Ačkoliv je italská gastronomie odjakživa přirozeně provázaná s vínem, své místo si v ní dokázalo vydobýt i pivo. Stále výrazněji o sobě dává vědět birra artigianale, tedy pivo řemeslné. Italové mají dokonce i vlastní styl – italian grape ale, do jehož výroby promlouvá víno.

O některých koktejlech víme jistě jen to, kde vznikly, a jejich autor či datum vzniku zůstávají ztraceny v nánosu dějin. Jedním z nich je Algonquin, další v řadě drinků, které se pokoušíme upravit tak, aby uspěly u současných konzumentů. Na starost ho dostali barmani z BeBopu.

Jak naložit s tinkturou s tóny šalvěje a hřebíčku? Honza Podlena z Baru, který neexistuje k ní přidal bourbon a pár dalších ingrediencí, jejichž kombinace dala vzniknout koktejlu Rites of Spring. Jeho název odkazuje mimo jiné i na letošní v mnoha ohledech nejisté jaro.

Pařížský bar Little Red Door hosty prostřednictvím své nové sestavy koktejlů upozorňuje, že ne vše musí chutnat tak, jak očekávají, a vyzývá je, aby nesoudili dveře podle barvy. Přesně tak se totiž nové koktejlové menu jmenuje – Don’t Judge A Door By Its Colour.

Z nového menu brněnského baru Super Panda Circus si hosté nevybírají koktejly, ale jednu z pěti postav, jejímž příběhem pak procházejí, a spoluurčují tak jeho vývoj i konec. Cestou k pointě ochutnají čtyři až šest drinků, které dané postavě náleží.

Už David A. Embury prohlásil, že koktejl The Blinker není vyloženě dobrý, ale ani špatný. A dobře že tak – aspoň skýtá dostatek prostoru pro další souboj našich „opravářů“ whisky klasiky, jimiž jsou Ladislav Glaser a Kryštof Valek z českokrumlovského Zapa Baru.

Jaký drink namíchat s whiskey a medem z hluchavek? Přesně před tenhle úkol byl postaven Jirka Vošahlík z pražského Hemingway baru, jenž je čtvrtým barmanem na pomyslné trati koktejlové štafety. Inspiraci našel v novodobé newyorské klasice.

V koktejlové štafetě jsme zatím měli sirup, dva cordialy a bitters s nádechem vanilky. S těmi měl za úkol namíchat drink na bázi bourbonu Jim Beam Tomáš Melzer. Zrodil se lehký a osvěžující Georgian. A zároveň další zajímavá ingredience, s níž Tomáš vysílá na trať svého nástupce.

Úkolem vylepšit bezmála sto čtyřicet let starou recepturu na ranní životabudič tak, aby byl výsledek přístupnější i současnému barovému publiku, jsme pověřili dva zkušené barmany – Ondru Hniličku za Hemingway baru a Davida Andrleho za sesterský Cash Only.

Druhý drink, který si pro svůj projekt o pozapomenutých koktejlech The Banker’s Bar vybral, má trochu podivné jméno – The Bee’s Knees. Sestává z ginu, citronové šťávy a medu. Jedna z jeho ingrediencí je sice produktem včel, ale o ty v názvu koktejlu až tak nejde.

Po Leathernecku, který dnes prakticky nikdo nezná, jsme se rozhodli „opravit“ drink, který se v povědomí barmanské komunity přece jen udržel, i když období své největší slávy zažil před padesáti lety. Dva zajímavé twisty na koktejl Godfather vymysleli barmani Super Panda Circusu.

Koktejlová štafeta, jež je postavena na bourbonu Jim Beam a domácí ingredienci, kterou si barmani místo štafetového kolíku posílají, nás z Prahy dovedla do Brna. S cordialem ze zeleného čaje, máty a hrušek si musel poradit Marek Adam z baru Jekyll & Hyde.

The Banker’s Bar spustil projekt The Tipsy Banker, jenž se zaměřuje na pozapomenuté koktejly. Představuje jejich příběh i recepturu a barman Matej Brunovský formou videa ukazuje, jak je namíchat. Napoprvé padla volba na Adonise.

Ačkoliv hitem posledních dvou tří let se staly sour ales, tedy svrchně kvašená kyselá piva, základní, určující a nejoblíbenější chutí piva zůstává hořká. Vnímání hořkosti je však velice subjektivní a závisí i na stupňovitosti a použitých odrůdách chmelu.

Barová část brněnského projektu Jekyll & Hyde v polovině března oslaví své první narozeniny, k nimž si už s předstihem nadělila nové koktejlové menu. Má podobu slepé mapy, z níž si hosté drinky vybírají buď podle destinace, nebo podle hudby, která ji doprovází.

Princip koktejlové štafety je velmi jednoduchý: obdržíte nějakou speciální home made ingredienci a namícháte s ní drink s využitím bourbonu Jim Beam. Pak ještě sami vytvoříte nějakou domácí surovinu a rozhodnete se, komu ji předáte. Jako první vyběhl na trať Pavel Mandrla.

Pražský bar a klub Le Valmont před časem do výzdoby svého interiéru zahrnul cirkusové prvky a barmany oblékl do vest, za něž by se nemusel stydět ani principál. Ve stejném duchu se nese i nové koktejlové menu, v němž hosté najdou drinky jako Chapiteau, Houdini nebo Cirque du Soleil.

Proč se některé drinky stanou všeobecně známou klasikou a jiné téměř upadnou v zapomnění? Co je třeba příčinou toho, že ne každý barman vysype z rukávu recepturu na Leatherneck? Odpověď se pokusili najít v Café baru Pilotů a nádavkem přidávají dvě „opravené“ verze.

V brněnském Baru, který neexistuje od 3. února míchají drinky z nového menu, jež je inspirované uměním, architekturou, vědou nebo třeba módou dvacátých a třicátých let minulého století. Jak asi chutná Sluneční koupel, Erotikon nebo Bubikopf?

Posledním drinkem ve výčtu koktejlových klasik, jejichž evoluci jsme se rozhodli sledovat, je Blue Blazer. Ačkoliv patří k všeobecně známým, v barech se až tak běžně nemíchá. Jeho vizuálně efektní postup přípravy totiž představuje stejně tak velké plus jako mínus.