Patříte-li k těm, kdo se rádi probírají historickými snímky, neměla by vaší pozornosti uniknout kniha s úžasným přesahem do nápojové gastronomie – publikace Pavla Scheuflera Pivo za císaře pána je totiž komentáři opatřenou sbírkou fotografií zasvěcenou pivu a období rakousko-uherské monarchie. Na pomezí dvou světů se pak do jisté míry pohybuje i kniha s všeříkajícím názvem Taste: My Life Through Food, jejímž autorem není nikdo jiný než uznávaný americký herec s italskými kořeny Stanley Tucci.
Pivo za císaře pána / V loňském roce vyšla unikátní kniha českého historika a fotografa Pavla Scheuflera s jednoduchým, avšak všeříkajícím názvem Pivo za císaře pána. Její autor je nejen lektorem fotografie, ale také majitelem rodinné fotografické sbírky, jejíž základy byly položeny už ve 20. letech 20. století. Podílel se rovněž na realizaci pěti desítek knih a devadesáti fotografických výstav. Jeho nejnovější knižní počin představuje další výjimečný exkurz, tentokrát do světa piva a období rakousko-uherské monarchie.
Publikace Pivo za císaře pána je komentovanou sbírkou fotografií vzdávající hold pivu. Všechny ty krásné i bizarní, reportážní nebo pouze vzpomínkové fotografie spojuje text Pavla Scheuflera, jenž představuje čtenáři pivní kulturu očima fotografů z dob Rakouska-Uherska. Snímky dokumentující období druhé poloviny 19. století současně ukazují rychle se vzmáhající českou společnost. V šesti kapitolách se tak kniha zabývá počátky fotografování piva, průběhem sklizní chmele, proces vaření a zrání piva nebo třeba tím, jak vypadala různá dobová výčepní místa od hospod přes salony či pivní zahrádky až po všelijaké další lokály, v nichž se lidé u piva scházeli. Objevují se v ní moudra typu Kdo pivo pije, ten dlouho žije, zároveň ale nahlíží i na řemesla s pivem spojená, jako jsou například bednářství či ledařství. Dobývání ledu z Vltavy totiž tvořilo součást života v Praze až do roku 1954, kdy byla dokončena Slapská přehrada a řeka přestala zamrzat. Zájemci o dobové poměry se rovněž mohou seznámit s tehdejší pivní reklamou a lidmi, kteří dané podniky navštěvovali a kteří se s radostí pouštěly do zakládání různých spolků.
Scheuflerova kniha je velmi přehledně a logicky řazena, a to od prvního snímku až po ten poslední, na kterém jsou vyobrazeni pánové, jejichž povoláním byl sběr opilců v pražských ulicích, aby je poté převezli na záchytku k Apolináři. Prostřednictvím každé z fotografií tak autor odkrývá poutavý příběh, jenž vypráví o době, kdy neexistoval telefon, televize, film, rozhlas, počítače, internet a noviny vycházely jen s cenzurními zásahy. To jediné, co lidem zbývalo, když se chtěli něco dozvědět, tak bylo zajít na jedno…
Pavel Scheufler – Pivo za císaře pána, Slovart, Praha 2022
Taste / Zatímco v pevné vazbě vyšla kniha Taste: My Life Through Food už v roce 2021, ani ne rok nato se na pultech knihkupectví objevilo i vydání v měkké vazbě. A není divu. Vždyť zvědavost v lidech probouzí už jen samotný autor, jímž je uznávaný americký herec s italskými kořeny Stanley Tucci.
Jako snad každý, komu v žilách koluje italská krev, se i Stanley Tucci narodil obdařený láskou k jídlu. A zároveň se řadí k těm, komu je jedno, co si kdo myslí o jejich receptech. Důkazem budiž Tucciho internetem proslavené Negroni, které se připravuje metodou straight up – nejprve se protřepe s ledem a poté se servíruje bez něj… Ať už si o tomto postupu myslíte cokoliv, od přečtení knihy Taste: My Life Through Food by vás to nemělo odradit. V jejích dvaceti kapitolách lze totiž objevit nespočet zajímavých receptů, které pochopitelně překračují rámec italské kuchyně. Ostatně inspiraci pro ni mohl Tucci čerpat třeba i z natáčení filmu Julie & Julia, v němž ztvárnil manžela proslulé americké kuchařky Julie Childové, kterou hrála Meryl Streep. Tucciho kniha navíc obsahuje i různá koktejlová doporučení. Za zmínku stojí třeba dovětek u koktejlu Old Fashioned, podle nějž jde o drink vhodný pro jakékoliv období i náladu. Koktejlové nadšence pak zcela jistě nadchne, že je celá čtrnáctá kapitola věnována výhradně Martini.
Taste: My Life Through Food sice postrádá jakékoliv přílohy, nicméně již samotný text působí dostatečně šťavnatě a nechává čtenářovu fantazii od začátku až do úplného konce pracovat na plné obrátky. Jinak to ostatně ani nejde, chybí v ní totiž i zdánlivě tak banální věc, jakou je pro někoho obsah. Navzdory těmto technickým nedostatkům ve čtenáři ale zanechá pozitivní dojem. Tucci svým nenuceným, lehce neohrabaným a místy až roztomilým stylem vytváří velmi čtivý text oslavující vybraná jídla a nápoje. V literárním světě bychom tak mohli Taste přiřadit k dílům, jako jsou Cocktail Hour od Bernarda DeVoto nebo Manuál každodenního pijáka z pera Kingsleyho Amise. Otázkou zůstává, zda by byla takovým trhákem, kdyby autorem nebyl zrovna Stanley Tucci. Na to se však historie neptá a my se můžeme nechat strhnout dramatickou mozaikou chutí, které stojí za to poznat.
Stanley Tucci – Taste: My Life Through Food, Penguin Random House, Dublin 2022
úvodní foto: iStock
