Sérii minutových rozhovorů natočených během filmového festivalu v Karlových Varech uzavírá ten s Jakubem Baštincem z brněnského EscoBaru. Prostředí to pro něj bylo víc než příhodné, což naznačuje nejen jeho dětský profesní sen, ale i pár dalších odpovědí, jichž se nám na naše otázky dostalo…
Jakub se narodil před jednatřiceti lety v Brně, které je dodnes jeho domovem. Jako dítě chtěl být hercem, ke studiu si ale nakonec vybral obchodní akademii. „Proběhlo i pár pokusů o vysokou, ale ani jeden nevyšel,“ ohlíží se zpátky s tím, že v barmanství se protnuly jeho zájmy s tím, co ho bavilo. „Lidi, show, hudba, kreativita, vedení lidí, seberozvoj, ze začátku i dobrý rychlý peníze, později pak soutěže a komunita,“ vyjmenovává to nejmarkantnější. „Žádnej den není stejnej a možnosti, co dělat v oboru, jsou obrovské. Baví mě obecně hostit lidi. Mám to v rodině,“ dodává.
Za bar se Jakub poprvé postavil před deseti lety v brněnském music clubu Sono. „Z Brigády v Sonu už to byl jen skok na techno diskotéku Exit, zároveň jsem pracoval jako barista ve Fratelli. Následoval dnes už zavřený bar Mayday a pak EscoBar, v němž jsem doteď,“ shrnuje svou profesní cestu. Zmiňované doteď znamená celkem sedm let, většinu času jako šéfbarman a poslední tři roky a kousek také jako jeden z provozních.
Za svůj největší dosavadní profesní úspěch Jakub považuje loňské vítězství v soutěži s japonskou whisky, jež klade důraz primárně na pohostinnost. „A pár druhých míst mi i tak přirostlo k srdci,“ dodává a pokračuje: „Zároveň si hrozně moc cením toho, že můžu být součástí super komunity barmanů v České republice.“
Do budoucna Jakub zatím žádné konkrétní plány nemá. „Kdo ví, co bude… Říká se, že barový důchod je tak v pětatřiceti, takže to mám za pár. Asi to teď nakopnu a zkusím, jestli to klapne,“ usmívá se. Co se koníčků týče, připouští, že kromě soutěží, jídla a pití se na moc dalšího nedostane. „Rád cestuju. A taky rád čtu, i když na to nemám moc času,“ říká. A jak si Jakub nejlíp odpočine? „S manželkou na dovolené, na procházce, s dobrým jídlem a dobrou společností. To vždy zabere,“ uzavírá.
video: Ondra Číhal