Vinařský Nový svět? Argentina, Zéland i Čína

05.07.2018Bára Urbanová

Wendy van der Schrick vyrostla v jižním Německu prakticky na vinici, a tak málokoho překvapí, že svou profesní cestu spojila s vínem. Její specializací jsou dnes převážně tichá vína z Nového světa, jelikož právě ta v roli ambasadorky společnosti Moët Hennessy v zemích Evropy, Afriky a Blízkého východu prezentuje. Kromě Nového Zélandu nebo třeba Argentiny se díky své práci podívala také do čínského Jün-nanu, protože i tam – v podhůří Himálaje – má společnost své vinařství. „Většina vinařství v našem portfoliu byla na samém počátku průkopnickými a vizionářskými projekty a ani vinařství Ao Yun v čínském Jün-nanu není v tomto ohledu výjimkou,“ říká.

Proč jste si za svůj obor vybrala právě víno a jak se z vás stala ambasadorka tichých vín z portfolia Moët Hennessy?

To je velmi jednoduché. Pocházím z vinařského kraje v jižním Německu a moji prarodiče byli vinaři, takže jsem na vinici a s vínem prakticky vyrůstala. Když něco takového máte od malička kolem sebe, nakonec u toho často skončíte. Kromě Německa jsem studovala také v Bordeaux, kde jsem po škole začala pracovat u tzv. négociantů, tedy obchodníků s víny. Moje další zaměstnání, práce pro dovozce vín, mě přivedlo do Číny a pak zpátky do Francie, tentokrát do Paříže, kde jsem pracovala pro distribuční společnost. Ambasadorkou tichých vín z portfolia Moët Hennessy jsem se stala před dvěma lety, znám je ale už mnohem déle ze svých předchozích působišť. Na starosti mám Evropu, Afriku a Blízký východ a mým úkolem je školit naše obchodní partnery, ale také sommeliery a další profesionály z gastronomie, kteří s našimi víny pracují. Ročně je jich něco kolem pěti tisíc.

Do Prahy jste přijela prezentovat vína novozélandská a argentinská. Co je z vašeho pohledu spojuje a čím se liší?

Naše portfolio zahrnuje vína z různých zemí světa, vinařství máme kromě Nového Zélandu a Argentiny ještě ve Francii, Španělsku, Kalifornii, Austrálii nebo také v Číně. V mnoha ohledech stěžejní jsou pro nás ale právě vína novozélandská a argentinská, která reprezentují dva významné regiony v tzv. Novém světě. Jde samozřejmě o dva naprosto odlišné terroiry, takže přístup k pěstování révy a jejímu zpracování se mírně liší, nicméně jak pro novozélandské Cloudy Bay, tak pro argentinské Terrazas de los Andes je prioritou důraz na kvalitu. Za oběma vinařstvími stojí francouzský vinařský um, což je na jejich filozofii i vínech znát. Poměr cena/výkon je v obou případech výborný. Společné mají tyto dva regiony dále například to, že jsou oba vyhlášené víny ze světově rozšířených odrůd, na Novém Zélandu je to Sauvignon, v Argentině Malbec, ovšem se specifickým výrazem, který někoho možná napoprvé překvapí. Jsou velmi dobře pitelná a lidé se k nim rádi vracejí.

Co je pro novozélandský Sauvignon a argentinský Malbec typické?

Na Novém Zélandu je vše hodně ovlivněné oceánem, žádná z vinic se nenachází dál než 100 km od moře. Klima je tam chladné a svěží, slunce má réva také dostatek. A právě kombinace těchto faktorů dává zdejšímu Sauvignonu tu pro něj typickou svěžest s tóny citrusů či tropického ovoce, například manga, ananasu, marakujy nebo třeba liči. V Argentině máme vinice v oblasti Mendoza. Nacházejí se ve vysokých nadmořských výškách, kde vládne velmi slunečné klima. Výsledné víno je v chuti příjemně harmonické, svěží a ovocné. Nemá tak agresivní taniny, jaké se často objevují u Malbecu z Evropy. Ve vůni nabízí tóny červeného ovoce, v chuti se projevují také pepřové a zeleninové tóny.

Nový Zéland ale určitě není jen o Sauvignonu a Argentina o Malbecu…

To máte pravdu. Vinařství Terrazas de los Andes má své vinice také na severu Argentiny v oblasti Salta, která je proslavená víny z bílé odrůdy Torrontés, jež zde roste v nadmořské výšce mezi 1800 a 2000 m. Jde o autochtonní aromatickou odrůdu, která se ve své výrazné vůni vyznačuje určitou sladkostí, v chuti je ale víno svěží a suché. Zkoušíme s ním pracovat i v koktejlech, pro léto přímo ideální je Ginger Torrontés – kombinace vína se zázvorovým sirupem servírovaná ve sklence na Spritz se spoustou ledu. Na Novém Zélandu zase slavíme úspěch s víny odrůdy Pinot noir. Každý, kdo ji zná, vám potvrdí, že je hodně nevyzpytatelná a je poměrně těžké ji pěstovat. Někdy jí poskytnete naprosto ideální půdní i klimatické podmínky a výsledek nestojí za nic, jindy ji vysadíte na téměř vyprahlé půdě a víno vás překvapí nádherným aroma a skvělou chutí. Ve vinařství Cloudy Bay jsme pro Pinot noir hledali optimální polohy bezmála deset let. První Pinot noir z oblasti Marlborough jsme uvedli na trh v roce 1994. Jde o elegantní víno plně odrážející daný terroir, je v něm spousta ovoce, ale také kořeněné tóny. Z jídel skvěle doprovodí drůbež včetně kachny, představuje ovšem také skvělou alternativu pro ty, kdo mají rádi čerstvé ryby, ale nechtějí k nim pít bílé víno. Skvělý Pinot noir Cloudy Bay produkuje ale také z révy pěstované na jihu Nového Zélandu v oblasti Central Otago. Ještě před patnácti lety by nikdo neřekl, že se zde může révě dařit. Jde totiž o nejjižnější místo na světě, kde se pěstuje – tamní vinice jsou položené jižněji než v Jihoafrické republice, Austrálii nebo Patagonii, blízko k Antarktidě. Klima je tam kontinentální, v zimě bývá hodně chladno a v létě naopak horko bez dešťů, půda je samý kámen a štěrk, ale Pinot noir to tam – neptejte se mě, proč – miluje. Výsledné víno je komplexnější a intenzivnější než Pinot z Marlborough, má větší potenciál ke zrání a delšímu skladování. Jsme ještě v začátcích, první víno bylo uvedeno na trh teprve v roce 2014, ale myslíme, že má velkou budoucnost. Mnozí vinařští odborníci, například Jancis Robinson nebo Robert Parker, jsou z něj nadšení. Hovoří se o něm dokonce jako o novosvětské odpovědi na Burgundsko, obě oblasti totiž leží na 45. rovnoběžce, jen Burgundsko na severní polokouli a Central Otago na té jižní.

Vinařství Cloudy Bay a Terrazas de los Andes jsou relativně mladá. Za jakého vinařského kontextu ve svých zemích vznikala?

V Argentině začala společnost Moët & Chandon ve vinařství podnikat už v 50. letech minulého století. Jejím prvotním cílem bylo produkovat v Novém světě šumivá vína s identitou champagne, a tak zde v roce 1959 založila vinařství Bodega Chandon, jež dnes patří k největším argentinským vinařským společnostem. Postupem času se ukázalo, že by v Argentině mohla mít velký potenciál také tichá vína, a tak bylo v roce 1996 po letech průzkumů a hledání vhodných poloh v Mendoze založeno vinařství Terrazas de los Andes. Základy novozélandského vinařství Cloudy Bay v roce 1985 položil vinařský vizionář David Hohnen. Jeho jméno je spojeno také s rozkvětem vinařství v oblasti Margaret River v západní Austrálii, kde založil vinařství Cape Mentelle. Pak ale jednou ochutnal novozélandský Sauvignon a byl jím tak ohromen, že se rozhodl odjet na Nový Zéland a pustit se do výroby vína i tam. Na sklonku 80. let obě jeho vinařství, tedy Cape Mentelle i Cloudy Bay, s cílem expandovat do Austrálie a na Nový Zéland koupila vinařská společnost Veuve Clicquot.

Zmínila jste, že Moët Hennessy se pěstování révy a výrobě vína věnuje také v Číně…

Jde o naprosto úžasný projekt, jenž se v roce 2008 na popud prezidenta Moët Hennessy Christopha Navarry začal rodit úplně od nuly. Většina vinařství v našem portfoliu byla na samém počátku průkopnickými a vizionářskými projekty a ani vinařství Ao Yun v čínském Jün-nanu není v tomto ohledu výjimkou. Situováno je v Himaláji, jen 10 km od Tibetu, v regionu chráněném UNESCO. Vinice se nacházejí ve čtyřech vesnicích ležících ve výšce mezi 2200 a 2600 m n. m., samotné vinařství je ve výšce 2600 m n. m. Christophe Navarre byl přesvědčen o velkém potenciálu tamní půdy a klimatu a nemýlil se. Vína, která zde vznikají pod taktovkou francouzského vinaře Maxence Duloua, jenž předtím působil v Château Cheval Blanc, jsou naprosto špičková. Pro všechny je to ale velká výzva. Nejbližší město je vzdálené sedm hodin jízdy autem, přičemž cestou je třeba projíždět různými průsmyky a překonávat nadmořskou výšku až 4800 m n. m. Počáteční investice byla ohromná, bylo potřeba postavit veškerou infrastrukturu, zavést do oblasti vodu a elektřinu atp. Extrémně obtížné je i obdělávat vinice, jelikož jsou roztroušené na malých parcelách. Celkem máme v Jün-nanu něco málo pod 30 ha, ale kolem 300 parcel. Pěstujeme na nich výhradně Cabernet Sauvignon, s nímž už v Číně kdysi dávno experimentovali francouzští misionáři. Při práci s vínem je zde rovněž potřeba počítat se skutečností, že je zde zhruba o 30 % méně kyslíku než v oblastech s běžnou nadmořskou výškou. Znát je i to při degustaci vína – trvá mnohem déle, než se otevře. Všechno to se za pochodu učíme. První víno jsme světu představili v roce 2013 a ve slepé degustaci, která proběhla v Paříži, sklidilo ohromný úspěch. Nikdo z vinařských odborníků ho nebyl schopen správně zařadit, všichni se ale shodli, že je výborné. Není ho ovšem mnoho, ročně vyprodukujeme pouze 24 000 láhví. Cena se pohybuje kolem 350 eur.

Zpět k vínům z Nového světa, tedy z jeho tradičnějších oblastí. Jak si dnes vedou v globálním kontextu?

Jejich prodeje rostou, ale nikoliv na té základní úrovni, spíš ve vyšším segmentu. Kupují je spotřebitelé, kteří vyhledávají kvalitu a jsou ochotni za ni zaplatit odpovídající cenu. Lidé dnes hodně cestují, a když v cizině narazí na nějaká zajímavá vína, chtějí je pak pít i doma. Mimo Evropu jsou vína z Francie a dalších tradičních evropských producentských zemí obvykle poměrně drahá, a tak k nim lidé hledají nějakou alternativu. Často je to něco svěžího a velmi dobře pitelného – a novozélandský Sauvignon nebo argentinský Malbec jsou ukázkovým příkladem tohoto typu vín.

Je i v Novém světě trendem eko či bio hospodaření ve vinici a ve sklepě?

Ano, ale mnohde to není trend, spíš každodenní realita. Na Novém Zélandu mají lidé k přírodě hodně blízko a jsou mnohem více ekologicky orientovaní. Tamní krajina je nádherná a Novozélanďané cítí povinnost ji chránit. Dělají to naprosto automaticky, vědí totiž, že je čeho si vážit. Odráží se to samozřejmě i ve vinařství. Na vinicích na Novém Zélandu roste tráva, kterou spásají ovce. Pesticidy jsou nepřípustné, mechanika se používá minimálně – všechny úkony se provádějí co nejšetrněji. Kontrolujeme také hospodaření s odpadem. V Argentině je to podobné. K zajímavostem ve vinařství Terrazas de los Andespatří například to, že své vinice zavlažuje vodou z roztátého sněhu.

Do Prahy jste přijela představit vína z obou těchto zemí. Na co konkrétně jste se při prezentaci a degustaci zaměřila?

Na programu mé pražské návštěvy bylo hned několik prezentací a degustací. Každá z nich byla velmi přínosná, vážím si možnosti osobně seznamovat naše partnery a jejich klienty s víny z portfolia Moët Hennessy, protože věřím, že je to skvělý způsob, jak si k nim mohou najít cestu. Moc se mi líbila i večeře v restauraci Aureole, kde jsme se zaměřili na snoubení vybraných vín, čtyř argentinských a dvou novozélandských, s finger food. Malbec z Terrazas de los Andes tradičně kombinujeme s hovězím masem, především se steakem, tentokrát ale padla volba na burger a výsledek byl vynikající. Největší úspěch ovšem zaznamenala kroketa z kachny s pekingskou omáčkou v kombinaci s Pinotem noir z vinařství Cloudy Bay.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Pin on Pinterest
Black Fox banner

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat