Původně to měla být veselá připomínka pětadvacetin nejstaršího koktejlového baru v ČR, nakonec jsme ale v rozhovoru s Václavem Vojířem, majitelem Bugsy’s a několika dalších podniků, zabrousili i na vážná aktuální témata. „Než se vrátíme k normálu, bude to běh na dlouhou trať,“ říká.

Většina barmanů, kteří si za barem to svoje odmíchali nebo se chtějí posunout dál, se poohlíží po dalším uplatnění. Tři barmani z pražského baru L’Fleur a barmanka z AnonymouS se rozhodli založit konzultační firmu v oblasti nápojové gastronomie a dali jí vesmírné jméno – Apollo.

Když si chce vyčistit hlavu, zajde si Honza Šebek zacvičit a ideální relax si představuje v bazénu, sauně nebo vířivce. Volného času ovšem moc nemá. Barmanská profese ho úplně pohltila, navíc stojí před novou výzvou. O ní ale 60 vteřin, které jsme mu vyměřili, nebylo.

V polovině února se v Praze a Brně zastavil globální ambasador švýcarské značky Fassbind Ivan Paszti a přivezl s sebou inspiraci v podobě čtyř koktejlů. Součástí jeho ambasadorské mise totiž je přesvědčit barmany i konzumenty, že ovocné pálenky se nemusejí pít jen čisté.

Jednou z nejvýraznějších a nejznámějších osobností ukrajinského bartendingu je jednoznačně Dima Shovkoplyas. Jeho jméno je spojeno s kyjevským barem Parovoz a s dalšími projekty tohoto jména, ale také s Barometerem, jenž patří na seznam top barových show.

Pro vítěze loňské podzimní soutěže Whisky World by Stock byla nachystána odměna v podobě stáže v londýnských barech Tayēr + Elementary a Termini. Honza Šebek z pražského baru L’Fleur si ji vybral na konci ledna a vrátil se plný zážitků i nových zkušeností.

Barová komunita zná Aničku Postníkovou přinejmenším ve dvou rolích – jako barmanku a jako fotografku. Za barem a na place ji lze potkat v baru AnonymouS, za hledáčkem fotoaparátu všude tam, kde se něco děje. K obojímu se přitom dostala v podstatě náhodou.

Mezi české barmanské talenty nové generace bez debat patří Tomáš Ricciardi, jenž už tři roky pracuje v norské metropoli. Na severu Evropy se mu daří i na soutěžním poli, vloni si na seznam svých aktivit navíc připsal pozici ambasadora a taky roli otce.

Už je to dost dávno, co Lorenzo Antinori opustil rodný Řím, kde se za bar postavil poprvé. Zamířil do Londýna, v němž svou kariéru odstartovat jako barback v American Baru hotelu Savoy. I to už je ale dávná minulost. Dnes je respektovanou osobností na asijské barové scéně.

V barovém světě se Tomáš Melzer pohybuje už čtrnáct let. Do příběhu, který začal na pardubické hotelovce, připsal pár důležitých pražských kapitol i jednu méně významnou londýnskou. Od loňska se jeho děj odehrává převážně v Hradci Králové.

Tomáš Pausa kombinuje práci číšníka s profesí trenéra. Jen díky tomu, že se pravidelně hýbe, dokáže i v bezmála jednačtyřiceti letech zvládnout až čtrnáct hodin na place, aniž by ho něco bolelo. A právě s bolestí chce svým kolegům z gastra pomoci.

Jaký bude nový rok z pohledu českých a moravských barmanů? Jaké trendy za barové pulty přinese nebo které z těch stávajících posílí? A jaké profesní předsevzetí či cíle si námi oslovení zástupci barové komunity stanovili? Nabízíme dvanáct odpovědí.

Italského barmana Andreu Civettiniho bylo ještě zkraje prosince možné zastihnout v barcelonském baru Paradiso. Už v únoru ale přivítá své první hosty nový podnik, na jehož konceptu a otevření se podílí. Pauzy mezi dvěma etapami jeho profesního života jsme využili k rozhovoru.

Slovenský barman Adam Eddy Bursík patří k těm, kteří se rozhodli hledat štěstí v zahraničí. Zakotvil v Singapuru, dnes je jeho působištěm bar Origin, u jehož vzniku od samého počátku stál. A jeho hybnou silou je dodnes. „Žiju prací a neumím vypnout,“ říká o sobě.

Přesně před dvěma lety byla v centru Prahy otevřena cukrárna, jíž propůjčil své jméno cukrář Lukáš Skála. Je spojena s výrobnou, která je od prodejny oddělena jen prosklenou stěnou, a tak se zákazníci mohou dívat Lukášovi pod ruce a přesvědčit se, že Skála není jen jméno v názvu podniku.

V žebříčcích nejlepších barů světa se pravidelně objevuje aténský The Clumsies. Možná za to může typicky řecký styl pohostinnosti označovaný jako philoxenia, určitě na tom má ale svůj podíl jedna z nejvýraznějších osobností řecké barové scény – Nikos Bakoulis.

Maroš Dzurus má rád netradiční výzvy, proto se před lety rozhodl vyrazit do země, v níž nikoho nezná. Zakotvil v osloském Himkoku, jenž pod jednou střechou ukrývá tři bary, palírnu a barber shop, a postupně se vypracoval na jednu z výrazných osobností norské barové scény.

Ačkoliv svou dosavadní profesní dráhu vnímá šéfbarman The Banker’s Baru jako vcelku jasně nalajnovanou, protože pro práci za barem se rozhodl už na hotelovce, kdyby žil jinde na světě, zvolil by si úplně jinou a vcelku překvapivou profesi. Jakou? To nám prozradil ani ne po dvaceti vteřinách.

Evgeniy Shashin – nebo spíš Jevgenij Šašin, jak zní česká transkripce jeho jména – je jednou z nejvýraznějších osobností ruské barové scény. Začínal flairem, pak ho zlákala klasika a vzápětí i moderní metody přípravy drinků. Těm se už nějakou dobu věnuje v moskevském baru Korobok.

Ačkoliv Zdeňka Kaštánka jako dítě lákala profese hasiče, nakonec nastoupil na hotelovku, která ho nasměrovala úplně jinam. A to tak že hodně daleko – přes Austrálii, Británii a Indii až do Singapuru. S Asií spojuje i svou budoucnost, za 60 vteřin nám toho ale na sebe řekl samozřejmě mnohem víc.