Rum z ostrova, který nebyl k ničemu

29.12.2017Václav Větvička

Nad karibským ostrovem Saint Croix v běhu staletí postupně zavlálo sedm různých vlajek. Dnes patří Američanům, v minulosti na něm však panovali třeba i Dánové či maltézští rytíři. Výrazné popularity u neustále se střídajících majitelů ale prakticky nikdy nedosáhl, dokonce ani ti současní mu moc pozornosti nevěnují. Díky tomu si ovšem zachovává svébytný ráz a odolává i náporu turistů. Ostrovem k ničemu, jak se mu jednu dobu zvyklo říkat, ale rozhodně není. Už jen proto, že se na něm vyrábí rum…

Saint Croix patří k Americkým Panenským ostrovům a v oblasti Karibiku má na kontě přinejmenším jeden rekord. Od listopadu roku 1493, kdy zde během své druhé expedice přistál Kolumbus, nad ním postupně zavlálo hned sedm vlajek: španělská, francouzská, britská, holandská, maltských rytířů, dánská a americká. Indiáni, které se bělochům podařilo velmi rychle vystěhovat, ale také vybít, svůj ostrov nazývali Ay Ay. To však Kolumba nijak nenadchlo, rozhodl se tudíž pro jméno Santa Cruz, které pozdější vládci ostrova dle své rodné řeči různě variovali (pro Holanďany to byl Sint-Kruis, pro Francouze Sainte-Croix a pro Dány Sankt Croix). O ostrov však ve své podstatě nikdo opravdu nestál, třeba takový San Juan, který se nachází poblíž, byl mnohem důležitější, a tak se pro Saint Croix v 16. století vžil spíše hanlivý název Ostrov k ničemu. Zároveň ale platilo, že kdo k němu s válečnou či obchodní lodí dorazil, pokusil se ho získat pro sebe. Za zmínku stojí třeba maltézští rytíři, kteří Saint Croix koupili od guvernéra ostrova Saint Kitt, ale vydrželi na něm jen pět let. To Dánové byli jiní čiperové. Kdyby se po ukončení otroctví nezačal hroutit obchod s cukrem, vlastnili by Sankt Croix pravděpodobně dodnes a místní rum by měl na etiketě dánskou vlajku. Takhle jej ale raději v roce 1917 prodali za 25 milionů dolarů Američanům. Už sto let tak patří Spojeným státům, i když ty s ním nakládají trochu svérázným způsobem. Ostrované jsou sice američtí občané, nemají však právo volit a do kontinentálních Spojených států musejí lítat přes celnici. Na druhé straně ovšem neodvádějí federální daně, což má jistě své výhody.

Turismus místním tak trochu navzdory

Ruku v ruce s tím vším jde pramalý zájem mateřské země, takže silnice občas překvapí dírou jako na mamuta. Hanlivé označení chudobinec, kterým ostrov v roce 1931 při své návštěvě počastoval tehdejší americký prezident Herbert Hoover, si Saint Croix ale rozhodně nezaslouží. Z čistě turistického pohledu je velmi zajímavý, neboť vzhledem k tomu, že jej Američané zanedbávají, stále ještě připomíná Karibik z doby, kdy byla cukrová třtina komoditou číslo jedna. Letadla sem přilétají jen několikrát za týden, a to ještě samé malé stroje, takže turistů je tu pomálu a život se zde pohybuje karibským tempem, které rozhodně nemá s rychlostí nic společného. Netrpělivý asi záhy povyroste, ale po pár dnech – a několika sklenicích rumu – si nakonec i on přivykne. Místním nízký počet turistů vyhovuje, dokonce se netají tím, že je lepší, když jezdí na další dva ostrovy souostroví, tedy na Saint John a Saint Thomas, a ten jejich nechávají na pokoji. Že jsem tenhle názor slyšel u baru od domorodců, mě ani tak nepřekvapilo, když jsem ale stejné sdělení našel v oficiálním prohlášení šéfa turistického sboru Saint Croix, už jsem trochu zaskočený byl. To ale neznamená, že si návštěvu Saint Croix nelze užít. K vidění je tu mimo jiné i palírna produkující rumy Cruzan. Donedávna byla jedinou na ostrově, pak se sem však přestěhovala také výroba rumu pro značku Captain Morgan. O tom ale až jindy, mou plnou pozornost měl během návštěvy Saint Croix Cruzan. Osobně kvituji, že jeho výrobci už stáhli reklamní video, ve kterém se šéfové firmy oháněli mačetou a přičinlivě vybírali tu nejlepší cukrovou třtinu – ta totiž na ostrově už nejméně padesát let neroste.

V palírně i s nezbytnou ochutnávkou

Palírna Cruzan má svou historii – pracuje přes 250 let a po dlouhá desetiletí je spojena se jménem Nelthropp. V současnosti sice patří nadnárodní společnosti Beam Suntory, Donald Nelthropp, jenž je představitelem sedmé generace rodiny Nelthroppových, však nadále stojí v čele firmy. A jelikož palírna nepatří k největším, šance, že se s ním na dvoře potkáte, je značná. Žezlo sice oficiálně převzaly Donaldovy tři děti, starý pán a jeho filozofie „neměnit, opravovat“ v palírně však stále kralují. Prohlídka, za níž je třeba pár dolarů zaplatit, sice trvá jen pár minut, po ní však následuje vydatná ochutnávka. Kromě kompletní řady klasických rumů je možné ochutnat i ty ochucené, takže cesta z palírny je pro mnohé zaručeně veselá. Jen to celé malinko kalí fakt, že se na ostrov vozí melasa z Guatemaly a po vypálení a staření se zase všechno veze na Floridu ke stáčení. Při představě, že si kupuju místní rum, který cestoval na Floridu a zpátky, dělá mé ekologické povědomí veletoče! Zároveň jde samozřejmě o velkovýrobu – v přístavu v době naší návštěvy už čekaly přes tři miliony galonů melasy na další zpracování. Palírna je totiž největším výrobcem privátních značek, navíc značná část produkce je věnována čistému alkoholu, který se uplatňuje v lékárnách prakticky po celém Karibiku. A který z rumů z nabídky ostrovní palírny ochutnat? Obecně lze říci, že Cruzan svým výrazem odpovídá lehkým kubánským rumům a hodí se hlavně do koktejlů. Mě osobně zaujal především ve verzi Single Barrel, což je směs 5–12 let starých rumů. Za zmínku stojí i rumy Estrate Diamond, které jsou dostupné jen ve vybraných zemích. Zbytek jsou podle mého slušné, byť ničím nevynikající rumy. A pozor! Ve většině obchodů je Cruzan levnější než přímo v palírně, takže pokud nechcete dát vydělat okaté průvodkyni, která vám po prohlídce u baru nalévá o sto šest, je lépe utratit své peníze v některé z místních samoobsluh.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Pin on Pinterest

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat