Galerie pivních stylů: Velikonoce s vůní chmele

20.03.2018Otakar Gembala

Piva určená ke konzumaci v období mezi Popeleční středou a Velikonocemi se původně vařila v klášterech pro období čtyřicetidenního půstu, jenž nejvýznamnější křesťanské svátky předcházel. Jejich tradici u nás v posledních desetiletích obnovily malé i velké pivovary včetně těch klášterních.

Pokud jde o pivní kategorii, druh, typ nebo styl, pro velikonoční pivo nikde na světě žádná pravidla neexistují. Ve střední Evropě se tak lze pod přívlastkem velikonoční nejčastěji setkat s ležákem, vídeňským ležákem, březňákem čili märzenem, s vydatnějšími speciály různé stupňovitosti, s oster bocky, dunkler bocky či doppelbocky. V Čechách a na Moravě převažují ležáky a speciály, ke kterým se nyní minipivovary houfně vracejí, avšak narazit je možné i na svrchně kvašené druhy. Piva anglosaského, německého či belgického původu, jako jsou easter ale, amber ale, mild ale, pale ale, IPA, black IPA, APA, bitter, easter porter, weizen, hefe weizen, altbier, belgian pale ale, strong ale, tripel či saison, převažují ve velikonoční nabídce pivovarů v zemích svého vzniku. U nás jsou módou posledních let velikonoční piva svátečně ochucená (med, citrusy, hřebíček, čokoláda, kopřivy) či zabarvená (zelená, červená).

Komu se zelení

Zelené pivo se u nás objevuje na trhu již okolo svatého Patrika, tedy 17. března, pije se však ponejvíce v období Velikonoc. Jedno z prvních uvařil před třinácti lety pivovar Starobrno. Letos ho s dvouměsíčním předstihem nechal ve svých sklepích ležet 4700 hl, přičemž prodávat se bude i na Slovensku. Příznivce brčálového ležáku zve pivovar na Zelený čtvrtek k ochutnávce na brněnské Mendelovo náměstí. Starobrněnští pivovarníci zčásti odtajnili i tajemství barvy svého speciálu. Tkví ve výluhu z několika bylin, v přídavku speciálního likéru a ve speciálním světlém sladu. Zelená piva se často prvotně barví kopřivou. Přes nedůvěru skalních pivařů si mezi širší veřejností získala popularitu, a tak se k trendu postupně přidávaly další pivovary. Namátkou jmenujme spodně kvašený 13° Evergreen z Náchoda, velikonočního zeleného Kynšperského Zajíce 12°, Zelenou Velikonoční 12° z pivovaru Bašta nebo třeba jihlavský Velikonoční Krasličák. Letos je doplní například Purkmistr Zelený ležák, litovelský Patrik, zelený výrazně hořký ale z Beskydského pivovárku či Velikonoční Ale z rodinného pivovaru Krušnohor.

Navrch mají ležáky

Pokud jde o objem velikonočních speciálů, vede u nás nepochybně tradiční ležák plzeňského typu a od něj odvozená silná piva. Plzeňští odeslali s požehnáním biskupa Františka Radkovského do Vatikánu svou velikonoční várku piva Pilsner Urquell a domácím konzumentům v březnu nabídli jako pravidelnou měsíční volbu sládků Velikonoční Zlatou 13 od značky Master. Do distribuce již zamířil také tmavý Velikonoční speciál 13% z pivovaru Zubr. K dostání bude čepovaný v restauracích střední Moravy. Brněnský minipivovar Hauskrecht uvařil svým příznivcům jantarový speciál PH 13 Marcen, severomoravský Koníček z Vojkovic zase Velikonoční polotmavý speciál 16 %. Západočeský Chodovar nabízí pro svátky jara svou tradiční značku Mr. Albi, světlé pivo vyladěné metodou suchého neboli studeného chmelení s přídavkem aromatického chmele. Purkmistr zvolil jako druhý nabízený letošní velikonoční speciál vídeňský ležák 14°, pivo tmavě měděné barvy. Měšťanský pivovar v Poličce expeduje od poloviny března velikonoční várky svých speciálů František Bittner (13° světlý speciál) a Eliška (13° tmavý speciál). Pivovar Slavkov nabídne pro sváteční tabuli „okolo svého komína“ oblíbený Vídeňský speciál. Svrchně kvašená piva se kromě pivovaru Matuška (hefeweizen, weizenbock) objevují pravidelně v nabídce dalších minipivovarů (Praha Lužiny, Neumann Mělnické Vtelno, Nomád, Lucky Bastard, Hostivar aj.).

Příspěvek zpoza klášterních zdí

Postit se s pivem mohlo být ve středověku zábavné i kruté, neboť tento nápoj chuť k jídlu často spíš povzbuzuje. Sváteční duch, k němuž však po skončeném půstu dobré jídlo i pití patří, oživují v současnosti také české a moravské pivovary honosící se přívlastkem klášterní. Pivovar kláštera premonstrátů v Želivě letos nabízí Velikonoční 16 (7 % alk.). Jde o speciální polotmavé spodně kvašené silné pivo, které je vhodné pro nabrání síly po období odříkání. Jeho mohutné tělo podpořené lehkým citrusovým aroma připomíná vídeňské typy piva. Čtvero chmelení mu dává vyváženou chuť, kterou jistě ocení i hosté několika restaurací v Praze, Brně, Třebíči a Jihlavě. Klášterní pivovar Strahov naráží každoročně týden před Velkým pátkem speciální nefiltrované světlé pivo Sv. Norbert velikonoční 13° (5,3 % alk.). Vaří se na tři rmuty z jednoho druhu sladu a žateckého chmele. Břevnovský pivovar Sv. Vojtěcha přichystal pro své klienty jako letošní velikonoční speciál silný Pšeničný Bock 16 % s výraznou hřebíčkovou a banánovou vůní. Jde o polotmavé svrchně kvašené pivo, jehož chuť nevtíravě doplňuje aroma pocházející z pšeničného karamelového sladu. Pivovar cisterciáckého opatství Osseg v severočeském Oseku u Duchcova nabídne kromě tmavých speciálů 13° Tomáše a 18° Jindřicha také Zelený ležák 12°. Název Klášter nese i pivovar v Hradišti nad Jizerou. Ten díky své lobkowiczké spřízněnosti s jihlavským pivovarem přichází letos také již posedmé s Velikonočním Krasličákem 14°. Během svátků jara tak rozhodně bude z čeho vybírat.

foto: iStock a archiv Plzeňského Prazdroje

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Pin on Pinterest

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

@mohlo by vás zajímat