Na Šumavě se pivo vaří u potoka i pod věží

09.09.2019Otakar Gembala

Mapa minipivovarů České republiky se v posledním desetiletí obdivuhodně zaplnila a jejich expanzi se nevyhnulo ani rozsáhlé území Šumavy. Zdejší minipivovary potvrzují obecné trendy, často jsou ale originální použitou technologií, surovinami i sortimentem nabízených piv. 

V širším šumavském regionu lze nalézt jak středně velké či průmyslové pivovary, k nimž patří Protivín, Strakonice nebo Kout, tak minipivovary, zejména restaurační, které reprezentují Belveder v Železné Rudě, Kašperskohorský pivovar, Pivovar U Švelchů v Sušici, Pidipivovárek u Pujiče v Laznech, Pivovar Bobík ve Volarech a Pivovar Prachatice. V samotném Národním parku Šumava a v jeho těsném sousedství se nacházejí další čtyři.

Pivovar na mýtince / Penzion U Zlatého srnce, jehož přívětivá, dřevem obložená stavba s terasou ukrývá restaurační minipivovar, se nachází na samotě u lesa, v blízkosti osady Mechov, jež je součástí známého letoviska a zimního střediska Srní. Leží u silnice na Prášily, tedy přímo v srdci Národního parku Šumava. Základem minipivovaru, jenž byl uveden do provozu v roce 2013, je malá varna o kapacitě 100 l na várku a spilka s otevřenými kvasnými káděmi. Navzdory boji s nedostatkem místa zde sládek Miroslav Houdek vaří po celý rok sortiment spodně i svrchně kvašených piv, která pivovar proslavila v blízkém i vzdáleném okolí. Jde především o světlé ležáky Zlatý srneček 11° a Zlatý srnec 12° a speciály Polotmavý srnec 14° a Černý srnec 16°, které doplňuje Nevada Ale 11°, Pšeničný srnec 12°, IPA 16°, sezonně pak ochucený ležák Medový srnec a Porter. Zdejší piva jsou vesměs příjemná, vyvážená a především dobře ošetřená personálem výčepu. Hosté si je mohou odnést i s sebou, a to v PET láhvích opatřených původní etiketou. Roční výstav minipivovaru činí přibližně 500 hl. Velice racionálně musí hospodařit s vodou, jejímž zdrojem je studna na přilehlém pozemku. Na její čistotě a kvalitě je pivo postavené. Podobně jako jinde v okolí jde o vodu měkkou, jež je pro výrobu piva mnohem vhodnější než mineralizovaná a nevyžaduje úpravu. K šetření vzácnou tekutinou jsou vyzýváni také hosté penzionu i návštěvníci restaurace. Nevelký lokál s venkovním posezením nabízí vedle piva a dalších nápojů nenáročné občerstvení. O návštěvníky v letní ani zimní sezoně nemá nouzi, tvoří je pěší turisté a cyklisté, v zimě především běžkaři. Blízko sem mají i místní z Mechova či ze Srní.

Ve mlýně u potoka / Že v místě penzionu Lyer Modrava kdysi stávaly hájovna, mlýn a další hospodářská stavení, dnes prozrazuje už jen jeho umístění nad Roklanským potokem, jenž se o pár set metrů dál vlévá do potoka Modravského, a vytváří tak říčku Vydru. Začátkem roku 2014 zde zahájil činnost minipivovar, jenž stejně jako penzion nese v názvu příjmení majitele – Lyer. Vzhledem k vysoké letní i zimní návštěvnosti zvolilo restaurační zařízení koncept zaměřený na klasickou českou kuchyni využívající lokální sezonní potraviny a masné produkty z vlastní biofarmy. Sládek Jaroslav Kouba se prozatím soustředí především na ležáky, na čepu jsou běžně tři a sezonně je doplňuje jeden speciál. Současné základní portfolio modravského minipivovaru tvoří Lyer 11 světlý ležák, Lyer 11 tmavý ležák a Lyer 12 světlý ležák. „Převažuje česká klasika, pro zimu a příští léto ale plánujeme výrobu piva I. P. Lager v různých verzích. Do roku 2021 bychom chtěli výstav minimálně zdvojnásobit a po stabilizaci nového provozu se pustíme i do svrchně kvašených piv,“ vysvětluje sládek. Nyní se v minipivovaru ročně uvaří téměř 1000 hl, varna má kapacitu 10 hl na várku. Stavebně je propojena s lokálem, klobouky varných nádob zároveň působí jako dekorativní součást interiéru. Sklepní hospodářství se ukrývá v podzemní části. „Tvoří je osm cylindrokónických tanků, každý s objemem 20 hl, a dva ležácké tanky po 10 hl,“ doplňuje Jaroslav Kouba. Zvláštností strojního zařízení je použití tepelného čerpadla pro chlazení mladiny a kvasných i ležáckých tanků, při němž se současně získává horká voda, což snižuje energetickou náročnost minipivovaru. Většina zdejšího piva se vypije přímo v lokálu, jenž sestává z několika sálů, a v létě na rozlehlé terase. Piva z výčepu si lze objednat i formou degustační prkénka, a ochutnat tak v malých dávkách celou zdejší nabídku. Pivovar je plní i do PET láhví a zájemcům nabízí prohlídky výrobní části pivovaru. Letos bylo rovněž obnoveno občerstvení s výčepem v bývalé hájence na Březníku, vzdálené od Modravy 7 km.

S pekárnou pod jednou střechou / Výčep nesoucí jméno Petra Kaly, jednoho ze záporných hrdinů kontroverzně vnímaného Kachyňova filmu Král Šumavy, ovšem zkomolené do podoby Galapetr, je srdcem minipivovaru v nejvýše položené české obci Kvilda (1064 m n. m.). Vznikl v roce 2011 na známé frekventované křižovatce turistických, lyžařských a cyklistických cest Šumavou. Objekt pivovaru tvoří stavební i hospodářský komplex se sousední pekárnou a kavárničkou nabízející speciality v podobě ovocných buchet, koláčů a jiných dobrot. Tvůrcem pivovaru je sládek Jan Benada, který do Kvildy „prodal“ svou původní varnu z Melče u Plzně a také zde začal sládkovat. Zařízení minipivovaru se průběžně modernizuje. „Letos jsme posílili kapacitu, zejména doplněním ležáckých tanků, jichž nyní máme dvanáct,“ říká sládek. „Bylo to nutné, protože kvildská piva neměla vzhledem k velké poptávce šanci ležet ani o chvíli déle, než je nezbytně nutné, zejména pro ta spodně kvašená,“ dodává. Věci znalé návštěvníky potěší pohled na varnu o kapacitě 450 l, která dominuje prostoru za výčepem restaurace. Topí se pod ní dřevem a důležitý není ani tak jeho druh jako schopnost udržet stálou teplotu ohřevu, což je složitější než v případě plynu či elektřiny. „Ležáky připravujeme klasickou třírmutovou dekokcí, používáme český slad a chmely žatecký poloraný červeňák a kazbek, pro svrchně kvašené piva také zahraniční aromatické odrůdy,“ doplňuje Jan Benada. „Naše pivo samozřejmě významně ovlivňuje také kvalita použité vody. Tu sice odebíráme z vodovodního řadu obce, ale jde o kvalitní měkkou šumavskou vodu, ze které uvaříme ročně 450 hl piva,“ připomíná současný hlavní sládek Václav Erbl. S provozem podle potřeby pomáhá i spolumajitel pivovaru a pekárny Karel Potužák. Bohaté portfolio tvoří piva osobitých názvů: Osmerák tmavý 8°, Desaterák (výčepní světlé i polotmavé 10°), Dvanácterák (světlý ležák 12°), Šumavská královna (polotmavý ležák 15°), Rankl Sepp 16° (pojmenovaný podle bájného šumavského obra), Divočák (speciál 13°) a Galapetr (speciál 14°). V létě nabídku obohacují svrchně kvašená pšeničná piva, své místo tu našly i summer ale nebo světlá jedenáctka Lišák ve variacích se šalvějí, zázvorem a puškvorcem.

Pod městskou zvonicí / Ve Vimperku se pivo vařilo od dob založení zdejšího hradu ve 13. století až do roku 1967. Poté si jeho obyvatelé museli na místní zlatý mok přes čtyři dekády počkat. Až v roce 2010 se ve vkusně a účelně restaurovaném středověkém domě situovaném v historickém centru města pod malebnou gotickou věží usídlil Šumavský pivovar. Založili ho manželé Ivan a Alena Hojdarovi, kteří svůj záměr realizovali ve spolupráci s pivním odborníkem, pedagogem známé „pivovarnické“ školy v pražské Podskalské ulici Oldřichem Kozou. Ten je autorem základní řady receptur zdejších piv a vrchním sládkem. Kromě něj pivo vaří také Ivan Hojdar a mladý sládek Prokop Jeřábek. „V současné době jde o 19 druhů piv, většinou spodně kvašených, dále tři piva pšeničná a pět ejlů. Všechna jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná a ani nijak jinak se nekonzervují,“ informuje nejmladší ze sládků. V prostorách pivnice jsou umístěny nerezové varny s měděným oplechováním o objemu 2,5 hl a elektrickým ohřevem, v přilehlém sklepě otevřené kvasné kádě spilky, ležácké tanky a sudy. V lokálu minipivovaru jsou trvale na čepu Vimperský světlý ležák 11°, Vimperský polotmavý ležák 12° a Vimperský tmavý speciál 13°. Příležitostně se vaří plejáda dalších piv jako ochucený ibiškový ležák 11° (Florián), Vimperský světlý ale 13° Generál Patton, poprvé představený k 70. výročí osvobození Vimperku americkou armádou, zázvorový speciál 13°, Märzenbier 14°, medový speciál 15°, zlatý Bock 16° a Vimperský 7sladový speciál 17° (též ve variantě 13°). Doplňují je jantarový Doppelbock 18° a tmavý Doppelbock 19° (Inocenc). Středověký Vimperk 12° byl v roce 2014 pro zámecké slavnosti uvařen v historických kádích s otopem dřevem a scezováním přes slámu, s použitím divokého chmelu. Příležitostně v letních měsících se objeví na čepu také pšeničná piva bavorského typu Vimperské pšeničné světlé 12°, Vimperské pšeničné polotmavé 13° a Vimperské pšeničné tmavé 14°. Zajímavou sérii tvoří australské ejly, jež vznikly ve spolupráci s australskými partnery: Blonde Beach Girl 13° s použitím australského chmelu Victoria Secret, Red-haired Beach Boy 14° z chmelové odrůdy Enigma, Fat Dad 15° (dark ale) z obou uvedených chmelů a Blue Whale 13° (australian ale), kvašený na nekonzervovaných šumavských borůvkách. Pivo se stáčí do sudů a do láhví, a to skleněných i PET. Dodává se například do pražských restaurací Café Imperial, Next Door a Divinis nebo třeba Pepř & Sůl ve Vysočanech, příležitostně také do Pivovarského klubu, kavárny Na Šumavě, Klubu Santoška atp. Na Šumavě je čepuje Hotel Rankl v Horské Kvildě, Hotel Šumava Inn ve Kvildě a další hotely či penziony.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInPin on Pinterest

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat