Provozování baru je vztah o dvou stranách

06.11.2017Alex Kratěna

Ve svém okolí se stále častěji setkávám s mladými barmany, kteří s klidem v duši podávají výpověď a opouštějí práci, aniž by měli zajištěné nové místo. Zpočátku jsem to považoval za nezodpovědné a chování barmanů přičítal jejich charakteru nebo mladické revoltě. Po mnoha rozhovorech, které jsem nejen s nimi vedl, jsem ale dospěl k tomu, že jde o mnohem víc – o vyjádření nového druhu postoje k situaci na trhu.

Dát výpověď a nevědět, co bude dál, je pro spoustu lidí doslova noční můrou a barmani mé generace si patrně něco takového neumějí ani představit. Mladí barmani to tak ale nevnímají. Ta změna postoje má co do činění se sebedůvěrou – a tím myslím víru průměrně zdatného barmana v sebe samého a v to, že si dokáže snadno najít novou práci.

Spousta londýnských barmanů je nervózní z klimatu, které ve Velké Británii nastalo v souvislosti s brexitem, ale navzdory tomu, co se kolem děje, jsem pořád přesvědčený o tom, že nám doba velmi přeje. Zdá se, že příležitostí získat dobrou práci je víc než dost, a od mnoha majitelů či provozovatelů barů dokonce slýchám, že bojují s nedostatkem kvalifikovaného personálu a že barmani chtějí pracovat pouze v ideálních podmínkách. Perfektní bar ale neexistuje. Na druhou stranu, pokud je pro mladé barmany tak snadné odejít a změnit práci, měli by to zaměstnavatelé, provozovatelé podniků i jejich majitelé brát jako výstrahu a zamyslet se nad tím, co přesně svému personálu nabízejí.

Moje barmanská generace si za svoji misi zvolila udělat z barmanství váženou a respektovanou profesi, což se postupně daří a přibývá také osvícených provozovatelů či majitelů barů. Naše branže jako celek před sebou má ale ještě velký kus cesty. A nemluvím jen o hospodách nebo velkých řetězcích, týká se to i ikonických luxusních hotelů. To, jak některé z nich zacházejí se svými zaměstnanci, je nemilým tajemstvím, o kterém nikdo nechce mluvit. Nedostatek vizí, poslání, vůdčích schopností a manažerských dovedností či neschopnost vidět věci z různých úhlů a posouvat je dál plus neustálý tlak na lepší finanční výsledky zkrátka mnoho lidí donutí odejít a najít si jinou práci.

Každý zaměstnavatel má samozřejmě právo očekávat od svých zaměstnanců ve všech ohledech to nejlepší. Provozování baru je ale vztah o dvou stranách, v němž jde o přijímání a dávání. Pokud majitel či provozovatel podniku s barmany nesdílí například finanční výsledky, nebudou schopni vnímat věci v širších souvislostech a nepochopí ani, v čem a jak by se měli zlepšit. Mnozí z nich chtějí dostat příležitost rozvíjet se, růst a objevovat nové věci. Hledají možnosti vzdělávání, které přesahují občasná setkání s ambasadory různých značek. Když tedy tolik provozovatelů podniků potřebuje lepší a kvalifikovanější barmany, kteří jsou zároveň skvělými hostiteli a dobrými manažery, možná je potřeba hledat řešení ve vlastních řadách. Pokud k nim patříte i vy, mám pro vás jednu radu: Mnohdy se vyplatí poslouchat lidi, kteří pro vás pracují, a přiznat si, že by chyba mohla být částečně i na vaší straně. Zeptejte se sami sebe, zda jste ochotni se pustit do vzdělávání a tréninku svých barmanů i s tím rizikem, že vás nakonec stejně opustí. Je-li odpověď ne, pak si musíte přestat stěžovat. Jinak buďte šťastní i za ty, kteří od vás odcházejí. Možná si to nenačasovali zrovna nejlíp a vašemu podniku se to v danou chvíli vůbec nehodí, pokud ale budete v rozvíjení svých lidí nadále pokračovat, budou vás respektovat po zbytek svého života a někteří z nich se možná dokonce i vrátí.

úvodní foto: Michal Šula

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Pin on Pinterest

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

@mohlo by vás zajímat