V Berlíně se vybíral desátý World Class vítěz

10.10.2018Bára Urbanová

Jen pár desítek metrů od Checkpointu Charlie, jenž patří k nejznámějším symbolům zdí rozděleného Berlína, stojí budova bývalé elektrické rozvodny, jež je zas určitým symbolem let devadesátých. V té době ji totiž okupoval E-Werk, jeden z nejznámějších berlínských techno klubů. Jeho éra definitivně skončila v červenci 1997, budovy E-Werku ale slouží dál, především k pořádání různých akcí. Na přelomu prvního a druhého říjnového týdne kupříkladu celý areál rozvodny ožil díky globálnímu finále World Class.

Desátý ročník mezinárodní barmanské soutěže našel v E-Werku více než velkorysé zázemí. Přízemní prostory dvou proti sobě stojících budov se na čtyři dny proměnily v Mixwerk, kde se odehrávala většina soutěžních disciplín, ale také prezentace a semináře či vyhlašování průběžných i závěrečných výsledků, a World Class Haus, kde své místo měly bary vybraných značek z portfolia Diageo Reserve plus velký World Class bar, na kterém průběžně hostovali zástupci vyhlášených podniků z různých koutů světa. Návštěvníci soutěže zde mohli v klidu posedět, dát si drink a třeba i na velkém plátně sledovat přenos soutěžních disciplín, které nebyly veřejnosti přístupné. Jednu takovou hostil Zacapa Sky Bar situovaný v osmém patře E-Werku, jenž nabízel úžasný výhled na Berlín a kromě soutěžního klání se v něm konaly také workshopy za účasti master blenderky Loreny Vasquéz a šéfkuchaře Marka Moriartyho, jenž pro Diageo nově pracuje jako global gastronomer. V Berlíně se ale samozřejmě o jídlo nestaral – na to tam byli jiní. Ochutnat kosmopolitní streetfood v berlínském stylu, od barbecue a burgerů až po kimči nebo třeba vafle s javorovým sirupem, bylo možné jak ve World Class Hausu, tak v prostorách před někdejší rozvodnou, kde organizátoři kromě posezení lemovaného množstvím různě pojatých stánků postavili dokonce i srub, v němž se usadila whisky Talisker. „Po vzdálených až exotických destinacích, k nimž patřily Kapské Město, Miami a Mexico City, našlo globální finále útočiště ve středu Evropy, a to přímo v centru německé metropole. Lokace byla zvolena skvěle a pro konání soutěže se ji podařilo naprosto fantasticky uzpůsobit. To, co zde na pár dnů vzniklo, úplně bere dech – organizátoři tu pro soutěžící i návštěvníky postavili World Class městečko s cateringem v berlínském stylu, něco takového jsem na globálním finále ještě nezažil,“ říká český World Class ambasador Petr Kymla a dodává: „Sympatické je mi i využití moderních technologií – každý z návštěvníků při registraci obdržel pásku na ruku se zabudovaným čipem, kterou se nejen prokazoval u vstupu, kde ho terminál po přiložení čipu přivítal jménem, ale také s ní platil za drinky a jídlo.“

S ohledem na prostředí a komunitu / Reprezentanti 56 zemí se na berlínské globální World Class finále sjeli už ve čtvrtek 4. října, soutěž pro ně však začala až o den později, kdy měli poprvé možnost si prohlédnou E-Werk a jeho zázemí a večer se vzájemně trochu víc poznat se svými konkurenty na welcome party. Pět z nich – Daniel Warren z Velké Británie, Lester Jones Ligon z Filipín, Travis Kuhn z JAR, Juan David Zapata z Kolumbie a Patrick Matua z Keni – se hned v pátek postavilo za soutěžní bar. Zajímavou novinkou letošního mezinárodního finále byla totiž disciplína nazvaná Better Drinking, v níž šlo nejen o drinky, ale také o udržitelný rozvoj a podporu místních komunit. Úkolem barmanů bylo vymyslet na bázi vodky Ketel One twist na jeden ze tří klasických koktejlů (Espresso Martini, Dutch Mull nebo Bloody Mary), jenž nějakým způsobem odráží problematiku udržitelného rozvoje a místních komunit, a následně vytvořit projekt, který toto téma rozvine. Autoři pěti nejlepších projektů byli vybráni s předstihem a na globálním finále dostali možnost svůj drink představit porotě. Ve hře bylo kromě cenných bodů také 5000 liber, které vítěz této disciplíny na realizaci svého projektu obdrží. Šanci obhájit ho před zraky poroty dostal například reprezentant Kolumbie, který svou variaci na Bloody Mary připravil z rajčat pěstovaných obyvateli chudých čtvrtí Mendellínu a zároveň zařídil, aby od nich zeleninu a ovoce odebíraly také další bary, a pomohly jim tak získat prostředky k životu a potažmo i na vzdělávání. Součástí podobně silného příběhu je ostatně i sám Juan David Zapata – vyrostl ve slumu a šanci vymanit se z tohoto prostředí dostal díky programu Learning for Life, jehož prostřednictvím Diageo pomáhá těm, kteří to potřebují. Barmanskou cestou se vydal teprve před šesti lety a ta jej letos zavedla do Berlína, mezi světovou špičku.

Chutě a vůně v českém pojetí / Všech šestapadesát soutěžících mohlo ukázat, co v nich dříme, až v sobotu v rámci disciplíny Flavours of a Nation. Zadání znělo: vymyslet dva drinky na bázi Johnnie Walker Black Label, které budou jednak odrážet domovskou zemi soutěžících, jednak rozvíjet jeden ze čtyř chuťových profilů této skotské whisky, tedy sladové kouřové tóny, popřípadě tóny svěžího či tropického ovoce nebo vanilky. Jeden z drinků musel být highball, druhý závisel jen na fantazii a kreativitě barmanů. Na přípravu dvou porcí od každého z nich měli v Berlíně 10 minut, za soutěžní bary nastupovali v průběhu dne rozděleni do skupin po devíti až deseti a hodnotila je vždy dvojice porotců. V případě českého reprezentanta Milana Zaleše to byli Hidetsugu Ueno a Paul Mant. Milan jim nejprve namíchal Old Highland Ice Tea, na něž kromě whisky použil medovou vodu připravenou z čaje rooibos vanilla, medu a vanilky, verjus a na dolití limonádu z cream sody, čaje a heřmánku. Výsledný drink ozdobil citronovým tymiánem a podával k němu řemeslný chléb se zvěřinovou paštikou a hruškovo-vanilkovým chutney. Druhý koktejl, Bohemian Hip-ster, byl šípkovým twistem na Gimlet a Milan v něm předepsanou whisky zkombinoval s cordialem, na nějž opět použil medovou vodu a verjus, ten však tentokrát infuzoval šípky, rakytníkem a heřmánkem. Koktejl servíroval do sklenky typu coupette nakouřené dubovým listím a dřevem, kterou před porotce postavil na několik podzimně zbarvených listů z dubu červeného. Jako ozdoba mu posloužil šípek, vedle sklenky položil ještě větvičku rakytníku. „Rozhodl jsem se v obou koktejlech podpořit vanilkové tóny, jelikož vanilka je v České republice hodně oblíbená – v létě třeba v podobě zmrzliny a na Vánoce v cukroví. Zároveň jsem chtěl porotcům ukázat, jak je možné pracovat s balancem. Ve srovnání s prvním drinkem dává ten druhý více prostoru whisky,“ prozrazuje letošní český World Class vítěz.

Ginové srdce a Zacapa před i po / Jakmile měli soutěžící s Johnniem Walkerem odmícháno, přesunuli se do suterénních prostor E-Werku, kde je v tajné místnosti čekal další úkol: připravit během pěti minut long drink na bázi ginu Tanqueray No. Ten a ingrediencí, které jsou v barech běžně dostupné. Recepturu, kterou měli vymyšlenou předem, následně napsali na rozetku a hotový koktejl zanechali v místnosti pro porotu, jež se dostavila až po jejich odchodu. Milan pro ni nachystal koktejl Thai [Hai-Ball] sestávající z ginu, mandlového sirupu, limetové šťávy, kokosové vody a citronové trávy. Jako ozdobu použil sušený ananas, limetový prach a snítku máty. Ještě téhož večera byla vyhlášena jména dvaceti postupujících. Ačkoliv se Milanovi všechny tři drinky a jejich prezentace vydařily, na postup to bohužel nestačilo. Porota poslala dál reprezentanty Austrálie, Bulharska, Dánska, Dominikánské republiky, Filipín, Irska, Islandu, Japonska, Jižní Afriky, Kanady, Keni, Kolumbie, Mexika, Německa, Nizozemska, Peru, Tchaj-wanu, Turecka, USA a Velké Británie. Čtveřice finalistů z nich během neděle vzešla na základě dvou disciplín: Search for Signature a Before and After. První z nich navazovala na předchozí den a hledání nového signature drinku na bázi Tanqueray No. Ten, který měl vyzdvihovat jeho citrusové srdce a zároveň jej muselo být možné připravit z běžně dostupných surovin. Sledovat barmany při práci bylo možné v průběhu celého dne v několika soutěžních blocích přímo v Mixwerku. Druhá disciplína se odehrávala ve Sky Baru a zasvěcena byla rumu Zacapa, respektive jednomu aperitivnímu a jednomu digestivnímu drinku na jeho bázi. Soutěžilo se zde bez publika, zato za lehce ztížených podmínek: barmani své drinky servírovali porotě přímo u stolu, s využitím servisního vozíku. Ginovou challenge porotcoval mimo jiné i Alex Kratěna. „Mě osobně zaujali například australský a britský soutěžící. Oba správně přemýšlejí o ingrediencích, které do svých koktejlů používají. Nedávají je tam pro jejich symboliku, ale volí je tak, aby skutečně podpořily chuť báze a výsledného drinku. Zatímco někteří chtěli grepové tóny Tanqueray No. Ten posílit tak, že do drinku přidali ještě více grepu, Orlando sáhl například po vybraném druhu pepře, který má obdobnou aromatiku a dokáže citrusové vyznění ginu pozvednout,“ dává nahlédnout do zákulisí hodnocení.

Improvizace, rychlost, show a čtyři nejlepší / Oba z Alexových favoritů se probojovali i do top 4, která byla vyhlášena v neděli večer. Do závěrečné „bitvy“, na niž došlo o necelých čtyřiadvacet hodin později, proti sobě nastoupili Gökhan Kuşoğlu z Turecka, Orlando Marzo z Austrálie, Laura Newman z USA a Daniel Warren z Velké Británie. Čekala je disciplína Cocktail Clash, na niž se na rozdíl od ostatních nemohli připravit s dlouhodobým předstihem. Sestávala ze tří částí. Nejprve si soutěžící vylosovali destilát, na jehož bázi poté namíchali twist na koktejlovou klasiku. Následovala rychlostní zkouška, v rámci níž museli během pěti minut namíchat šest drinků. Poslední úkol byl především o show – šlo o to namíchat drink tak, aby jeho příprava zaujala publikum a zároveň zapojila i soutěžící kolegy. Barmanské klání bylo součástí závěrečné party a plynule přešlo ve vyhlášení výsledků. Kromě nového držitele titulu World Class Bartender of the Year 2018 byla oznámena i jména vítězů jednotlivých disciplín. Zatímco Better Drinking challenge vyhrál Lester Jones Ligon z Filipín a Flavours of a Nation Michael Hajiyianni z Dánska, závěrečnou Cocktail Clash opanovala Američanka Laura Newman. Zbylé dvě disciplíny, tedy Search for Signature a Before and After měli stejného vítěze – australského reprezentanta Orlanda Marzu. Málokoho tak překvapilo, že právě on se stal v pořadí desátým globálním vítězem soutěže World Class. „Orlando měl jednak skvělé znalosti, ale také zábavné a poučné prezentace. Letošní World Class podle mého vyhrál hlavně díky originálnímu myšlení a svéráznému způsobu, jak ve svých koktejlech vrstvil jednotlivé chutě,“ domnívá se Alex Kratěna. S pocitem dobře odvedené práce z Berlína ovšem odjížděl také Milan Zaleš. „Jsem rád že se mi podařilo zvládnout stres a že se mi snad poprvé v životě na soutěži neklepaly ruce. Trochu mě mrzí, že jsem neměl možnost ukázat toho víc. Svou účast na globálním finále ale považuji za obrovskou zkušenost, o kterou jsem účastí v národním kole soutěže usiloval pět let, a vnímám ji jako skvělé završení svojí soutěžní kariéry,“ říká. Jeho slova potvrzuje i český World Class ambasador Petr Kymla: „Moc si vážím toho, že Milan soutěžil pět let v řadě a nevzdal to s prvním neúspěchem. Šel si za svým a přípravám věnoval spoustu času i energie. Upřímně doufám, že stejně zapálení barmani, které baví řemeslo a nebojí se výzev, se objeví i v dalším ročníku českého národního kola, který startuje už v půlce listopadu.“

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Pin on Pinterest

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat