World Class po sedmi letech znovu vyhrál Víťa Cirok

26.05.2022AtBars

Osmý ročník soutěže World Class, kterou v České republice organizuje společnost Stock Plzeň-Božkov, má po náročném dvoudenním finále staronového vítěze. Po sedmi letech postup na globální klání vybojoval Víťa Cirok, tentokrát v barvách karlovarského Becher’s Baru. V jedenácti dalších finalistech měl ale velmi zdatné soupeře. V rámci tří soutěžních disciplín museli všichni prokázat své znalosti, barmanské a senzorické dovednosti, chuťovou paměť a schopnost improvizace. Pět nejlepších se následně muselo poprat také s časem.

Finálová dvanáctka, kterou tvořilo deset barmanů a dvě barmanky, se formovala během tří regionálních semifinále. Z toho určeného pro pražské barmany postoupili Matúš Brath (Hemingway bar), Luca Cerqueglini (L’Fleur), Roman Gaudl (Oblaca), Tomáš Karlík (Bugsy’s), Peter Pilný (Beyond The Bar), Alice Tieriekhova (Back Doors) a Carola Urru (AnonymouS). Zbytek Čech ve finále zastupovali Petr Bachtík z pardubického Baru No. 3, Vítězslav Cirok a Jan Šebek z karlovarského Becher’s Baru a Martin Vogeltanz z plzeňského Zapa Baru, Moravu pak Radek Zabloudil z brněnského Baru, který neexistuje.

Všech dvanáct finalistů dostalo předem informace ke čtyřem soutěžním disciplínám, z nichž na tři se mohli předem připravit. Jejich dalším úkolem pak bylo dorazit 23. května v devět ráno do Bugsy’s Baru, vyslechnout si od českého World Class ambasadora Petra Kymly organizační pokyny a vylosovat si pořadové číslo. První den se totiž soutěžilo na třech různých místech zároveň, a tak byli barmani a barmanky losem rozděleni po čtyřech do tří skupin, jež se následně v jednotlivých lokacích střídaly. „Stejně jako posledně jsme využili zázemí barů Bugsy’s a L’Fleur, které jsou blízko od sebe a disponují vším, co k soutěži potřebujeme. Letos je ještě doplnil náš Bartida Bar & Shop,“ objasňuje Petr Kymla.

Drink jako vzpomínka na uplynulé roky / V Bugsy’s měla své místo soutěžní disciplína Signature serve. Úkolem finalistů bylo namíchat a představit porotě koktejl na bázi libovolného destilátu z portfolia Diageo Reserve, který nějakým způsobem odráží uplynulé dva roky – to, co jim daly, co během nich zažili nebo co se naučili. V časovém limitu osmi minut míchali dvě porce koktejlu, připraveni museli být také na všetečné otázky, které jim v roli porotců pokládali dva zahraniční hosté – Max La Rocca, jenž v minulosti působil jako World Class ambasador pro západní Evropu, a český barman Robin Kolek, jehož hlavním působištěm je londýnský bar Termini. „Robin je nejen respektovaná barmanská osobnost, ale také finalista prvního ročníku soutěže World Class v České republice, v němž skončil druhý. Bylo fajn ho tu po osmi letech znovu mít,“ dodává Petr Kymla.

Při hledání tématu pro svůj signature drink vycházeli soutěžící z různých inspiračních zdrojů. Inspiraci v rodině kromě Romana Gaudla, jenž za barem zavzpomínal na prarodiče, našel ještě Martin Vogeltanz. V koktejlu Family snoubil čtyři ingredience, za každého člena své rodiny jednu. Jeho servis pak ozvláštnil pomocí augmentované reality. Radek Zabloudil do soutěžního koktejlu promítl svou novou dovednost, pečení, a porotě předložil koktejl Simple as a cookie. Matúš Brath se při vymýšlení drinku Sweet Corona Time inspiroval gastronomií a svým novým oblíbeným koktejlem, jímž se stal během covidového období Manhattan. Namíchal na něj twist ozvláštněný zlatem a lanýži.

