Spolumajitelka dvou pražských a jednoho varšavského baru Martina Peštová se v gastronomii pohybuje od svých osmnácti, tedy déle než pětadvacet let. Hotelovka přitom byla až její třetí volbou a jak sama přiznává, líp než za barem se vždycky cítila na place.

Je mu teprve třiadvacet, přesto už Fredy Španer viděl pořádný kus světa. Kromě cestování, které mu dává možnost utvořit si o navštívených místech vlastní obrázek, je jeho vášní, prací a koníčkem barmanství. A to původně gastronomii vnímal jen jako jednu z výchozích možností…

Poprvé o sobě dal barovému světu výrazněji vědět před pěti lety, když reprezentoval Norsko v soutěži Bacardi Legacy. Od té doby ale Moe Aljaff urazil velký kus cesty, a to i v reálu. Ze severu Evropy se přesunul na jih a dost možná objevil svůj recept na úspěch.

I když se k němu dostal velkou oklikou, profesní život Antonína Suchánka se už nějakou dobu točí kolem vína. Podílí se na organizaci dvou vinných festivalů a je také spolumajitelem pražského vinného baru Autentista. Další změny nechystá – champagne je pro něj prý láska na celý život.

Pro většinu z nás je barmanská scéna Kazachstánu velkou neznámou. Přesto i v téhle středoasijské zemi, jež malou částí svého území zasahuje také do Evropy, lze najít zajímavé podniky. Patří k nim třeba bar Barmaglot, jehož hlavní tváří je Anton Bezverkhov.

Čtyřiadvacetiletý Ondra Číhal patří k barmanům, kteří měli to štěstí stát se už jako velmi mladí členy týmu jednoho z top koktejlových podniků v České republice, pražského baru L’Fleur. „Ta škola a zkušenosti, které v takovém podniku dostanete, jsou k nezaplacení,“ říká.

K výrazným osobnostem řecké barmanské scény patří Manolis Lykiardopoulos. Výrazně o sobě dal vědět už v roce 2015, když se na globálním finále World Class dostal mezi šest nejlepších. V současnosti je jeho jméno spojeno se dvěma aténskými podniky a třetí se chystá otevřít na Koufonisii.

I když jeho vstupenka do světa gastronomie vedla přes bar a koktejly, dnes je Ondřej Štökl vnímám hlavně jako barista a odborník na kávu. Věnuje se jí v dresu restaurační skupiny Ambiente, ale taky pražírny Nordbeans. Kromě kávy je ještě blázen do svých dětí a do komiksů.

Ačkoliv současná doba barmanům příliš nepřeje, i mezi nastupující generací se najdou takoví, kteří to s barovým řemeslem nevzdávají a věří v lepší budoucnost. Patří k nim i dvacetiletý Jakub Slánský, jehož domovským podnikem je Speed Sport Bar v Novém Boru.

Jirka Vošahlík z pražského Hemingway baru už od dob studií dělí svůj čas mezi barmanskou profesi a muziku. I proto se převážná část jeho šedesáti vteřin točila právě kolem těchto dvou témat. Dokonce se nechal přesvědčit, ať zazpívá. Ale bacha – jeho žánrem je grindcore!

Mají bary ze střední Evropy potenciál prosadit se na globální barové scéně a vytvářet či spoluurčovat oborové trendy? Přesně tuhle otázku jsme položili devíti barmanským osobnostem, které středoevropskou barovou scénu velmi dobře znají. Zde jsou jejich odpovědi…

V polovině loňského roku došlo ve společnosti Jan Becher Pernod Ricard ke střídání stráží na pozici ginového ambasadora. Katku Kluchovou, která se v rámci firmy přesunula na jinou pozici, vystřídal Jiří Richter, pro nějž je nová práce naplněním profesního snu.

V barovém prostředí se Lukáš Hanzl pohybuje už třiadvacet let, z toho poslední čtyři roky na pozici ambasadora rumu Diplomático. Předtím strávil dlouhých patnáct let v Tretter’s, což byl asi jeho osud, protože nebýt staršího z rodu Tretterů, stal by se z něj patrně kuchař.

Profesní příběh MiMi Lorandové Schofield se začal psát na Slovensku, pokračoval ve Velké Británii a Singapuru a před časem ji znovu přivedl zpět do Evropy. Žije sice v Anglii, pracovní aktivity ale rozvíjí také na Slovensku. I na ně přišla v rozhovoru řeč.

Kvůli uzavření podniků si vloni práci mimo obor našla celá řada barmanů a někteří už ani nemají v plánu se do gastra vrátit. O to důležitější je motivovat nastupující generaci, aby to s barovou branží nevzdávala, a o to cennější je narazit na takového nadšence, jako je třeba Jakub Droběna.

Martin Hudák patří k těm, kdo se ke stávající nelehké situaci postavili čelem a pořádně se do toho opřeli. Vloni představil svou vlastní značku kávy a letos spolu s kolegy ze sydneyského Maybe Sammy připravuje otevření dvou nových podniků. A jak se zdá, jen u toho nezůstane.

Konec jednoho a začátek dalšího roku je pro mnohé z nás chvílí, kdy bilancujeme a říkáme si, čeho bychom v následujícím období rádi dosáhli nebo co bychom chtěli změnit. Zajímalo nás proto, s jakými profesními sny, cíli a plány vstupují do nového roku vybrané barové osobnosti.

Letošní sérii 60 vteřin neuzavírá barman, ale šéfkuchař a spolumajitel restaurace The Eatery Pavel Býček. Vaření si za své povolání vybral už jako dítě a jeho následné profesní kroky vedly přímou cestou k vlastnímu podniku. Neváhal kvůli němu dokonce prodat motorku i auto.

Viktor Gleich je provozním pražského Zanzibaru, zároveň ale také rumovým ambasadorem společnosti Stock Plzeň-Božkov. Rum, za nímž neváhá cestovat přes půl světa, je pro něj destilátem číslo jedna už řadu let. „Byla to láska na první ochutnání,“ prozrazuje na sebe.

Česká republika je jedním ze čtyř trhů na světě, na nichž je k mání rum Eminente. V roli ambasadora o něj pečuje Honza Martiník, jenž má zkušenosti z obou stran barového pultu. Stylové zázemí našel v centru Prahy a právě teď pracuje na projektu, do nějž se zapojí vybrané bary a barmani.