Staropražská kuchyně? Knedlíky i šnečí sekaná

08.07.2018AtBars

Nakladatelství Práh letos vydalo knížku nabízející náhled do kulinářského světa historické Prahy. Staropražská kuchařka kromě dobových receptů nabízí také soupis pražských specialit a nejrůznější zajímavosti ilustrující tehdejší gastronomickou scénu.

Autorem Staropražské kuchařky je český překladatel, publicista a spisovatel, autor kuchařek a znalec historické kuchyně Viktor Faktor. Navzdory názvu nejde o typickou kuchařku, ale spíš sbírku receptů doplněnou o stručný úvod věnovaný staropražské kuchyni od konce osmnáctého do počátku dvacátého století a zajímavosti či pouhé střípky ilustrující tehdejší gastronomii. Čtenáři se tak dozvědí i něco málo o dobových jídelních návycích, kuchařských postupech, typických ingrediencích či vyhlášených pokrmech. Kniha rovněž poodhaluje, co rádi jedli Franz Kafka, Hugo Haas nebo třeba Jaroslav Hašek a jak to chodilo ve vybraných restauracích. „Roku 1909 otevírá na rohu Václavského náměstí a Mariánské (dnešní Opletalovy) ulice svůj první podnik Karel Šroubek. Nejenže čepoval Prazdroj, ale jeho menu bylo pověstné, dokonale sestavené. Kdo u Šroubka neuměl šéfovi kuchyně předvést přípravu ledvinek, letěl. Šroubek měl 30 učňů a vyučoval je nejen kulinářskému umění, ale i jak se usmívat a zdravit,“ píše se v ní například.

Recepty jsou rozdělené do osmi kapitol (Předkrmy, Polévky, Ryby, Pokrmy masné, Pokrmy bezmasé, Přílohy, Omáčky a Moučníky) a uvařit podle nich lze kromě kapra, kachny nebo například knedlíků třeba také hlemýždí sekanou, bavlněnou polévku, holoubata s jalovcovou omáčkou či pražské kružalky. Poslední kapitolu tvoří soupis pražských specialit podle šéfkuchaře hotelu Steiner Josefa Bittermanna, mezi něž se řadí mladá slepice podle Šroubkova hotelu, kvíčaly podle restaurantu Lippert či palačinky na pražský způsob. K přednostem knihy patří originální koláže Miroslava Huptycha, diskutabilní je ale typografická úprava, která střídá různé řezy písma a tučně vyvedenými pasážemi vyvolává dojem, že se grafik snažil už tak poměrně útlou publikaci natáhnout na konečné 104 strany. Potěšit ovšem Staropražská kuchařka může čtenáře napříč světadíly, kromě češtiny totiž vyšla také v angličtině, francouzštině, španělštině, němčině a ruštině.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Pin on Pinterest

@mohlo by vás zajímat