V Praze brázdí Vltavu jeden splněný sen

01.09.2019Bára Urbanová

Ne každý barman sní o tom, že si jednou otevře vlastní podnik. Richarda Vandlíka to kupříkladu táhlo k vodě, a tak si pořídil loď. Kotví ji v Praze na Císařské louce a čas od času s ní brázdí Vltavu od Modřan až po centrum města. Letos v létě byla Arwen poprvé k dispozici také hostům, a to na nedělní plavby spojené s brunchem nebo na různé privátní akce. Do budoucna by se měla stát kulisou pro nejrůznější typy degustací či pro plavby spojené s grilováním a promítáním filmu.

Osmadvacetiletý Richard Vandlík pochází z východoslovenských Košic, kde taky absolvoval průmyslovku, obor počítačová podpora strojní výroby. Ve studiu pokračoval na Vysoké škole technické, tu už ale nedokončil – jednoho dne se totiž vypravil do Prahy na barmanský kurz Miloše Trettera a práci za barem propadl natolik, že jeho profesní život nabral úplně jiný směr. V hlavním městě České republiky se poté rozhodl získat i první barmanské zkušenosti. S životopisem v ruce obcházel podniky, prvním místem, kde uspěl, byl Cloud 9 v nejvyšším patře hotelu Hilton, kam nastoupil jako barback. „Byla to pro mě opravdu tvrdá, ale zároveň velmi dobrá škola,“ říká a nádavkem prozrazuje, kam vedly jeho další kroky: „Díky mému tehdejšímu kolegovi, šéfbarmanovi Cloudu Honzovi Martiníkovi, jsem se dostal na pohovor do baru Red Rabbit, který se v Praze-Vršovicích chystali otevřít barmani z Bugsy’s Ondřej Abrahámek a Samer Selbak. Tihle dva mi jako první dali šanci pracovat jako barman a zároveň mě toho strašně moc naučili. Skvělou zkušeností bylo už jen to vidět, jak se bar postupně rodí, od stavby až po vyladění posledních detailů.“ Po necelých dvou letech, během nichž Richard absolvoval celou řadu seminářů a školení v podání klasických i flairových barmanů, se rozhodl vrátit domů. „Chtěl jsem změnit svět, bohužel se mi to nepodařilo. Naopak – dostal jsem od života pořádnou facku,“ vzpomíná. Tři měsíce marně hledal práci, až se mu ozvala kamarádka a doporučila mu ucházet se o místo na zaoceánské lodi. V březnu podepsal smlouvu a 6. října 2014 se v italském přístavním městě Civitavecchia nalodil na Celebrity Reflection.

Přes půl roku na zaoceánské lodi / V té době byla sedmnáctipatrová Celebrity Reflection nejnovější a nejdražší lodí společnosti Royal Caribbean. Pojmout dokázala až 3046 hostů, o jejichž pohodlí se staralo 1271 zaměstnanců. Část z nich – včetně Richarda – v některé z dvaadvaceti restaurací nebo barů. „Začátky byly asi jako všude těžké. Práce bylo spousta, vzpomínám si, že slunce jsem viděl až po dvou týdnech od nalodění. Chybělo málo, a byl bych to vzdal. Rozhodl jsem se ale zatnout zuby a vydržet,“ vzpomíná a pokračuje: „Začínal jsem v Martini Baru jako sběrač a myč nádobí, poté jsem povýšil na doplňovače. Hlavní náplní mojí práce byl ale hlavně úklid. Na lodi se totiž uklízí víc než pracuje za barem a chyby se neodpouštějí. Kdyby u nás kontrola odhalila nějaký problém, mohla být loď odstavena do suchého přístavu a tam bychom vše tři týdny dávali do pořádku, samozřejmě bez nároku na výplatu.“ Po čase Richard dostal práci za barem a jelikož se mu dařilo a u hostů byl oblíbený, povýšil. „Dostal jsem na starost Entertainment Court, v němž se večer co večer mezi sedmou a devátou hodinou prostřídalo kolem tří tisíc hostů. Prožil jsem tam Vánoce a Nový rok, po němž si mě zavolal bar manažer a oznámil mi, že budu povýšen na VIP barmana v soukromém klubu pro top 70 hostů z nejdražších apartmánů. Byla to velká paráda. Během jediného měsíce se nám podařilo dostat Michael’s Club na první místo v hodnocení hostů v rámci celé flotily jedenácti lodí,“ usmívá se spokojeně. Celkem Richard na Celebrity Reflection odpracoval 3412 hodin. Možná by zůstal i déle, nepodařilo se mu ale získat na lodi práci pro přítelkyni Simonu, s níž se seznámil krátce před odjezdem na moře, a tak se rozhodl vrátit domů.

Z moří a oceánu do Prahy na Vltavu / Původně spolu chtěli odjet za prací do Kanady, nakonec se ale zabydleli v Praze. Richard nejprve nakrátko znovu nastoupil do Cloud 9, který záhy vyměnil za práci pro společnost GastroAudit. „Její majitel a můj kamarád Martin Šrámek se pro mě stal manažerským mentorem. Díky němu jsem se naučil správně používat Excel, kontrolovat náklady a spočítat zisk i ztráty,“ poznamenává s trochou nadsázky a pokračuje: „Pracoval jsem jako junior manager dvou kaváren, ale třeba také jako generální manažer cateringu pro mezinárodní festival dokumentárního filmu v Jihlavě. Dalším projektem, do kterého jsem se pustil, byl návrh konceptu a designu baru pro loď, která kotvila v Praze na náplavce. Hodně mě to bavilo, a když bylo hotovo, tak trochu jsem nevěděl, co dál. A pak jsem poprvé uviděl na vodě Arwen a bylo rozhodnuto.“ Loď, kterou si její původní majitel navrhl, sám ji doma v garáži z nerezu postavil a dal jí jméno po nezničitelné elfce z Pána prstenů, Richardovi doslova učarovala a rozhodl se ji pro sebe získat. Do práce na jejím zvelebení se pustil spolu se Simonou. „Nejdřív jsme ji celou museli pořádně uklidit a opravit, potom nakoupit vybavení a zařídit ji podle našich představ. Zvládnout jsme ji samozřejmě museli také po technické a provozní stránce,“ vypočítává Richard, který si pochopitelně záhy udělal také kapitánské zkoušky. Letos v létě měla Arwen svou první sezonu, v rámci níž byla k dispozici i hostům, a to třeba na nedělní brunch nebo privátní oslavy. „Chceme, aby Arwen dělala lidem radost, projížďka na ní je nepopsatelný zážitek, který je třeba vyzkoušet na vlastní kůži,“ podotýká Richard a dodává: „Momentálně se soustředíme hlavně na akce pro naše kamarády a známé našich známých. Hrajeme si s různými možnostmi, vychytáváme drobné nedostatky a ladíme detaily. Do budoucna pak chystáme několik druhů plaveb, které by se hostům mohly líbit a nás je bude bavit organizovat.“ V plánu pro příští rok jsou například plavby spojené s degustací whisky, rumu či koňaku, ale také s večerním promítáním filmu nebo odpoledními sportovními aktivitami. V rámci věrnostního programu nazvaného The Captain’s Club pak bude například možné dosáhnout i na plavbu s noclehem přímo na Arwen.

Na řece i po silnicích / Současně s lodí si Richard pro účely podnikání v oblasti cateringu pořídil také starý Citroën HY a pustil se do jeho rekonstrukce. Ačkoliv se nepovažuje za příliš zručného člověka, pustil se do toho s vervou a dnes je součástí týmu Foodtrucky.cz, který se přestavbě a úpravám starých aut věnuje. „Od chvíle, kdy jsem překročil práh dílny ve Všenorech, jsme už spolu s mým kolegou a kamarádem Milanem Novákem dokončili tři Citroëny a jeden Mercedes, který teď jezdí někde na Islandu. Aktuálně pracujeme na jednom návěsu pro koně a několika dalších Citroënech,“ vypočítává. Výsledek jejich společné práce je určen jak na prodej, tak k pronájmu – a právě v něm a nabídce cateringových služeb Richard do budoucna vidí svou budoucnost. Kromě toho má momentálně rozjeté ještě další projekty, věnuje se například konzultační činnosti a vzdělávání. Nejšťastnější je ale přece jen na lodi. „Jezdím ve veteránu a na pozdrav mi kývají všichni, komu se stará auta líbí a mají pro ně slabost. Jezdím na lodi jako kapitán a zdravím se se všemi, kdo jsou na vodě. Prostě mě baví dělat věci, které spojují různé druhy nadšenců, všechny srdcaře,“ uzavírá.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInPin on Pinterest
Hennessy Very Special

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat