Pohár pražíren otevírá nové soutěžní možnosti

12.05.2021Ondřej Hurtík, SCA ČR

Tradičních baristických soutěží máme v Česku několik, taková, která by byla určena výhradně pražírnám, tu ale doposud chyběla. Zaplnit tuto mezeru se rozhodla SCA ČR, která uspořádala premiérový a do určité míry zkušební ročník Poháru pražíren.

S rostoucím počtem pražíren v Česku jsme cítili jako povinnost vytvořit prostor, v rámci nějž budou moci pražiči poměřovat své dovednosti, a díky tomu se i zlepšovat. Ve světě fungují dva formáty soutěží, které bychom časem rádi pořádali. První je součástí světových mistrovství a spočívá v tom, že se pražiči sjedou na jedno místo a praží na stejných technologiích. Pro začátek jsme se ale rozhodli pro druhý formát, který je inspirovaný Nordic Roasters Cupem. Založen je na tom, že pražiči praží ve svém zázemí a s pomocí svého týmu dvě soutěžní kávy – jedna je společná všem soutěžícím, druhou si pražírny na základě specifického zadání (např. určitá odrůda, region atd.) zajišťují samy. Tento přístup podle nás více reflektuje úroveň dané pražírny, protože odpadá adaptace na nové technologie a jiné prostředí a jde o týmovou práci. Zároveň prověří schopnost dané pražírny si vybrat a zajistit co možná nejlepší kávu odpovídající zadání. V neposlední řadě je tento typ soutěže méně náročný z technologického hlediska – vytvořit prostor pro několik pražiček totiž už jen kvůli bezpečnostním předpisům není jen tak.

Plány jsme měli velkorysé. Ještě než udeřila pandemie koronaviru, bylo naším cílem uspořádat v roce 2021 velkou středoevropskou konferenci pražičů, jejíž součástí by bylo i hodnocení soutěžních káv českých pražíren. Abychom odhalili případná úskalí, rozhodli jsme se formát soutěže s předstihem vyzkoušet a vloni na konci září jsme spustili registraci do nultého ročníku Poháru pražíren. Nultého i proto, že šlo o zjednodušený formát – pražit se měla pouze jedna káva, která byla pro všechny společná. Volba padla na kolumbijskou promytou káva z regionu Tolima. Vypěstovala ji farmářka Doris María Cacaís a pro soutěž ji zajistila Chicas Industry. Zájem pražíren nás velmi potěšil – stanovený limit dvanácti účastníků se velmi rychle zaplnil. Každá z nich obdržela 35 kg kávy a jejím úkolem bylo dostat z ní maximální potenciál.

Jak se s úkolem popasovaly, mělo být oznámeno na konci listopadové Wave Coffee Conferece, v rámci níž mělo proběhnout hodnocení nezávislými odborníky, zástupci pražíren a odbornou veřejností z řad účastníků konference. Plán nám bohužel překazil nepříznivý vývoj epidemiologické situace. Po debatách, jak postupovat dál, jsme přistoupili k posunutí termínu na leden 2021. I to se ale nakonec ukázalo být příliš optimistické. Jelikož i zelená káva podléhá časem degradaci, březen jsme si stanovili jako nejzazší termín a rozhodli jsme se zorganizovat on-line kávový týden, jehož vyvrcholením mělo být vyhlášení Poháru pražíren. Dali jsme dohromady přísná pravidla pro degustaci v jeden čas a na jednom místě, do níž se měli zapojit pouze zástupci soutěžních pražíren. Každý z nich měl mít svůj oddělený stůl se vzorky kávy. Všichni by se samozřejmě museli prokázat negativním testem na covid.

Ovšem i tento přísný protokol nám vláda dokázala svými nařízeními zhatit. Nezbylo nám tedy nic jiného, než vzorky nabalit do sáčků označených písmeny a rozeslat je pražírnám k degustaci. Ty nám pak na oplátku poslaly vyplněné degustační formuláře, které jsme zpracovali. Hodnocení káv se celkem dost lišilo, respektive bodový rozptyl hodnocení byl velmi široký. Z velké části z důvodu rozdílných technologií na přípravu cuppingu a z nemožnosti kalibrace degustátorů. Jak se dalo očekávat, výsledky byly s ohledem na to, že šlo o stejnou kávu, velmi těsné. Současně ale byly rozdíly v chuti káv mnohem rozmanitější, než jsem očekával.

Vítězem nultého ročníku se stal Roman Nejedlý s pražírnou Fiftybeans, následován Rusty Nails a Beansmith’s. Kompletní výsledky jsou k dispozici na webu SCA ČR. Po vyhlášení vítěze následovala diskuze, během níž si účastníci Poháru pražíren mohli vyměnit poznatky z pražení soutěžní kávy. A právě v tom vidíme asi největší přidanou hodnotu akce – setkávání a diskuze, na které nemají pražiči přes rok čas ani prostor.

Přes mnohé překážky lze nultý ročník Poháru pražíren označit za úspěšný, což nás motivuje k dalším aktivitám. Jak jste se asi dovtípili, velká mezinárodní konference pražičů letos ještě nebude. První ročník Poháru pražíren, už se dvěma kávami, ale snad ano. Jsme optimisté a doufáme, že na podzim se hromadné akce budou pořádat už zcela normálně – třeba i za vaší účasti.

úvodní foto: iStock

@mohlo by vás zajímat