leté). V případě Four Roses Single Barrel je použitá receptura samozřejmě jen jedna jediná, a to ta označená jako OBSV. O odkazuje na místo původu, tedy palírnu Four Roses v Lawrenceburgu, B je jeden ze dvou typů obilné směsi, S značí, že jde o straight whiskey, a V odkazuje na jeden z pěti kmenů kvasinek. Podobně lze podle písmen dešifrovat i různé limitované edice, u nichž jsou vždy na láhvi uvedeny použité receptury včetně stáří destilátu. Jedna speciální se zcela jistě objeví příští rok. „Four Roses čeká oslava 130. výročí založení značky, což je samozřejmě skvělá příležitost pro další limitovanou edici,“ říká Brent Elliott, master distiller palírny, která na počátku milénia chytla druhý dech.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Pin on Pinterest

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

@mohlo by vás zajímat