Minulost je plná poutavých příběhů, tu vztahující se k destilátům nevyjímaje. Patří k nim třeba ten, který se v knize Elie Ferrand the VIII rozhodl vyprávět historik Jacques Blanc. Přinejmenším stejně zajímavá jako osudy a extravagantní život jednoho osvíceného farmáře z Cognacu je historie Appleton Estate, kterou v knize stejného jména stručně shrnula čtveřice akademiků působících na jamajské University of West Indies.
Elie Ferrand the VIII / V roce 2018 spatřila světlo světa kniha Elie Ferrand the VIII: The Life and Times of an Enlightened Cognac Farmer, a to v počtu pouhých dvou tisíc výtisků. Zdánlivě malý náklad tohoto velkoformátového titulu však není na škodu. Kdo touží po fyzickém výtisku, může si jej zakoupit přímo v srdci oblasti Grande Champagne de Cognac v jihozápadní Francii, pro ty, kteří nemají cestu kolem, je kniha zdarma ke stažení na webu Ferrand Cognac.
Autorem publikace je historik a ředitel Ferrand Foundation Jacques Blanc. K jejímu vzniku ale přispěli také technologický historik Kevin Desmond a Alexandre Gabriel, master blender a majitel společností Maison Ferrand a West Indies Rum Distillery. Společně zmapovali život a dobu osvíceného farmáře Elieho Ferranda, jenž byl toho jména osmý v pořadí. Kniha je výsledkem tříletého výzkumu v rodinném archivu Ferrandových, analýzy deníků, které si Elie Ferrand VIII. po dobu padesáti let psal, a nespočtu rozhovorů s jeho prapravnučkou Henriettou Ranson-Ferrand.
Elie Ferrand VIII., který je v rodinném rodokmenu rovněž uváděn s přídomkem Veliký, se narodil do protestantské rodiny a pohnuté doby. Dospíval s myšlenkami na svobodu slova i vyznání, zatímco v čele Francie stál autoritářský Napoleon III. Skutečně obtížné časy nicméně přišly až s nástupem phylloxery, která Grande Champagne de Cognac ke konci 70. let 19. století drtivě zasáhla. Jen v letech 1876–1891 Segonzac opustilo bezmála 30 % obyvatel a přibližně polovina palírníků. Elie Ferrand však svůj boj nevzdal a místo masivnější produkce se soustředil na prvotřídní kvalitu. Pustil se také do experimentů s technikou dvojitého zrání a sehrál významnou roli v obnově vinic. Patřil k těm, kdo propagovali společné úsilí pěstitelů a založení speciálního výboru, v jehož čele následně stanul James Hennessy. Sám Elie Ferrand se stal asistentem tajemníka a členem představenstva. Na povrch se prodralo rovněž jeho republikánské smýšlení – ve čtyřiceti letech byl zvolen radním Segonzacu a dalších deset let byl zejména v regionu velmi politicky aktivní. V roce 1889 byl padesátiletý Ferrand bohatý a vlivný muž a nepochybně také významný výrobce koňaku. I když jeho úsudek nebyl vždy neomylný, což se ukázalo například při korupčním skandálu kolem stavby Panamského průplavu, nic jej nedokázalo zastavit. Známé je i jeho nadšení pro technické inovace, jako jeden z prvních v regionu například vlastnil telefon, a byl také milovníkem exotických zvířat, o čemž svědčí malá zoo, kterou vybudoval.
Široký záběr Blancovy knihy, jež kromě slova úvodem a závěrem obsahuje sedmnáct kapitol, podtrhuje množství citací, ale také dobové fotografie, autentické rukopisy a další ilustrace. Její význam se ovšem neskrývá pouze v poutavém příběhu o překonávání překážek. Přibližuje totiž osudy celé koňakové kategorie na pozadí příběhu jedné osobnosti. Vytknout jí lze snad jen poněkud chaotické skoky v časových linkách, absenci rejstříku a obecně menší přehlednost. Celkově tak jde o informačně velmi bohatý zdroj, avšak čtenářsky velmi těžko uchopitelný. Potenciální zájemce tudíž musí při četbě projevit dostatek vytrvalosti a zápalu.
Jacques Blanc – Elie Ferrand the VIII: The Life and Times of an Enlightened Cognac Farmer, JADE & Maison Ferrand, Cognac 2018
Appleton Estate / V loňském roce vyšla kniha Appleton Estate: From The Dickinson Family to the Campari Group A Short History. Autorsky za ní stojí zástupci Centre for Reparation Research v čele s historičkou Verenou Shepherd, jež se dlouhodobě zabývá tematikou karibského kulturního dědictví a socio-ekonomického přínosu afrických otroků k rozvoji soudobých kolonií. Akademici z University of West Indies se společně rozhodli upřít pozornost k jedné z jamajských ikon. Výsledkem rozsáhlého výzkumu, jenž proběhl v archivu společnosti J. Wray & Nephew i v národních archivech Jamajky a Velké Británie, ale také v knihovnách University of West Indies či National Library of Jamaica, a v neposlední řadě také v pozůstalosti v Somersetu, je stručný, avšak velmi komplexní pohled na historii Appleton Estate.
V sedmi kapitolách autoři vyprávějí příběh, který začíná u kapitána Francise Dickinsona, jenž v letech 1670–1686 obdržel za své služby při dobývání Jamajky 5623 akrů půdy rozprostírající se po obou březích Black River. Popisují vývoj rodiny až do páté generace, kdy dědictví přešlo na potomky Ezekiela Harmana, syna Elisabeth Dickinsonové a Jeremiáše Harmana. Kniha podrobně zachycuje majetkové i vlastnické poměry v rodině, a to včetně jmenného seznamu otroků, jejich ceny, pohlaví, původu či speciálního označení. Optikou soudobého vnímání nicméně majetek, produkce a výnosy Appleton Estate v letech 1760–1832 odpovídaly skromné středně velké plantáži. Kromě popisu podílu otrocké práce na jejím fungování kniha poskytuje i velmi přehlednou ukázku změn vlastnictví a směřování výroby, která se na přelomu 19. a 20. století začala primárně soustředit na rum, jenž se v první dekádě 20. století proslavil svou kvalitou.
Příběh o vytvoření moderní značky, která je od roku 2012 součástí portfolia společnosti Campari Group, je pak o to více strhující díky poslední kapitole popisující rumovou zkušenost Joy Spence a co doopravdy znamená Appleton Estate. I když je kniha stejného jména velmi útlá, má pouze 125 stran, je na ní znát nesmírně pečlivé práce autorů, kterou podtrhuje řada příloh v podobě různých tabulek, grafů, rodokmenů, ale i dobových fotografií.
Verene Shepherd, Ahmed Reid, Gabrielle Hemmings, John Shorter – Appleton Estate: From The Dickinson Family to the Campari Group A Short History, Ian Randle Publishers, Kingston/Miami 2022
úvodní foto: iStock
