Barová akademie: Gin jako základ koktejlu

08.06.2018Tristan Stephenson, DBA

Ginový boom v posledních letech zasáhl nejen Velkou Británii, kde patří k tradici a jeho obliba je do jisté míry odrazem určitého patriotismu, ale i celou řadu dalších zemí. Do popředí zájmu se dostávají rozmanité botanicals, nezřídka s vazbou na místo, kde se daný destilát vyrábí. Různě po světě také přibývá barů, jež se na gin specializují, a hodně je i hostů, kteří rádi prozkoumávají nové chuťové variace na jalovcovou pálenku. Zatím to zkrátka zdaleka nevypadá, že by měl zájem o gin jen tak utichnout. Shrňme si proto základní ginové trendy a tipy, jak s nimi v barovém prostředí nakládat.

Klasika jménem G&T / Necháme-li stranou až neuvěřitelně širokou škálu ginů, které zdobí barové displeje, jedním ze základních ginových trendů současnosti je jeho kombinace s tonikem. Z jednoduchého a možná až trochu obyčejného drinku se najednou stal v mnoha podnicích bestseller a někde i hlavní položka koktejlového menu. Přispěly k tomu samozřejmě i nově vznikající značky toniků, ale také rozšiřování těch stávajících o další styly či příchutě. Potenciální množství kombinací všech možných ginů s různými toniky se dnes pohybuje až v řádu milionů. Najdou se tací, kteří vám budou tvrdit, že pro každý gin někde existuje tonik, který s ním vytvoří ideální pár. Ačkoliv hledání toho pravého zní jako zajímavý a zábavný, byť časově náročný experiment, osobně se přikláním spíš k tomu vybrat si jednu bázi a toniky k ní střídat podle nálady či příležitosti. Giny s výraznou jalovcovou stopou například rád kombinuji s velmi hořkými toniky, které ještě víc umocňují hořkosladké tóny jalovce. Giny, jejichž charakteristika se opírá o tóny květin nebo citrusů, podle mého názoru vyžadují obdobně citrusový přístup, také pokud jde o tonik.

Velký posun v ozdobách/ Dávno pryč jsou doby, kdy byl plátek citronu považován za nezbytnou součást dobrého G&T a klínek limety se mu jen velmi nesměle snažil konkurovat. V současné době hosté ve sklence se svým oblíbeným drinkem mohou nalézt nejrůznější druhy ovoce, zeleniny či koření a jejich kombinace. G&T už prostě není jednoduchý drink složený ze dvou ingrediencí, ale koktejl sestávající ze dvou tekutých složek, z nichž každá má svou aromatickou a chuťovou charakteristiku. Další rozměr v chuti i vůni do něj pak vnáší ozdoba. Hrozí samozřejmě nebezpečí, že ve sklence (trendem zůstává tzv. copa glass) zavládne chaos. Před časem jsem měl možnost ochutnat G&T ozdobený bobulkami jalovce. Na první pohled to vypadalo jako dobrý nápad a zajímavý detail, záhy jsem ale zjistil, že působí velmi rušivě. Nemám teď ani tak na mysli to, že jalovcové bobulky co chvílí atakovaly má ústa ve snaze dostat se dovnitř, ale to, jak se snažily ovládnout aroma i chuť koktejlu. Díky tomu jsem si uvědomil, že když už gin jednou obsahuje ten správný podíl jalovcové chuti a aroma, je zbytečné do drinku další jalovec přidávat, aby se nevychýlil jeho balanc. Z tohoto důvodu na ozdoby nahlížím podobně jako na další pro gin typické botanicals, jež se v receptuře destilátu používají tak, aby rozvíjely jeho tóny a vhodně doplnily jalovec, jenž v něm má dle legislativy v chuti i vůni dominovat. Zatímco například semena koriandru ginu dodávají citrusové tóny a andělika určitou dřevitost, lékořice se podílí na jeho zemitosti. Ozdobám náleží stejná role: měly by pozvedávat a oslavovat chuť nápoje, ne do něj vnášet chaos a nevyváženost. Osobně proto doporučuji kombinovat citrusově vyznívající giny s bylinkami, jako jsou rozmarýn, šalvěj nebo třeba tymián. Klasické giny s plnou chutí jalovce skvěle doprovodí citrusy, tedy hlavně limeta, citron nebo grapefruit. Drink na bázi jemného a květinového ginu bych nejraději nechal úplně bez ozdoby, dobře by s ním ovšem mohlo fungovat drobné ovoce i zelenina, třeba maliny nebo okurka.

Klasické koktejly s inovativními prvky/ Gin ale samozřejmě v baru nemáme jen kvůli G&T. Tvoří nedílnou součást celé řady klasických koktejlů, od počátku 20. století v nich má dokonce větší zastoupení než jakýkoliv jiný destilát. Nové možnosti do koktejlové současnosti navíc v poslední době vnášejí neustále přibývající značky vermutů od menších producentů, ale i rozšiřující se produktové řady zavedených výrobců. A které z koktejlových klasik patří k mým nejoblíbenějším? V létě je to určitě Martini Cocktail – doma v mrazáku mám kvůli němu neustále láhev ginu. Když se nemůžu rozhodnout, jaký drink si dát, často skončím u Gin Fizzu a variací na něj. Je-li receptura doplněna o vaječný bílek, dostane koktejl velmi zajímavou strukturu a z ginu vystoupí především kořeněné a ovocné podtóny. Lákají-li vaše hosty citrusy a drobné lesní ovoce, bude pro ně skvělou volbou Clover Club. Jeho chuť do značné míry závisí na kvalitní grenadině. Pokud je to aspoň trochu možné a máte-li odvahu, zkuste si z čerstvých malin a granátového jablka připravit svou vlastní.

K mým favoritům mezi ginovými koktejly patří také Salted Gin Rickey. Původně se Rickey, jehož receptura byla vytvořena v 80. letech 19. století, míchal na bázi bourbonu. Když se ale stal ve Spojených státech dostupnějším suchý gin, poměrně záhy bourbon vystřídal. Dokonce do té míry, že Gin Rickey v 90. letech 19. století patřil k nejoblíbenějším drinkům. Chcete-li připravit jeho bezchybnou verzi, v první řadě zapomeňte na Tom Collins nebo Gin Fizz, za jejichž limetovou variaci bývá Gin Rickey někdy mylně označován. Skutečný Rickey totiž neobsahuje cukr a servíruje se ledově vychlazený. Místo cukru v něm svou roli může sehrát sůl, která má v zásadě stejný úkol: srazit kyselost limety a dodat drinku příjemně vybalancovaný minerální charakter. Osobně doporučuji zkombinovat 50 ml London Dry ginu se 25 ml limetové šťávy, 1 g soli a sodou. Drink připravuji ve vymražené malé highball sklence naplněné ledem. Dobře ho promíchám, asi tak deset vteřin, a jako ozdobu použiju listy kafrové limety.

foto: iStock

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Pin on Pinterest

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

@mohlo by vás zajímat