Bar s oltářem a sklepní zimní zahradou

09.01.2018Bára Urbanová

Zvenčí na domě s číslem popisným 19 v pražské Budečské ulici zatím nic nenasvědčuje tomu, že zde bude na přelomu ledna a února otevřen nový bar. Uvnitř už ale finišují dokončovací práce a pevně osazena na svém místě je i hlavní dominanta celého podniku – bar z bílého mramoru. Jen několik kroků od něj je okénko do kuchyně, kde se budou vařit a smažit čínské knedlíčky dim sum a pár dalších asijských specialit. Martinez, jak zní jméno nového podniku, bude totiž všechno, jen ne klasický koktejlový bar.

Za novým vinohradským podnikem stojí Honza Pešek a Ondřej Laciga. Hnacím motorem jejich společného projektu je přesvědčení, že Vinohradům chybí bar, který by kromě kvalitních koktejlů nabídl také dobré jídlo, a to i v pozdních večerních hodinách, plus neformální a zároveň příjemnou atmosféru s přiměřeně hlasitou hudbou a možností se zlehka pohybovat v jejím rytmu. Honza je tím z dvojice přátel, kdo mohl pomalu se rýsujícímu baru přispět gastronomickými zkušenostmi – déle než dekádu totiž provozuje dejvický Argument a také řetězec asijského občerstvení Wokin. Ondřej působí jako architekt (je jedním ze tří partnerů ve společnosti SOA architekti), postaral se tudíž o ztvárnění interiéru, a to mnohdy i vlastníma rukama. Je také autorem názvu baru, který jen zdánlivě v prvním plánu odkazuje na koktejlovou klasiku. „Martinez byla moje přezdívka, když jsem pobýval v Mexiku,“ vysvětluje Ondřej Laciga a dodává: „Zároveň to evokuje určitou exotiku, což je směr, kterým se náš bar bude částečně ubírat, a taky je to samozřejmě název předchůdce jednoho z nejznámějších drinků, kolem jehož historie se bude točit část našeho koktejlového menu.“ Sestavení nápojové nabídky dostal na starost Eduard Ondráček, jenž bude v Martinezu zastávat roli bar manažera. V Bonvivant’s CTC, jehož je spolumajitelem, bude nadále dohlížet na jídelní část nabídky a každé liché pondělí se tam postaví za bar. Kromě něj budou tým nového vinohradského podniku tvořit ještě barmani Henry Trung a Honza Pekárek, a zpočátku už jen jedna síla v kuchyni a jedna na place.

Z temného sklepa do prosluněné zahrady

Martinez podědil prostory po vinárně U Stréců, ovšem ani její letití štamgasti by to teď uvnitř nepoznali. Noví majitelé se pustili do rozsáhlé rekonstrukce, která probíhala už od května, a neváhali ani bourat, kopat a rozšiřovat směrem do vnitrobloku. Díky tomu v zadní části prostor vznikla zimní zahrada se schody vzhůru do zeleně a s částečně prosklenou stěnou a stropem, jejichž orientace na západ v letních měsících umožní sledovat poslední paprsky zacházející slunce. Hra se světlem byla ostatně jednou z věcí, kterou Ondřej Laciga při tvorbě interiéru zohlednil. Pomineme-li dvě světelné scény, jednu světlejší restaurační a druhou temnější barovou, řeč je především o výmalbě stěn, která se mění od zcela černé přes světlejší odstíny až po úplně bílou. „Základní myšlenka je, že hosté nejprve vstoupí do tmavého sklepa a jak budou postupovat dál do jeho útrob, bude se prostředí rozjasňovat, až dojdou do prosluněné zimní zahrady s palmami. Je to něco, co by ve sklepě určitě nečekali,“ vysvětluje Ondřej Laciga. Palmy jsou tu jednak živé, jednak zdobí stěny v podobě ručně malovaných tapet. Kapacita podniku činí kolem pěti desítek míst, většina je v podobě nízkého sezení rozdělena mezi zimní zahradu, kde je i dýdžejský pultík, a navazující místnost. Bytelné dřevěné stoly a lavice jsou zhotovené na míru. Ruku k dílu přiložil i Ondřej Laciga, například stylová svítidla vyrobil sám. „V interiéru kombinujeme dva zdánlivě protichůdné styly – na jedné straně na míru dělaný nábytek, který působí draze a poctivě, a na straně druhé třeba punkově omlácené stěny. Chtěli bychom, aby se u nás hosté cítili na úrovni, ale určitě ne formálně,“ poznamenává architekt. K sezení je částečně využita také chodbička vedoucí od baru na toalety, které zaujmou na zakázku vyrobenými efektními mosaznými umyvadly.

Oltář z mramoru a linka místo displeje

K nejlukrativnějším budou zcela jistě patřit místa přímo na baru, neboť ten je hlavní dominantou vstupní místnosti a jedním z nejvýraznějších prvků celého podniku. Vyroben je z italského bílého mramoru calacatta a náležitě nasvícený působí jako oltář. „Chtěli jsme, aby to ve vstupní místnosti s barem vypadalo jako doma v kuchyni. Aby se hosté nahrnuli kolem barmana, a vytvořila se tak správná atmosféra. Barový pult jsme proto koncipovali jako předsunutý stůl a barový displej jako kuchyňskou linku,“ vysvětluje Ondřej Laciga a dodává: „Eduard přišel s tím, že bude bar jednoúrovňový, což se ukázalo jako naprosto skvělý nápad.“ Kromě toho je zhruba o pět centimetrů nižší, než je obvyklé, na šířku má o trochu víc než tři metry a do hloubky něco přes metr. Láhve se ukládají do podsazeného speed racku, ve středu je pro barmana nachystaná pracovní plocha a před ní zapuštěná vana na led s oplachovým prostorem. A jaké drinky tu budou pod rukama barového týmu vznikat? „Koktejlové menu jsme rozdělili do tří sekcí. První zahrnuje sedm signature drinků, které Eduard vytvořil speciálně pro nás. Jde o nové koktejly, twisty na klasiku a dva drinky s lehkým dotekem Asie, které jsme zařadili i s ohledem na naši kuchyni. Druhá skupina koktejlů mapuje historii Martini a třetí tvoří moderní highbally, tedy jednoduché dvou- až třísložkové drinky. Nechtěli jsme tu mít jen G&T, kterého je teď všude plno, baví nás třeba i kombinace Campari s tonikem a podobné svěží záležitosti,“ prozrazuje Ondřej Laciga. Odpověď má samozřejmě také na to, proč se bude v Martinezu vařit dim sum nebo třeba gua bao. „Knedlíčky nám připadají jako super barové jídlo. Dají se dobře jíst, výborně chutnají a skvěle pasují i ke koktejlům. Navíc Honza Pešek se asijské kuchyni dlouho věnuje, a tak disponuje kuchaři i náležitým know-how, abychom to mohli správně rozjet,“ uzavírá.

foto: Luboš Wišniewski

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Pin on Pinterest

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

@mohlo by vás zajímat