Pátým World Class vítězem je Milan Zaleš

01.06.2018Bára Urbanová

Česká republika má od včerejšího večera svého pátého World Class vítěze. Na základě dvoudenního finále a šesti soutěžních disciplín, které kromě mixologických dovedností prověřily také znalosti barmanů, jejich kreativitu, schopnost improvizovat, senzorické dovednosti, rychlost a v neposlední řadě také pohostinnost a umění prezentace, se jím stal Milan Zaleš. Barmana, jenž donedávna působil v pražském baru Bugsy’s, nyní čekají přípravy na jubilejní desáté globální klání, které bude v říjnu hostit německá metropole. Dobrou průpravou mu bylo ale už samo náročné národní kolo.

Pátý český World Class vítěz se vybíral z dvanácti barmanů a barmanek, kteří se do finále probojovali ze dvou semifinálových kol. První proběhlo už v lednu. Na základě drinků na téma Signature, které soutěžící poprvé v pětileté historii soutěže v ČR míchali přímo ve svých domovských podnicích, kam za nimi porota dorazila, si postup vysloužili zástupci šesti pražských barů: Peter Bobula z Black Angel’s, Vojta Drahokoupil z Café baru Pilotů, Lýdia Mittuchová z La Casa de la Havana vieja, Eduard Ondráček z baru Martinez, Régis Roig-Roux z L’Fleur a Milan Zaleš, jenž v té době ještě působil v Bugsy’s, od května je ale ambasadorem značky Campari. Také druhá šestice postupujících pochází výhradně z pražských podniků, byť je její složení mezinárodní. Určilo ji dubnové semifinále a náročná disciplína Heat of the Moment, která propojovala barmanské umění s kuchařským. Porotu v ní svým výkonem a hlavně drinkem nejvíce přesvědčili Nikita Abramenko z K5 Clubu, Mariya Bondareva z Blah Blah, Pavel Mandrla z Black Angel’s, Tomáš Nyári a Jan Šebek z baru CottoCrudo situovaného v pražském hotelu Four Seasons a Václav Šnytr z AnonymouS Shrink’s Office. S ohledem na zadání se místem konání druhého semifinále stalo pražské kuchařské studio Laboratorio – a právě sem se soutěž 30. května vrátila a finalisté zde absolvovali hned čtyři disciplíny.

Prověrka znalostí a senzorických dovedností

Finalisté do Laboratoria dorazili před třetí hodinou odpolední úplně nalehko, tedy bez svého barmanského náčiní, které pro první soutěžní den vůbec nepotřebovali. Na několik desítek minut se pohodlně usadili u dlouhého stolu, kde na ně už při příchodu čekalo devět vzorků destilátů – první disciplínou byl totiž blind tasting neboli Sip & Identify Challenge. Zadání znělo: během dvaceti minut mezi třemi vzorky rumů najít Zacapu a mezi třemi jalovcovými pálenkami Tanqueray No. Ten. Poslední tři vzorky byly whisk(e)y z portfolia Diageo Reserve a barmani měli na základě jejich barvy, vůně a chuti určit, které to jsou. Výsledky tastingu přinesly přinejmenším jedno překvapení. Zatímco Zacapu mezi rumy odhalilo osm z dvanácti finalistů, stejný počet soutěžících nedokázal identifikovat Tanqueray – zaměnili jej ale všichni s Old Tom ginem, nikoliv s borovičkou, jež mezi vzorky také byla. Whisky Oban a Talisker a bourbon Bulleit jako jediný všechny správně identifikoval Régis Roig-Roux, jenž v této části soutěže nasbíral nejvíce bodů. Následovala disciplína Liquid Mastery, tedy písemný test o padesáti otázkách, u nichž finalisté vybírali mezi předloženými variantami nebo odpověďmi ano/ne. Tak jednoduché to ale nebylo – test byl v angličtině a na jeho vypracování soutěžící dostali pouze 15 minut. Nejvíc jim letos zamotalo hlavu, zda byla technika přelévání (throwing) vynalezena v barcelonském baru Boadas, a otázky týkající se vodky Cîroc. Nejlépe si v testu vedli Pavel Mandrla a Václav Šnytr, kteří utržili 44 bodů, ale také Mariya Bondareva, jež měla jen o bod méně. Ani pak se finalisté od stolu ještě nezvedli – čekala je další senzorická zkouška v podobě The Thinking Drinker Challenge. Loňský český World Class vítěz Tomáš Melzer jim v průběhu patnácti minut postupně předložil tři klasické koktejly a jejich úkolem bylo určit název drinku a použitou bázi, a to včetně konkrétní značky. Že jde o Mint Julep na Bulleitu, Last Word na Tanqueray No. Ten a Screwdriver na Ketel One poznali hned čtyři barmani: Pavel Mandrla, Tomáš Nyári, Milan Zaleš a Régis Roig-Roux.

Jako na party a za domácím barem

Čtvrtá disciplína už byla mixologická, ale zase absolutně improvizační. Cocktails at Home Challenge navozuje situaci, kdy profesionální barman dorazí k přátelům domů na party a oni jej vyzvou, aby jim namíchal drink. Pracovat tak může jen s tím, co je k dispozici, a to jak co se týče ingrediencí, tak náčiní a skla pro servis. Do stejné situace se dostali i finalisté, jelikož měli přísný zákaz si s sebou do Laboratoria cokoliv přinést, tedy vyjma pracovní zástěry. Na začátku je World Class ambasador Petr Kymla vzal do kuchyně Laboratoria a představil jim nachystané suroviny. Vedle všech destilátů z portfolia Diageo Reserve to byly různé likéry, sirupy či džusy, ovoce, bylinky atp. Kromě nich mohli soutěžící samozřejmě využít i různé koření, octy, oleje a další ingredience z kuchyně. Z náčiní byly vyjma běžného kuchyňského vybavení k dispozici také šejkry. Poté Petr soutěžící vyzval, ať prošmejdí kuchařské studio od zázemí až po sklep a k přípravě svých drinků využijí vše, co se jim bude hodit. V této fázi se k organizačnímu týmu připojili světově uznávaný slovenský barman a globální vítěz soutěže World Class z roku 2010 Erik Lorincz a evropský ambasador vodky Ketel One David Beatty. Právě jim museli finalisté své „domácí“ koktejly namíchat na míru. Soutěžní vystoupení se zcela v souladu se zadáním nesla v uvolněné atmosféře. Barmani s oběma porotci živě komunikovali a snažili se reagovat na jejich aktuální chutě nebo na danou situaci. Honza Šebek, jenž šel na řadu jako předposlední, se rozhodl do svého koktejlu zapracovat kávu, jelikož mu bylo jasné, jak moc už musejí být Erik s Davidem unavení. Eduard Ondráček si zase zjistil, co se bude servírovat k večeři, a svůj koktejl pojal jako vhodný aperitiv. Mariya Bondareva nebo třeba Lýdia Mittuchová neváhaly do příprav koktejlu zapojit Erika. Vysloveně domácí party ze svého vystoupení udělal Pavel Mandrla. Nejenže do velké zavařovačky na úvod namíchal Spritz s bobulovým ovocem a porotcům i přihlížejícím ho naservíroval do plastových kelímků, ale pozornost všech rozptýlil hrou – spolu s Erikem a Davidem si na čelo vzájemně nalepili cedulku se jménem známé osobnosti a následně hádali, kdo jsou. Pochvalu od porotců si vysloužil i Milan Zaleš, jenž jediným drinkem dokázal vyhovět úplně odlišným požadavkům: zatímco Erik si přál něco ve stylu Bloody Mary, David chtěl svěží citrusový drink. Výsledek, jenž byl laděný do Souru a obsahoval mimo jiné i papriku, chutnal oběma.

Ekologie v šejkru a koktejlové sklence

Zatímco disciplína Cocktails at Home stála na improvizaci, na Eco Cocktail Challenge se soutěžící mohli připravit. Jejich úkolem bylo představit porotě svůj signature koktejl, který nějakým způsobem reflektuje ekologickou problematiku a otázky udržitelného rozvoje. Na tuto disciplínu se sešli ve čtvrtek 31. května před polednem do pražského baru L’Fleur a o cenné body, které v součtu s těmi z předchozího dne rozhodovaly o postupu do top 5, usilovali opět u Erika Lorincze s Davidem Beattym. Každý ekologické téma pojal trochu jinak. Vojta Drahokoupil, jenž jako úplný nováček v soutěži podal v obou mixologických disciplínách velmi přesvědčivý výkon, se kupříkladu zaměřil na recyklaci a opětovné využívání použitých – a někdy i rozbitých – věcí. Nealko na úvod porotcům naléval z láhve od Bulleitu, drink servíroval do vinné sklenky s ulomenou nožkou, kterou posadil na tříšť do whiskovky s odštípnutými kousky skla. Zatímco Régis Roig-Roux pro drink Elements našel inspiraci ve své rodné Francii a v ekologicky hospodařícím vinařství, Vašek Šnytr se inspiroval Itálií a připravil koktejl Caprese, u nějž každou ingredienci bezezbytku využil. Podobně uvažoval také Milan Zaleš, jenž se zaměřil na citrusy, které se v barech spotřebovávají na tuny. Z vymačkaných plodů připravil cordial, který ozvláštnil smrkovými výhonky. Co zbylo, vysušil a rozdrtil a použil jednak pro přípravu limonády, jednak jako krustu na sklenku. Jako bázi zvolil Ketel One, jejíž provoz zohledňuje ekologické principy, a koktejl Taste on Zero Waste servíroval na podložkách, které si nechal vyrobit z použitých koktejlových ubrousků. Po citrusech sáhl také Honza Šebek, jenž je zpracoval jednak na cordial, jednak na limoncello. Jeho barový kolega Tomáš Nyári se zase rozhodl zužitkovat vyšumělé prosecco, jež by se jinak muselo vylít. Jako ozdobu svého drinku použil hroznové víno, jehož bobulky v tlakové láhvi za pomocí COproseccem infuzoval, dostaly tak jeho chuť a byly i lehce perlivé. Eduard Ondráček při vymýšlení koktejlu Grains & Fruits čerpal ze svých cest do Asie. Vycházel z toho že tamní i náš svět se od sebe mohou učit – zatímco například v Singapuru mají co dohánět z pohledu recyklace, v Evropě se zase hodně plýtvá jídlem. Jednou z ingrediencí jeho koktejlu byl proto spálený chléb, jímž infuzoval vodku Ketel One a také cukr. Velkou hloubku mělo i vystoupení Pavla Mandrly, jehož tématem se staly chléb a voda. Porotcům předložil sklenku čisté i znečištěné vody a vyzval je, aby se i z té špinavé napili, a to pomocí „brčka“ Live Straw, které má zabudovaný filtr, jenž dokáže až 99,9 % veškerých nečistot zachytit. Využití nachází například v Africe v oblastech se znečištěnou vodou, kde lidem pomáhá přežít. Koktejl připravil ve stylu Martini. Sáhl po Ketel One, jež má k ekologii blízko. Ve vakuu ji infuzoval borovicovým dřevem a jehličím, které mohou posloužit jako přírodní filtr, a v drinku ji zkombinoval už jen s ledem infuzovaným Lilletem, díky čemuž omezil spotřebu vody, a několika kapkami oleje z citronové trávy, která působí jako přírodní insekticid. Místo oliv ke své variaci na Martini servíroval tři kousky starého chleba, které „omladil“ namočením do whisky Talisker smíchané se solí a následným opečením. Stranou pro případ, kdyby byli porotci celiaci, nasypal hlínu z bezlepkového chleba, jíž chtěl poukázat na to, že jsou místa na světě, kde lidé jedí prakticky ze země.

Šest drinků za šest minut a vítězství na popáté

Body ze tří teoretických a dvou mixologických disciplín rozhodly o pětici finalistů, kteří se večer v Tančícím domě utkali v závěrečné rychlostní disciplíně nazvané Fast & Curious. Úkolem barmanů bylo v časovém limitu šesti minut namíchat šest drinků a předložit je po dvou tříčlenné porotě, v níž kromě Erika a Davida tentokrát usedl ještě loňský český World Class vítěz Tomáš Melzer. Výběr drinků nebyl volný, muselo jít o Old Fashioned na Zacapě, Rob Roy na některé ze skotských whisky z portfolia Diageo Reserve, Mint Julep na Bulleitu, Margaritu na tequile Don Julio, Bloody Mary na Ketel One a Gimlet na Tanqueray No. Ten, popřípadě o twisty na tyto drinky. Ve speed challenge se za soutěžní barový pult postupně postavili Honza Šebek, Milan Zaleš, Régis Roig-Roux, Eduard Ondráček a Pavel Mandrla. Zatímco čtyři barmani z top 5 už zkušenosti s finále World Class měli (Milan Zaleš se dokonce zúčastnil všech dosavadních ročníků), Honza byl v soutěži úplným nováčkem. Přesto se nenechal rozhodit ani závěrečnou rychlostní disciplínou a před časovým limitem stihl nejen namíchat všechny zadané drinky, ale ještě si nalít panáka whisky a s porotou i publikem si symbolicky připít. S přehledem zvládl tuhle challenge i Milan, jenž se oproti Honzovi snažil předvést ještě trochu té show. Ani Régise časový limit nevyvedl z míry a přítomné zaujal mimo jiné i tím, že každý z drinků pojal jako twist na klasiku inspirovaný některým z francouzských regionů. Zkušeně si za barem počínal také Eduard, své koktejly porotě i pečlivě naservíroval. Pavel na přípravu svých šesti koktejlů za mohutného povzbuzování publika využil časový limit do poslední vteřiny a pátý ročník soutěže World Class v České republice tak definitivně uzavřel. Zbývalo jen vyhlásit jméno vítěze, které krátce před půlnocí zaznělo z úst Tomáše Melzera. Do poslední chvíle nebylo jasné, kdo jím bude, jelikož všech pět soutěžících podávalo po celou dobu vyrovnané výkony. „Každý z nich dokázal něčím vyniknout. Jeden měl skvělý drink, další bezchybnou techniku nebo třeba zajímavou prezentaci. Bylo znát, že do toho dali všechno,“ říká na adresu finalistů Erik Lorincz a dodává: „Oceňuji jednak nováčky, kteří našli odvahu se do soutěže přihlásit, ale i to že se barmani do soutěže vracejí, že to nevzdávají hned po prvním neúspěchu. Dokážou v sobě najít pokoru, podívat se na svůj výkon s trochou sebekritiky a zamyslel se nad tím, co by se dalo do příště zlepšit. To je přesně to, co posouvá nejen je samotné, ale také celou soutěž kupředu. Dělá to lepšími je i World Class.“ Nepřímo tak ocenil i letošního vítěze Milana Zaleše, jenž na trofej pro nejlepšího dosáhl až na popáté a navzdory každoročním „výhrůžkám“, že příště už do toho nejde, se za soutěžní bar pokaždé znovu postavil.

foto: Michal Šula

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Pin on Pinterest

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat