Nápojový svátek, nebo Škola opilosti?

25.12.2018Tomáš Mozr

Dny a hodiny letošního roku se pomalu krátí a za chvíli nám na něj zbydou jenom vzpomínky. Je jen a jen na nás, zda si z něj budeme pamatovat pouze to dobré, nebo naopak to naprosto příšerné, jestli vůbec něco. Podobné to bývá s knihami. O některých dlouze hovoříte s přáteli a doporučujete je na potkání, po jiných u vás doma ani pes neštěkne a další sotva dočtete a říkáte si: Never more! A Drinkable Feast a Škola opilosti mají dost kladů na to, aby mohly patřit do první skupiny. Necháte se zlákat spíš výletem do meziválečné Paříže, nebo studiem opilosti v délce sedmi semestrů?

A Drinkable Feast / Letošní novinka s názvem A Drinkable Feast: A Cocktail Companion to 1920s Paris je pro literární znalce jasným odkazem na vzpomínky Ernesta Hemingwaye vázající se k jeho pobytu v Paříži ve 20. letech, jež vyšly pod názvem Pohyblivý svátek. Narážka na Hemingwaye dává o to větší smysl, uvážíme-li, že autorem knihy je právník, spisovatel a koktejlový historik Philip Greene, který se proslavil jako jeden ze zakladatelů Museum of American Cocktail v New Orleansu a zároveň jako autor publikací To Have and Have Another: A Hemingway Cocktail Companion a The Manhattan: The Story of the First Modern Cocktail. Obsah Greeneovy knižní novinky je vyjma úvodního slova, jehož se ujal John Hemingway, a základního uvedení do problematiky vyplněn příběhy šesti desítek koktejlů odkazujících na život tzv. ztracené generace a dalších osobností, které hojně navštěvovaly pařížské kavárny a bary. Nechybí mezi nimi notoricky známé klasiky jako Americano, Champagne Cocktail, Manhattan či Martini ani unikátnější receptury jako Buñueloni, Jimmie Special nebo Volstead Cocktail. Rozmanitost dobových předpisů i detailů o tom, kdo uvedené drinky pil, kde byly populární a jak se k nim přistupovalo, dokresluje řada fotografií a poznámek k vybraným barům a osobnostem. Odborný pohled autor do knihy vnáší prostřednictvím tasting notes a čtenářům ke každému koktejlu předkládá osobní doporučení, především z pohledu variability či dnešní interpretace receptury. Pro snazší orientaci slouží rejstřík, seznamu literatury však Greene opomněl. Z osobní zkušenosti z pařížských archivů ale vím, že rozhodně nevaří z vody. A tak máte-li chuť toulat se po pařížských barech a potkávat významné osobnosti 20. let, obdobně jako hlavní postava filmu Půlnoc v Paříži od Woodyho Allena, pak je tohle kniha právě pro vás.

Philip Greene – A Drinkable Feast: A Cocktail Companion to 1920s Paris, Tarcher Perigee, New York 2018

Škola opilosti / V roce 2015 vyšla Škola opilosti: Stručná historie kultivovaného požitku jako český překlad německého originálu Die Schule der Trunkenheit: Eine kurze Geschichte des gepflegten Genießens. Autoři se na obálce skrývají pod názvem berlínského Victoria Baru, nicméně už při čtení několika prvních stran se čtenář dozví, že kniha vzešla ze série seminářů prezentovaných od roku 2001, které vedli Stefan Weber, Beate Hindermann, Kerstin Ehmer a Gonçalo de Sousa Monteiro. Tito čtyři se společně rozhodli pravidelně vzdělávat své hosty a jejich snaha dostala podobu sedmi zimních semestrů. Popudem k sepsání toho, co během nich bylo řečeno, následně byla prázdná paměť studentů po náramně inspirativní noci. Chcete-li úspěšně absolvovat Školu opilosti, čeká vás sedm semestrů zaměřených na brandy, vodku, whisky, rum, gin, tequilu a šampaňské. Zatímco na počátku studia si vyslechnete povzbudivé proslovy, na konci přijde průvodní ponaučení o současné situaci a návod, jak se v ní orientovat. Vždyť opít se umí každý, ale skutečné kultivované opojení zvládnou pouze ti, kteří se opravdu vyznají. Náročnost barového studia dokládá seznam 49 koktejlových receptur, které byly součástí přednášek. Text je psán s lehkostí a jednotlivé podkapitoly jsou víc než přijatelně krátké, a tak se tato kniha stává ideálním kandidátem třeba i pro čtení při dlouhé chvíli v hromadné dopravě. Jistá negativa se však najdou jak u německého originálu, jenž postrádá rejstřík a přesvědčivější literaturu, tak u českého překladu, který má pochopitelně stejné nedostatky, ale navíc v něm lze narazit na překlepy a neúplná slova, jejichž význam je tak potřeba si domýšlet. Dokážete-li ovšem odhlédnout od těchto nepříjemností, zůstane vám kniha, která vás dychtivě vtáhne do světa alkoholu a zároveň vám ukáže i širší společensko-politický kontext, díky němuž se alkohol stal nedílnou součástí lidského života.

Victoria Bar – Škola opilosti: Stručná historie kultivovaného požitku, Volvox Globator, Praha 2015

úvodní foto: iStock

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Pin on Pinterest
Borrago

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat