Barmanská soutěž Nikka Perfect Serve je specifická tím, že v ní nejde ani tak o drinky, ale o pohostinnost. Porotci proto místo hodnoticích tabulek s předepsanými kritérii a počty bodů dostávají role a téma, které mají sehrát. Na soutěžícím pak je na danou situaci reagovat a pokusit se ji co nejlépe zvládnout. Může se mu tak třeba stát, že si za barem s šejkrem v ruce zatančí tradiční havajský tanec…
Nikka Perfect Serve, na jejíž organizaci se v České republice podílí společnost Ultra Premium Brands, se na soutěžní scénu vrátila po dvouleté covidové pauze s tématem Discovery. Úkolem barmanů a barmanek bylo vymyslet koktejl na bázi některého z destilátů japonské značky Nikka, která kromě whisky zahrnuje také gin a vodku, popřípadě ze single malt whisky Yoichi a Miyagikyo nebo Taketsuru Pure Malt. Zapojit měli všechnu svou kreativitu, aby byl výsledkem drink, který hostovi otevře oči a umožní mu něco nového nebo inspirativního objevit.
Z autorů zaslaných receptur, jichž se k určenému datu sešlo šestnáct, bylo vybráno deset finalistů. Kromě chuti drinku a originality sehrálo v hodnocení roli také naplnění zadaného tématu a propojení drinku s příběhem značky Nikka nebo samotnou japonskou kulturou. Příležitost utkat se v českém národním finále dostalo osm pražských barmanů, jmenovitě Tomáš Bakaj (AnonymouS Shrink’s Office), Matúš Brath (Hemingway bar), Jiří Dvořák (BarOn), Peter Plieštik (Monkey Bar Prague), Pavel Sochor (Kro Bistro & Bar), Carola Urru (AnonymouS), Jan Vlasák (Liquid Office) a Tomáš Čambal, jenž je momentálně bez barové příslušnosti. Z českobudějovického Café Datel na finálové klání dorazil Honza Lukas a z plzeňského baru My Friends Jaroslav Štrunc.
Naplno využitá šance / Kulisou pro národní finále, které měli po pěti letech soutěžení v rámci středoevropského regionu zástupci českých barů opět jen sami pro sebe, se stal 20. září sky bar Casablanca situovaný v šestém patře nedávno zrekonstruovaného pražského hotelu President. Ačkoliv začátek soutěže byl naplánován až na jednu hodinu po poledni, jeho prostory se zaplnily už v deset ráno, a to prakticky do posledního místa. Na programu byl totiž seminář, který vedl světově uznávaný slovenský barman, Nikka Brand Hospitality Advocate a duchovní otec Nikka Perfect Serve Stan Vadrna.
Jeho prezentaci zasvěcenou pohostinnosti, fenoménu ichi-go ichi-e (jedna šance, jedno setkání) a konceptu muhinshu (žádný host, žádný hostitel). Si nenechalo ujít na pět desítek barmanů, od úplných nováčků v barové branži až po ty velmi zkušené. Stan jim na svém příběhu a cestě k japonskému stylu pohostinnosti popsal její základní principy a objasnil, jak důležité je naučit se žít přítomným okamžikem, potlačit za barem své ego, věnovat hostům plnou pozornost a vydat ze sebe pokaždé to nejlepší. Nádavkem přidal několik meditačních cvičení a deset finalistů naučil, jak si správně tradičním způsobem připravit čaj matcha.
Odezvu v publiku mělo Stanovo bezmála tříhodinové povídání obrovskou. „Získala jsem nový náhled na hospitality. V hlavě mi utkvělo třeba to, že je potřeba být si vědom své role, naslouchat hostům, nikoho nesoudit, nic neočekávat a být tam pro ně,“ říká barmanka pražského baru Black Angel’s Lucie Bieglová. „Něco takového by měli slyšet všichni mladí barmani, aby si uvědomili, že jim ego může i profesně uškodit,“ dodává jeden z finalistů Honza Lukas.
Primární je pohostinnost / Po pauze na oběd se slova ujal brand manager značky Nikka Kryštof Hordina, jenž finalistům a přihlížejícím hostům objasnil princip amida kuji, s jehož pomocí se rozlosovalo soutěžní pořadí a současně i témata scének, jež následně sehrála porota. V té kromě středoevropského vítěze Nikka Perfect Serve z roku 2019 Michaela Hanáka usedli barový historik Tomáš Mozr spolu s Mirkou Kverkovou, prezidentkou Ladies Whisky Clubu a spolumajitelkou společnosti Fous Spirits. Čtvrtým porotcem, který vše zpovzdálí sledoval a hlídal, aby Michael, Tomáš a Mirka nevypadli z role, byl Stan.
Každý z finalistů strávil za barem čtvrt hodiny, což s ohledem na průběh a koncept soutěže není až tak moc (Peter Plieštik dokonce své soutěžní vystoupení označil za nejrychlejších patnáct minut svého života). V první řadě se soutěžící musí rychle adaptovat na situaci, kterou před jeho zraky porotci rozehrají. Následně by měl ukočírovat její průběh, jako by to bylo v reálném baru, a samozřejmě také připravit porotcům drinky – ideálně signature koktejl, s nímž se do soutěže přihlásil, twist na nějakou koktejlovou klasiku a dotřetice sklenku single malt Yoichi nebo Miyagikyo v hostem preferované podobě (čistou, s ledem, jako highball nebo tzv. mizuwari). Ne vždy je to ale s ohledem na rozdané role reálné, primární je pohostinnost a schopnost reagovat na přání a potřeby hosta, a tak se může stát, že na signature drink vůbec nedojde a soutěžící raději zvolí jiný drink.
Zážitek pro všechny / V průběhu soutěžního odpoledne se finalistům na baru usadil například slepý muž v doprovodu hluché ženy spolu s totálním blbcem, atletka rozhádaná se svým trenérem spolu s kultivovaným cizincem, pár gayů s realitní makléřkou nebo třeba dva rozjetí mladíci na rozlučce se svobodou, kteří si přítomnou dámu spletli se striptérkou. Všichni tři porotci se do svých rolí pořádně opřeli, a tak to měli všichni soutěžící pořádně těžké, ať už soutěžili poprvé v životě jako třeba Jirka Dvořák, nebo se do finále Nikka Perfect Serve probojovali už potřetí jako Jarda Štrunc.
Soutěžní odpoledne si všichni pochvalovali, a to včetně diváků a porotců. „Byl to nepopsatelný zážitek. Simulovat různé situace na baru je výzva, kterou jsem si ale neskutečně užila. Smekám před každým soutěžícím, protože zvládnout něco takového a zároveň umíchat drink, který má porotu zaujmout, je opravdu těžké. Takže klobouk dolů nejen před nimi, ale před každým barmanem,“ shrnuje své pocity Mirka Kverková. Podobně to vnímá i Michael Hanák, jenž teď už zná Nikka Perfect Serve z obou stran barového pultu. „Bylo mi ctí sledovat těch deset statečných, kterým nechybělo odhodlání postavit se vlastnímu strachu a nabídnout perfektní experience komukoliv, kdo zrovna vejde. Ten krok do neznáma mě s každým soutěžícím děsil stejně krásně jako před třemi lety a mám radost, že jsem toho mohl být součástí i z druhé strany barového pultu. Vřelé díky všem, kteří přispěli k realizaci dalšího výjimečného Nikka setkání, a vítězi přeji mnoho zdaru i štěstí na světovém finále,“ říká.
Prekérním situacím navzdory / Jméno vítěze zaznělo až krátce před půl osmou večer. Jeho oznámení předcházelo vyhlášení druhého a třetího místa, které obsadili Peter Plieštik a Carola Urru. „Úterní finále Nikka Perfect Serve opět ukázalo, že česká barová scéna disponuje celou řadou talentovaných barmanů, kteří si dokážou poradit s nejednou prekérní situací,“ hodnotí výkony finalistů Tomáš Mozr a přidává i zdůvodnění výsledného pořadí: „Carola předvedla úžasný a sebevědomý výkon. Navíc naprosto hladce přecházela z jednoho jazyka do druhého. Peter nám zase poskytl ukázkový servis. Neustále dbal o hosty i čistý bar a skvěle si poradil taky s náhlým přívalem objednávek, když se nebál zapojit do hry místního barmana, který za něj připravil kávu a čaj. Kdybych měl vlastní bar, okamžitě bych mu nabídl práci.“
Porota se na pořadí na prvních třech místech shodla jednomyslně, jasný pro ně byl zejména vítěz, jímž se stal Honza Vlasák. Vžít se musel do role barmana na některém z havajských ostrovů, jenž svým lehce rozjařeným hostům kromě přípravy drinků zvládne také předvést, jak se tančí hula hula. „I když by se mohlo zdát, že Honzovi vítězství vynesl hlavně jeho klid a následování filozofie Nikka Perfect Serve být pro hosty tady a teď, klíčová byla také znalost produktu a chuť koktejlů, které nám namíchal. Osobně jsem si u něj objednal whisky on the rocks s decentním šplouchem mořské vody, on z toho ale udělal jeden z nejlepších drinků, jaký jsem kdy pil,“ popisuje soutěžní vystoupení vítěze Tomáš Mozr.
Všichni na stejné vlně / Sám Honza Vlasák sice připustil, že měl před soutěží lehké obavy z práce za neznámým barem, trémou ale netrpěl, protože se předem ani nebylo na co připravit. „Myslím, že se mi docela rychle podařilo naladit se s porotci na stejnou vlnu a přijmout jejich hru, a pak jsme si to všichni společně užili jako další běžný večer v baru,“ sdílí své pocity. Znovu zaimprovizovat si bude moci 28.–29. listopadu v italské Neapoli, kde se koná mezinárodní finále Nikka Perfect Serve. Pokud se mu podaří nechat za sebou všech třináct soupeřů nebo pokud ho předežene pouze jeden, podívá se za odměnu do Japonska. Vítěz a druhý v pořadí dostanou možnost navštívit palírny Joiči a Mijagikjó a samozřejmě i několik japonských barů.
Do Itálie se spolu s vítězem vypraví také Kryštof Hordina, jenž na českém národním finále odvedl velký kus práce. „Moc rád bych poděkoval všem soutěžícím, kteří se letos do Nikka Perfect Serve přihlásili a neváhali do příprav investovat čas a energii, a to včetně těch, jimž zůstaly brány finále uzavřeny. Bylo krásné vidět, že i po vynucené dvouleté pauze vzbuzuje značka Nikka zájem,“ říká a pokračuje: „Všichni finalisté mají můj respekt, prokázali neuvěřitelnou schopnost adaptace. Stali se – jak zaznělo během semináře z úst Stana – vodou, která se vždy přizpůsobí nádobě, ale dál zůstává sama sebou. Situace, do nichž jsme je letos uvrhli, byly hodně náročné a naprosto skvělá porota je ještě pozvedla o další level výš, a tak skutečně museli potlačit své ego a být teď a tady pro své hosty.“ A Stan Vadrna? Jeho vzkaz pro všechny, kdo se rozhodli pro barmanskou profesi, je velmi stručný: „Buď nejdřív člověkem a teprve pak barmanem.“
foto: Anna Postnikova
