Jaké bylo letošní globální World Class finále?

23.07.2021AtBars

Na začátku července proběhlo dlouho očekáváné globální finále soutěže Diageo Reserve World Class. Dvanáctý ročník ve většině zemí odstartoval už na sklonku roku 2019. Vloni byl pozastaven a soutěžní dění se znovu rozjelo, až když to epidemiologická situace umožnila. Úplně jiná byla i podoba světového klání. Držitel titulu World Class Bartender of the Year 2021 se vybíral na dálku, prostřednictvím on-line přenosů a předtočených videí. Netradiční formát nakonec nejlépe sedl Jamesovi Grantovi z Kanady, jenž v pěti disciplínách dokázal nasbírat nejvíc bodů.

Globální finále dvanáctého ročníku soutěže World Class se mělo původně konat v australském Sydney. Už na sklonku loňského roku ale bylo zřejmé, že by to s ohledem na stále se proměňující epidemiologickou situaci a odlišné podmínky v různých zemích nebylo reálné. Společnost Diageo se proto rozhodla pro nové místo konání, volba padla na Madrid, jenž je jako jeden z evropských dopravních uzlů dobře dostupný pro cestující z různých koutů světa a zároveň by dokázal soutěži nabídnout skvělé zázemí. Současně byly představeny možné formáty globálního finále, od přímé účasti všech soutěžících přes kombinovaný event až po čistě virtuální klání. A právě na to nakonec došlo. „Ještě na začátku května to vypadalo, že s naší českou vítězkou Aničkou Postnikovou z pražského baru L’Fleur odletíme do Madridu a finále bude jako za starých časů. V půlce měsíce ale přišla konečná informace o virtuální formě s technickým studiem v Londýně,“ popisuje vývoj událostí český World Class ambasador Petr Kymla.

Místo teorie praxe a produkce / Virtuální byla do jisté míry i příprava finalistů, tradiční bootcamp totiž nahradila série on-line seminářů vedených osobnostmi z barové branže. Spíše než teorii ale bylo letos potřeba se věnovat praxi a taky produkci – vymyslet koktejlové receptury, připravit a odeslat ve správný čas do Londýna ingredience, navrhnout a realizovat komunitní projekt, natočit tři prezentační videa, nachystat fotky, udělat grafický návrh… Finále bylo totiž pojaté tak, že soutěžící znali zadání všech disciplín předem. Receptury drinků spolu s vlastními ingrediencemi a instrukcemi do Londýna poslali a tam je porotcům v jejich zastoupení namíchali vybraní britští barmani. Role „avatara“ se jich ujalo osm a průběžně se u soutěžních skupin střídali. O to důležitější bylo natočit k vybraným drinkům zajímavá prezentační videa a alespoň touto formou se porotcům představit.

Velmi důležité pro finalisty také bylo mít místo, kde videa natočí a odkud bude možné v přímém přenosu s porotci komunikovat, čelit jejich všetečným otázkám a případně jim i drink namíchat. Anička našla hlavní zázemí v pražském baru Black Angel’s a jedno z videí natáčela na zahrádce AnonymouS, kde dříve pracovala. „L’Fleur byl na začátku měsíce, kdy jsme natáčeli, ještě zavřený. Zároveň jsme potřebovali místo, které bychom si mohli upravit podle svého a nechat ho tak několik dnů. V Black Angel’s to šlo, jelikož malý bar v zadní části podniku se aktuálně nevyužívá. Zároveň mi kluci, kteří tam pracují, poskytli zázemí, techniku a nekonečný feedback k drinkům. V AnonymouS jsme pak využili tamní krásnou zahrádku a venkovní bar na natáčení videa pro Tanqueray No. Ten Challenge. Koneckonců, do českého kola soutěže World Class jsem se hlásila ještě za AnonymouS, tak to bylo i lehce symbolické,“ objasňuje Anička. „Šlo o globální finále, v němž jsem reprezentovala Českou republiku, a tak mi přijde přirozené, že jsme všichni spojili síly,“ dodává.

Drink na podporu komunitní zahrady / Podporu od barmanské komunity Anička potřebovala i u první části Ketel One Vodka Hive Collective Challenge, jež probíhala s předstihem, měsíc před červencovým finále. Úkolem soutěžících bylo vymyslet projekt propojený s lokální komunitou a najít způsob, jak ho prostřednictvím drinku na bázi Ketel One podpořit. Významnou součástí hodnocení byl dosah prezentace na sociálních sítích a na webu Difford’s Guide, kde byly všechny projekty zveřejněny. „Můj projekt se týkal podpory komunitní zahrady v Praze-Vinoři, a to prostřednictvím drinku s cordialem připraveným ze sezonních surovin, které se v téhle zahradě pěstují či vyrábějí,“ přibližuje svůj projekt Anička.

Součástí finále pak byla obhajoba projektu před porotou a hodnocení drinku samotného. „Recepturu jsme odevzdávali už na začátku června, a tak jsem využila toho, že ve vinořské komunitní zahradě zrovna rostl koriandr. Přidala jsem k němu koření a verjus a připravila z nich cordial. Má představa byla, že by se jeho složení mohlo měnit podle sezony a rostlin, které jsou zrovna k dispozici,“ objasňuje Anička a pokračuje: „Kromě cordialu můj drink obsahoval už jen vodku Ketel One a sodu. Byl záměrně postavený tak, aby jej bylo možné snadno a kdekoliv replikovat.“

Inspirace Prahou a sázka na červené zelí / První disciplínou, která finále 4. července otevřela, byla Johnnie Walker Hidden City Highballs Challenge. Zadání měla poměrně jednoduché. Drink musel být inspirován městem, ve kterém soutěžící žijí, a přesně dané bylo i jeho složení. Obsahovat měl 200 ml whisky Johnnie Walker Black Label, 200 ml domácího cordialu a 600 ml vody. „Celé se to následně naperlilo v DrinkMate, což je alternativa SodaStreamu. Součástí hodnocení byl i návrh polepu na DrinkMate, inspirovaný právě naším koktejlem,“ vysvětluje Anička a přiznává, že vymyslet cordial, který by podpořil chuť whisky, dokázal se v drinku prosadit a zároveň zaujmout, byl docela oříšek.

„Po spoustě neúspěšných pokusů přišel nápad použít místo vody nálev z kvašeného červeného zelí. Využila jsme zázemí Black Angel’s a požádala o pomoc kuchyni. Zelí si tam totiž dělají vlastní, a tak mi dávali nálev stranou,“ popisuje počátky tvůrčího procesu a pokračuje: „Infuzovala jsem ho novým kořením, kmínem, skořicí a badyánem. Kyselost a sladkost jsem pak řešila medem a kyselinou vinnou. Překvapivě jen málokdo poznal, že jde o zelí. Spousta lidí hádala třešně a červené ovoce.“ Své vysvětlení má i pro propojení koktejlu s Prahou. „Když sem turisté přijíždějí, zamíří do centra a na Staroměstském náměstí si dají kachnu se zelím a k tomu vychlazené pivo, které má stejné vstupní suroviny jako whisky. Výhled mají na orloj, který je svým tvarem podobný ikonické láhvi whisky Johnnie Walker. A vlastně celý drink přímo na Staroměstském náměstí i vznikl. Vlastně spíš pod ním,“ říká.

Citrusové srdce a řepa s lanýži / Téhož dne proběhla ještě Tanqueray No. Ten Challenge s podtitulem Alive with freshness. Úkoly měli finalisté hned dva. Jednak vymyslet koktejl, který by vyzdvihl citrusový charakter ginu Tanqueray No. Ten, a to s použitím maximálně pěti ingrediencí z dodaného seznamu surovin. Žádná z nich nemohla být upravena nebo nějak předem zpracována. Druhým úkolem bylo natočit šestiminutové video a pojmout ho jako masterclass, díky němuž si bude možné daný drink snadno připravit v domácích podmínkách. „Vydala jsem se cestou jistoty a vsadila na kombinaci ginu s limetovou šťávou, hroznovým vínem, cukrem a rozmarýnem. To vše protřepané v šejkru a dolité trochou champagne,“ popisuje svůj drink Anička.

Druhý den byla na programu Ketel One Challenge a následujícího dne Don Julio Subterranean Serves Challenge. Soutěžní drink byl v tomto případě kromě zadané báze, libovolné tequily Don Julio, definován ještě tím, že v něm musela být použita alespoň jedna ingredience, která roste pod zemí. Anička si vybrala hned dvě – řepu a lanýže. Z řepy připravila cordial. „S ohledem na to, že bylo horké počasí a do Londýna jsme nemohli poslat nic, co by obsahovalo alkohol, představovaly sirupy a cordialy v podstatě jediné řešení, jak danou surovinu zpracovat a zakonzervovat, aby se během přepravy nezkazila,“ rozkrývá Anička důvod, proč i v tomto případě vsadila na cordial. „Rozhodla jsem se použít červenou řepu, která v kombinaci s tequilou Don Julio Reposado rozvinula zemité tóny a určitou sladkost. Uvařenou řepu jsem v troubě nechala zkaramelizovat s cukrem, rozmixovala ji, naředila vodou a přefiltrovala přes kávový filtr. Pro vybalancování chutí jsem použila kyselinu citronovou. Jako protipól řepy, která je základní a levnou surovinou, jsem přidala lanýžovou tinkturu. Ta měla být zároveň odkazem na dona Julia Gonzálese a jeho cestu od skromných začátků na výsluní. Vznikl z toho Gimlet, který je sice jednoduchý, ale zároveň plný chutí,“ dodává.

O vítězi rozhodla rychlostní zkouška / Don Julio Challenge uzavřela hlavní část finále, v níž na pět desítek barmanů a barmanek soutěžilo rozděleno do čtyř skupin. Z každé z nich postoupili soutěžící na prvním a druhém místě do závěrečného klání a na top 10 je doplnili další dva barmani ze třetích míst. O jejich postupu rozhodoval nasbíraný počet bodů. V The Singleton & Talisker A Tale of Two Malts Challenge se utkali Evan Stroeve z Austrálie, Adam Fournier z USA, James Grant z Kanady, Mika Ammunet z Finska, Hardeep Singh Rehal z Dánska, Laura Brady z Nizozemska, João Sancheira z Portugalska, Cal Byrne z Irska, Andrii Osypchuk z Ukrajiny a Mark McClintock z Velké Británie.

Závěrečná disciplína byla on-line variací na klasickou speed challenge. Úkolem soutěžících bylo sestavit menu o čtyřech koktejlech – dvou na whisky Singleton, dvou na Taliskeru. Každý musel být připravený jinou metodou (šejkr, míchací sklenice, do skla a dle vlastní volby) a na jejich namíchání a prezentaci porotě měli pouze pět minut. Zároveň museli vybrat, kterému z porotců daný drink v jejich zastoupení avatar předloží, a hodnotila se také grafická podoba menu, které bylo třeba dodat v elektronické podobě.

Sledovat barmany při práci bylo možné on-line. Přímý přenos si samozřejmě nenechal ujít ani World Class ambasador Petr Kymla. „Ihned mě zaujal Kanaďan a tipoval jsem ho na vítěze této disciplíny. Jeho projev byl sympatický a předvedl čistou práci,“ říká. James Grant nakonec nevyhrál pouze speed challenge, ale celé finále, a stal se tak držitelem titulu World Class Bartender of the Year 2021.

Do roka další finále / Ačkoliv Anička neskrývá smutek z toho, že se globální finále konalo pouze virtuálně, a neměla tak možnost setkat se s ostatními finalisty, porotci a organizátory osobně, navázat nové kontakty a získat další barmanské přátele, účast v soutěži vnímá jako velkou a cennou zkušenost. A za svůj soutěžní výkon se rozhodně nemusí stydět. „Anička se musela vypořádat s novým formátem soutěže, na který jsme nebyli zvyklí. Bylo potřeba vyřešit spoustu technických a praktických záležitostí. Natáčela se videa a chystaly on-line přenosy. Řešili jsme, kdy a jak do Londýna poslat suroviny, aby tam dorazily v pořádku, ne moc brzy a zase ne moc pozdě, a museli jsme mít v záloze i plán B pro případ, že by nedorazily,“ shrnuje možná úskalí Petr a pokračuje: „Bylo také potřeba pro Aničku najít zázemí – a za to patří velký dík baru Black Angel’s, kde nám vyšli maximálně vstříc, a také celému týmu, který Aničce pomáhal. Velké poděkování a uznání si samozřejmě zaslouží také ona sama za to, jak se k soutěži postavila a kolik času jí obětovala, i za to, jak se vyrovnala s novou situací a virtuální výzvou.

Ačkoliv dvanáctý ročník soutěže World Class sotva skončil, v běhu už jsou přípravy toho dalšího. V České republice půjde o osmé klání v řadě a první pod křídly společnosti Stock Plzeň-Božkov. „Předpoklad je, že nový ročník odstartuje na podzim a národní finále proběhne tak jako v minulých letech v květnu. Záleží ale také na termínu globálního finále, které by mělo být v Sydney. A pořád platí to, co před časem řekl na jednom z našich seminářů Alex Kratěna: Nemůžeš vyhrát soutěž, do které se nepřihlásíš,“ uzavírá český World Class ambasador.

BCB banner

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat