Za rumem do nejvzdálenějšího regionu Unie

12.02.2018Václav Větvička

Karibský ostrov Guadeloupe shora tak trochu připomíná motýla usazeného v tyrkysovém moři. Jde vlastně o dvojostrov a několik menších ostrovů náležejících k Malým Antilám. Jakožto zámořskému departmentu Francie Guadeloupe náleží status nejvzdálenějšího regionu Evropské unie. Na karibskou oblast překvapí nečekaně velkou koncentrací rumových palíren. Co se objemu výroby týče, produkuje se zde o trochu více rumu než na Martiniku, jež je ve světě svými třtinovými destiláty mnohem známější.

Ačkoliv se na Guadeloupe rum pálí po staletí, komerční výroba tu byla spuštěna v podstatě až ve chvíli, kdy mateřskou Francii zachvátila epidemie phylloxery, která na přelomu 19. a 20. století zdecimovala tamější vinice. Ostrovní palírny se od samého počátku specializovaly spíše na melasové rumy, tedy na rhum traditionelle, než na rum vyrobený přímo ze šťávy cukrové třtiny neboli rhum agricole. Na tom se ostatně nic moc nezměnilo ani dnes, kdy na takzvané zemědělské rumy připadá pouhá třetina produkce, byť výroba tohoto typu destiláty díky klesající produkci cukru pomalu stoupá.

Ti’ Punch neškodí v žádném množství

Některé guadeloupské palírny se zaměřují výhradně na ten nejlevnější bílý rum, který se hodí prakticky jen na Ti’ Punch, oblíbený drink sestávající kromě báze už jen ze sirupu z cukrové třtiny a limety. Výroba takového rumu je jednoduchá, „stárne“ jen několik týdnů, a jelikož Ti’ Punch na ostrově pije doslova každý, a to v podstatě od rána do večera, o odbyt je postaráno. Na Guadeloupe stejně jako na mnoha jiných místech na světě rum funguje jako sociální inženýr, který dává dohromady známé i nepřátele a neodmyslitelně patří k oslavám narození, ale taky k poslednímu rozloučení. Chcete-li v některé z místních restaurací udělat dobrý dojem, je vhodné si Ti’ Punch objednat ještě před jídlem. Dostanete sklenku s cukrem a citronem a k tomu rovnou celou láhev rumu. S ledem bývá potíž, protože místní jsou přesvědčeni, že nápoj je opojný, pouze pokud se podává s ledem, a jeho teplá verze neškodí v žádném množství. Na vlastní kůži jsem tuto teorii raději netestoval, ale při padesáti a více procentech alkoholu, kterými se guadeloupské rumy vyznačují, si o tom bez váhání troufám pochybovat.

Absence označení, méně regulace

Na ostrově se samozřejmě najdou i palírny, příkladem budiž třeba Damoiseau, které vyrábějí oba typy rumu, nicméně pro francouzské karibské ostrovy méně zajímavý tradiční rum se hlavně vyváží do Evropy, a to ve velkém. Místním výrobcům se nikdy nepodařilo přimět francouzskou vládu, aby i Guadeloupe udělila označení Appellation d’origine contrôlée, jakým se pyšní Martinik. Konkurenční rumy zde proto nejsou v oblibě a v obchodech se s jinými než místními destiláty nesetkáte. Když jsem se ale zeptal barmana v nejlepším místním podniku Toubana, který rum je nejlepší, spiklenecky se rozhlédl a zašeptal: „Na místní zapomeňte, zaleťte si nakoupit na Martinik!“ Absence chráněného označení původu na druhou stranu znamená menší regulaci. I když i zde existují limity pro množství rumu, které mohou palírny vypálit, jediné další omezení mluví o tom, že rum určený ke staření, tedy rhum vieux, musí zrát nejméně tři roky, a to v sudech o objemu menším než 650 l.

Čerstvý rum přímo do dlaní

Většina guadeloupských palíren je veřejnosti přístupná, sezona je zde ale poměrně krátká, a tak ani nepracují čtyřiadvacet hodin denně a sedm dnů v týdnu. Pokud však budete mít štěstí a podaří se vám některou z nich za provozu navštívit, zajímavý zážitek vás nemine. Na vlastní oči se přesvědčíte o tom, že podíl ruční práce je zde poměrně vysoký, od vykládky z vozu až po přenášení třtiny do drtiček, zároveň ale také všude vládnou oblaka prachu. Osahat si lze prakticky každý stroj, nikde není hlídač ani zábradlí nebo alespoň provazy oddělující přístupná místa od zapovězených. Ochutnat je tu možné v podstatě všechno, od ochlazené cukrové šťávy až po čerstvě destilovaný rum – nám ho bez zaváhání načepovali přímo do dlaní. Nečekaně sladký nápoj nám skoro vyrazil dech, a to nejen proto, že měl 80 % alkoholu. Pozitivní také je, že v posledních letech si zdejší palírny začaly s rumy trochu víc hrát, a tak se v prodeji objevily už i dostatečně stařené a dokonce také ročníkové rumy. Zahrnout Guadeloupe při cestě za rumem do svého itineráře je tedy rozhodně dobrý nápad. V každém případě se ale vyplatí znát alespoň základy francouzštiny, protože s angličtinou v nejvzdálenějším regionu Evropské unie příliš neuspějete.

úvodní foto: iStock

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Pin on Pinterest

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

@mohlo by vás zajímat