Podobně jako Peter Pilný, který na drinku Zero to Hero prezentoval svůj profesní posun, se Tomáš Karlík zaměřil na práci. Jeho koktejl Return symbolizoval návrat od práce v rozvozové službě zpátky za bar. O hledání cesty byl i drink Petra Bachtíka – jeho koktejl Way Out měl ukázat zejména to, že se člověk nemá vzdávat. Velmi emotivní prezentaci v Bugsy’s předvedla Carola Urru. Inspirovala se vítězkou třetí série americké soutěže Masterchef, která je slepá, a koktejl 4 senses porotě namíchala s maskou přes oči. Stejnou rekvizitu shodou okolností použila také druhá žena v českém finále Alice Tieriekhova, jež ale masku na úvod své prezentace nasadila oběma porotcům. Cílem bylo, aby si uvědomili, jak jejich smysly fungují, když se nemohou zapojit všechny. Maxovi s Robinem následně předložila ještě čtyři vzorky trnkového vína – jeden základní, další přislazený a okyselený a čtvrtý hořký. Podle toho, který jim chutnal nejvíce, jim následně namíchala svůj koktejl Discover your flavour.

Fénix, balanc a život na sinusoidě / Signature serve samozřejmě nebyl jen o příběhu, šlo primárně o drink samotný, ale i o styl a čistotu práce, pohostinnost nebo třeba znalosti. Nejkomplexnější výkon podle poroty v této disciplíně podal Víťa Cirok. Své vystoupení měl připravené do detailu – ztlumil osvětlení, pustil hudbu, naservíroval porotcům jemně naperlenou bylinkovou vodu a vyzval je, aby na papír, který jim vložil do vlastnoručně vyrobeného menu, napsali tři věci z loňského roku, na něž chtějí zapomenout. Poté jim namíchal koktejl Phoenix, jenž sestával z ginu Tanqueray No. Ten, mixu vermutů a aperitivního vína (Sedmero, Noilly Prat a Lillet), Becherovky Lemond a jarní esence. Hotový drink ozdobil čtyřlístkem a pod poklopem ho ovoněl citrusovou párou. Na samý závěr si vzal od porotců papír se soupisem věcí, na něž chtějí zapomenout, a před jejich očima ho spálil.

Interaktivně pojal svou prezentaci také Honza Šebek, jenž v disciplíně Signature serve za svým barovým kolegou zaostal o pouhé tři body. Ingredience na koktejl Balanc, jenž měl vyjadřovat nutnost sladit profesní a osobní život, dávkoval z neprůhledných lahviček a nechal porotce hádat, jakou barvu jeho kombinace tequily Don Julio Blanco, grapefruitového vína, cordialu z thajské bazalky a čtvrté suroviny, kterou nazval algae water, má. Byla sytě modrá – tou řasou v algae water byla totiž modrá spirulina.

Třetím, kdo v Bugsy’s během finále zazářil, byl Luca Cerqueglini. Jeho koktejl Sign Ways, jehož ingrediencemi jsou tequila Don Julio Blanco, ibiškový čaj známý ve Střední Americe jako agua de Jamaica, cordial z citronové trávy, černého čaje a růží a champagne blanc de blancs, odrážel skutečnost, že život mnoha z nás se v uplynulých dvou letech pohyboval po sinusoidě, a současně byl i výzvou, abychom se každý pokusili být tou nejlepší verzí sebe sama.

Improvizovaná garden party / Snažit se ze sebe dostat to nejlepší měli i finalisté v rámci disciplíny Garden party, kterou hostil L’Fleur Bar. Pojata byla jako mystery box, takže záleželo hlavně na jejich schopnosti improvizace. Dopředu znali pouze téma, nikoliv konkrétní zadání či záběr ingrediencí. Na místo přicházeli s prázdnýma rukama, odevzdat dokonce museli i mobil, aby nemohli hledat pomoc či inspiraci na internetu nebo kdekoliv jinde. K dispozici měli gin Tanqueray No. Ten, vodku Ketel One a tequilu Don Julio Blanco, k tomu výběr ovoce, zeleniny, bylinek a nealka plus další, ovšem lehce omezený sortiment přímo na baru. Maximální počet ingrediencí použitých v drinku byl stanoven na pět, kromě báze musely být ještě dvě z mystery boxu a další dvě bylo možné doplnit z baru.

Na vymyšlení receptury dostali soutěžící patnáct minut, na přípravu koktejlu pět. Ztížené to měli ještě tím, že drink míchali až rovnou před porotou, ochutnat mohli pouze jednotlivé ingredience. Hodně tak záleželo i na jejich chuťové paměti a schopnosti skládat k sobě jednotlivé chutě. Porotci, jimiž v tomto případě byli dva čeští World Class vítězové Tomáš Nyári a Anna Postnikova, se ve svém hodnocení shodli na tom, že se většina finalistů vydala cestou jistoty a vsadila na osvědčené kombinace. „Lehce v tomto ohledu vybočoval třeba Tomáš Karlík, který si pro svůj drink připravil cordial z vína, celeru, okurky, limety a cukru. Zkombinoval ho s ginem, grepovou a obyčejnou sodou a výsledek byl velmi dobrý,“ přibližuje jeden z improvizovaných výtvorů Anička.

I tuto disciplínu ale nakonec opanoval Víťa Cirok. „Vyzařoval z něj klid a sebejistota a bylo na něm znát, že si soutěž užívá. Aby se držel tématu, vzal nás jako první na barovou zahrádku a ze stejného důvodu zahodil jigger,“ popisuje Víťovu prezentaci Tomáš Nyári a pokračuje: „Jeho drink byl perfektně vybalancovaný a dá se i říct, že se nejvíc odvázal, co se ingrediencí týče. Zkombinoval totiž tequilu s jahodami, mandarinkovo-limetovo freshem, cordialem z celerové šťávy a citronu a grepovou sodou.“

Druhý nejlepší výkon na Garden party podle poroty podal opět Honza Šebek, třetí byla Carola Urru. „Působila profesionálně a uvolněně zároveň a její koktejl byl velmi povedený. Rozhodla se infuzovat tequilu paprikou, která jí i během té krátké chvíle dokázala předat svou chuť. Kromě infuze si připravila ještě rozmarýnový sirup a pak už do drinku přidala jen limetovou šťávu a grepovou sodu,“ shrnuje třetí nejlepší výkon v improvizační disciplíně Tomáš Nyári.

Whisky naslepo a v kombinaci s cordialem / Ve třetí lokaci, jíž byl Bartida Bar & Shop, byli finalisté postaveni hned před dva úkoly. Tím prvním byl blind tasting čtyř vzorků whisk(e)y. Věděli pouze, že jde o whisky z portfolia Diageo Reserve a bylo na nich, aby určili, které to jsou. Za každý chybně určený vzorek přišli o dva body, které se jim následně odečetli z hodnocení druhé části disciplíny nazvané Whisky cordial. Poznat všechny čtyři destiláty, jmenovitě Talisker 10 y.o., Singleton 12 y.o., Johnnie Walker Black Label a Bulleit, se nepodařilo nikomu ze soutěžících. Víťa, Alice a Matúš ale správně určili tři z předložených vzorků.

„Ukázalo se, že v blind tastingu je ještě prostor ke zlepšení, samotná disciplína, v níž barmani kombinovali svůj předem připravený cordial s libovolnou skotskou whisky z portfolia Diageo Reserve ale dopadla velmi dobře,“ říká Michal Marešovský, whisky ambasador společnosti Stock Plzeň-Božkov a zároveň jeden z porotců. Tím druhým byl barman a majitel hradeckého baru Blind Lion a český World Class vítěz z roku 2017 Tomáš Melzer.

Rovněž třetí challenge měla na prvních dvou místech stejné vítěze. „Kluci z Becher’s Baru měli své prezentace propracované do detailu. Řešili i takové věci, jako jsou teplota nebo třeba cukernatost. Zatímco Víťa zkombinoval Talisker se Storm cordialem, na který použil eukalyptus, heřmánek a nepálský pepř Timur, Honza sáhl po whisky Johnnie Walker Gold Label a díky cordialu v ní zvýraznil tóny dřeva, exotického ovoce a květin. Jeho prezentace byla skvělou ukázkou minimalismu,“ říká Michal Marešovský a pokračuje: „Mě osobně zaujal ještě třeba Luca Cerqueglini svým příběhem a energií, ale také Matúš Brath, který předvedl velmi čistou práci a chuťově nezvyklý cordial.“ Matúšovi se podařilo zaujmout také Tomáše, což mu vyneslo vysoké bodové hodnocení a třetí místo ve Whisky cordial challenge. „Ačkoliv byl Matúšův cordial z pampelišek, chutnal mnohem spíš jako kvašené zelí, ale v příjemném slova smyslu,“ přibližuje chuť jedné z nejzajímavějších soutěžních ingrediencí Tomáš. „S dalším zajímavým nápadem přišel Martin Vogeltanz, který svůj Time cordial ze sezamu, sečuánského pepře, posečené trávy, kořenu anděliky a soli nastařil pomocí dřevěných chipsů a enzymů,“ dodává.

Po třech disciplínách z dvanácti na pět / Hned jak absolvovali všechny tři disciplíny, shromáždili se finalisté spolu s porotci v Bugsy’s Baru, aby se dozvěděli jména pěti postupujících. Ještě než zazněla, Max s Robinem poděkovali všem za čas a energii, kterou přípravám na finále věnovali, a Robin přidal i pár tipů, na čem ještě zapracovat. Jeho nejdůležitější a zároveň jednoduchá rada zněla: Čtěte pořádně zadání. „Není to jen o předepsaných ingrediencích, počtu porcí nebo časovém limitu. Důležité je také podívat se na score sheet, který měli finalisté předem k dispozici, zaměřit se hlavně na to, za co je nejvíc bodů, a teprve pak dát do kupy zbytek,“ prohlásil.

Z pohledu dvou hlavních porotců byly výkony soutěžících poměrně vyrovnané, a tak i oni napjatě očekávali, která jména z úst World Class ambasadora Petra Kymly nakonec zazní. Asi málokdo pochyboval, že v superfinálové pětce bude chybět soutěžemi ostřílená karlovarská dvojka, tedy Víťa Cirok a Honza Šebek. Kromě nich v první části finále dostatek bodů na postup nasbírali ještě Matúš Brath, Carola Urru a Martin Vogeltanz.

Vítěze World Class finále určila stejně jako v předchozích letech Speed challenge, jejíž výsledky se přičítaly k předchozím bodovým ziskům. Konala se opět před zraky publika, a to až 24. května večer. Soutěžící tak měli celý den na odpočinek a na nabrání sil pro závěrečný souboj.

Vyhraný boj s časem a staronový vítěz / Kulisou pro slavnostní část World Class finále se stala Pražská křižovatka, odsvěcený kostel z 10. století, jenž patří k projektům Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. „Jde o krásné a reprezentativní prostory, jakých se v Praze mnoho nenajde. Navíc částka, kterou jsme za pronájem zaplatili, půjde celá na jejich rekonstrukci, takže jsme zároveň přispěli na dobrou věc,“ komentuje volbu lokace Petr Kymla.

Zatímco hosté do Pražské křižovatky začali přicházet kolem půl osmé, soutěžící byli na místě o poznání dříve, aby měli dostatek času na přípravu. Jejich posledním úkolem bylo namíchat v časovém limitu šesti minut šest koktejlových klasik nebo jejich twisty. O jaké drinky půjde, věděli už s předstihem – volba tentokrát padla na rumový Old Fashioned, Scotch Highball, Kentucky Mule, Gin Martini, Cosmopolitan a Margaritu. K nim si každý ještě na místě vylosoval jako jokera jeden drink navíc.

Ačkoliv se může zdát, že namíchat za šest minut sedm koktejlů není reálné, do časového limitu se s přehledem vešlo všech pět finalistů. Matúšovi ještě půl minuty zbylo a Carola za bouřlivé podpory publika a s využitím flairových dovedností zkrátila své soutěžní vystoupení na pouhé tři a půl minuty. Jen o rychlosti to ale nebylo. Porota, kterou tvořili Max La Rocca, Robin Kolek a Anna Postnikova, hodnotila i koktejly samotné, styl práce a komunikace a několik dalších aspektů. V jejích očích si nejlépe vedl Honza Šebek, následován Víťou a Matúšem.

Ačkoliv se v poslední disciplíně Honzovi podařilo barového kolegu porazit, konečný součet bodů určil vítězem osmého ročníku soutěže World Class po sedmi letech znovu Víťu Ciroka. Kromě velmi netradiční trofeje, kterou známý designér Jan Plecháč vyrobil z ledu, ovoce, bylinek a barové lžíce, která výherci jako jediná po roztátí ledu zůstane, obdržel také symbolickou letenku do Sydney na globální finále. Během svého krátkého závěrečného proslovu se netajil tím, že chce v září v Austrálii vyhrát. S ohledem na jeho zkušenosti, dovednosti, znalosti a svědomitý přístup k přípravě na finále, které prokázal jak letos, tak v roce 2015, to není vůbec nereálné…

foto: Adriana Fialová a Michal Šula

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat