Bourbon sedmi generací a jedné rodiny

19.10.2018AtBars

Když se 9. března 1957 v baptistické nemocnici v Louisville narodil Frederick Booker Noe III., jeho dědeček a otec do něj vkládali velké naděje. Předpokládali, že bude pokračovat v jejich odkazu a stane se představitelem sedmé generace rodiny, jež svůj život zasvětila bourbonu. Její jméno s ohledem na německé kořeny původně znělo Boehm, do dějin americké whiskey však bylo zapsáno už jako Beam, ve druhé polovině 20. století i s křestním jménem Jim. A Fred Noe očekávání svých předků naplnil – stal se masterem distillerem nejprodávanějšího bourbonu na světě.

Všechno to začalo na sklonku 80. let 18. století, kdy se Jacob Boehm spolu se svou ženou Mary rozhodl usídlit v Kentucky. Místo pro svůj vysněný domov našli v samém středu oblasti, poblíž Hardin Creeku. Jacob zde začal hospodařit na pozemku o rozloze kolem sta akrů a zaměřil se mimo jiné i na pěstování kukuřice, které se už v té době v Kentucky skvěle dařilo. Záhy vyvstala otázka, jak naložit s přebytky, a odpovědí byla destilace. Zakladatel bourbonové tradice rodiny Beamových, jak znělo už poangličtělé Jacobovo příjmení, nejprve neúnavně zkoušel různé poměry kukuřice a žita, dokud nenalezl takový, s nímž byl naprosto spokojen. Svou první whiskey uvedl na trh v roce 1795. Podařilo se mu prorazit nejprve v rámci regionu a brzy začal svou whiskey posílat na lodích po řekách i za jeho hranice. Práce přibývalo, a tak se do rodinného podnikání zapojil Jacobův syn David, jenž byl jeho v pořadí desátým potomkem z dvanácti, které se svou ženou zvládl současně s budováním úspěšného podniku zplodit. David Beam po něm otěže firmy převzal a vedl ji až do poloviny 19. století. Navzdory narůstající konkurenci, protože palíren bourbon whiskey, jak se jí v té době začalo říkat, v Kentucky utěšeně přibývalo, dokázal zvýšit výrobní kapacity. Vzkvétající byznys předal do rukou svého syna Davida M. Beama, jenž do výroby místo kotlů zapojil destilační kolony, a umožnil tak firmě další expanzi. Díky rozvoji železnic mohl svým bourbonem zásobovat už prakticky celou zemi. K jeho dalším významným počinům patřila také výstavba nové palírny sedm mil západně od Hardin Creeku, v místě zvaném Nelson County. A ještě jednu velkou zásluhu si připsal: v roce 1864 se mu narodil syn James.   

Od prohibice znovu na výsluní / James Beauregard Beam, pro rodinu a přátele Jim, začal v rodinné palírně pracovat už jako šestnáctiletý a jejího vedení se spolu se svým bratrancem Albertem Hartem ujal, když mu bylo třicet. V té době se firmě dařilo velmi dobře, obliba bourbon whiskey stoupala, a tak Jim Beam nechal postavit nové sklady určené pro její zrání a najal spoustu nových zaměstnanců, protože práce bylo víc než dost. Výrobu se rozhodl přesunout do Clermontu, a to kvůli zdroji kvalitní vody a klimatickým podmínkám příznivým pro zrání destilátu. Koupil zde starou palírnu Murphy Barber a upravil ji pro svoje potřeby. Přítrž dobrým časům udělala až prohibice. V roce 1919 rodina Beamových poprvé ve své historii přestala vyrábět whiskey, a to na dlouhých čtrnáct let. Jakmile prohibice v roce 1933 skončila, dokázal tehdy již sedmdesátiletý Jim Beam prakticky nemožné – během pouhých 120 dnů dal palírnu a k ní náležející objekty dohromady a znovu spustil produkci bourbonu. Znovuobnovená firma byla pojmenována James B. Beam Distilling Company a svou první poprohibiční whiskey uvedla na trh zhruba o rok později. Situace ale nebyla snadná, chyběly finanční prostředky, a tak se Beamovi rozhodli umožnit do firmy vstup investorům. „Má rodina tehdy sice ztratila nezávislost, získala ale svobodu pokračovat ve svém životním díle,“ říká k tomu Fred Noe, současný master distiller značky Jim Beam. Rozhodnutí to bylo podle všeho dobré, jelikož umožnilo stabilizovat podnikání a opět rozvinout výrobu. V 50. letech minulého století se snad v Americe nenašel nikdo, kdo by bourbon Colonel James B. Beam, později přejmenovaný na Jim Beam Bourbon, neznal. Nastal tudíž čas, dostat ho také za hranice. Tohoto úkolu se ujal Jimův syn T. Jeremiah Beam, jenž proslul jako velmi dobrý byznysmen a mimo jiné otevřel další palírnu v Bostonu. O chod firmy se ovšem starali i další členové rodiny Beamových, od roku 1950 také vnuk Jima Beama a synovec Jeremiaha Booker Noe, jenž se stal jejím masterem distillerem. Jeho odkazem jsou četné inovace, mimo jiné uvedl na trh kolekci small batch bourbonů Booker’s, Baker’s, Basil Hayden’s a Knob Creek, které se dodnes vyrábějí a těší se velké přízni milovníků whiskey. Za jeho éry byl světu – už v roce 1978 – představen také Jim Beam Black. Do výroby bourbonu Booker Noe postupně – a pěkně od píky – zasvěcoval svého syna Freda, jenž je dnes masterem distillerem bourbonu Jim Beam a zároveň jeho globálním ambasadorem. Pod jeho dohledem do řemesla už několik let proniká představitel nové, osmé generace – Freddie Noe, jenž by měl jednou po svém otci roli mistra palírníka převzít.

Jim Beam White a ty ostatní / Jim Beam je dnes světovou jedničkou mezi bourbony, prodává se ve více než dvou stech zemí po celém světě. Ročně plnicí linky opouští kolem 90 milionů láhví a v sedmadvaceti zracích skladech je uloženo více než 600 000 sudů. Centrem výroby nadále zůstává Clermont, kde bylo v roce 2012 rekonstrukcí objektu zvaného Jim Beam American Stillhouse vybudováno moderní návštěvnické centrum. Přes svou velikost firma nadále vyznává rodinné hodnoty. „Pravda je taková, že pracujeme všichni pospolu – lidé na lince, naši distributoři, prodejci i farmáři. Žádný z dílků téhle skládačky není větší ani důležitější než jiný. Všichni jsme součástí jedné velké rodiny. Jsme si absolutně rovni a vzájemně se podporujeme,“ říká Fred Noe. Vlajkovým produktem palírny je Jim Beam White, jehož receptura je postavena na rodinné tradici a předává se z generace na generaci. Jeho tajemstvím jsou kromě poměrově blíže neurčené směsi kukuřice, žita a ječmene a kvalitní vody filtrované přes vrstvy vápence kvasinky, jež palírna používá už od dob prohibice, a čtyřleté zrání (tedy o dva roky delší než předepisuje zákon) v nových sudech z amerického dubu. Výsledkem je bourbon s dubovými, vanilkovými a lehce kořeněnými tóny ve vůni a náznakem karamelu a vanilky v chuti. Lahvuje se při 40 % alkoholu. O tři procenta silnější je Jim Beam Black, jenž letos slaví čtyřicáté výročí od svého uvedení na trh. Od „bílého Jima“ se liší delším zráním, které trvá tak dlouho, dokud bourbon nedosáhne požadovaných vlastností, a dodává mu výraznější aroma (s tóny karamelu, dubu, skořice a vanilky) i chuť (dominují v ní dub a karamel). Do portfolia palírny patří také několik ochucených variant, například Jim Beam Honey, do nějž se postupně přimíchává med, nebo třešňový Red Stag, ale také Jim Beam The Devil’s Cut, který má 45 % alkoholu a intenzivní chuť s výraznými dubovými tóny. Jeho součástí je tzv. devil’s share, tedy whisky vsáknutá do dřeva sudů. V palírně Jim Beam našli způsob, jak ji extrahovat, a dále s ní pracují. Opomenout nelze ani experiment se sudy v podobě Jim Beam Double Oak – tento bourbon nejprve zraje čtyři roky v nových sudech z amerického dubu a pak se ještě na několik měsíců přendá do dalších nových dubových sudů. Perfektní je čistý, na ledu nebo třeba jako báze pro Manhattan. Na pomyslném vrcholu pak stojí Jim Beam Single Barrel či Jim Beam Signature Craft, dvanáctiletý bourbon lahvovaný jen z těch nejlepších sudů a odrážející odkaz rodiny, jejíž příběh se v dějinách destilátů začal psát už v roce 1795 a zdaleka se ještě neuzavřel.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Pin on Pinterest

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat