Spolupráce pivovarů – marketing, nebo cesta?

17.12.2019Otakar Gembala

Pivo uvařené ve spolupráci dvou i více pivovarů, piva na zakázku stejně jako angažmá renomovaných sládků či pronájmy výrobních kapacit představují trend, který zasáhl také české pivovarnictví. K rozmanitým formám kooperace pivovarů uvnitř i vně oboru lze navíc přičíst produkci netradičních crossoverů vinařskými metodami nebo destilátů z pivovarských surovin. Je ale spolupráce tohoto typu jen pouhý marketing, anebo předzvěst zajímavé budoucnosti?

V 90. letech minulého století proběhla privatizace a slučování našich technologicky nevyhovujících průmyslových pivovarů do skupin, často s převahou zahraniční majetkové účasti. Zároveň začala éra minipivovarů, jejichž vzájemné vztahy se utvářely častěji jako partnerské než konkurenční. Méně obvyklý byl zájem o kooperaci ze strany velkých pivovarských subjektů, které se konkurence minipivovarů vzhledem k jejich skokově rostoucí popularitě obávaly. Částečně i proto ostatně svého času vznikl Českomoravský svaz minipivovarů. „Jeden z důvodů vzniku svazu byl fakt, že ti velcí se tvrdě vymezovali proti nám, ale i my proti nim,“ vzpomíná jeho prezident Jan Šuráň a dodává: „Nyní ti velcí pochopili, že trvající boom minipivovarů je objektivní proces, který nelze zastavit, a tak se ho snaží využít.“ Otázkou současnosti tedy spíš je, zda podobně jako v zahraničí také u nás nepřeroste spolupráce ekonomicky silných pivovarských subjektů s minipivovary v masové skupování těch nejúspěšnějších řemeslných pivovarů. Trochu jinou cestu představuje spolupráce mezi pivovary, jež ale není žádnou novinkou. Už v roce 2013 uvařil tehdy ještě létající pivovar Nomád svou nakuřovanou Černou vdovu ve spolupráci s pivovarem Litovel, jenž se řadí mezi průmyslové pivovary a spolu s přerovským Zubrem a hanušovickou Holbou patří do skupiny PMS. Obecně ale platí, že minipivovary bez stálého sídla spolupracují vzhledem k objemu várek spíše s řemeslnými výrobci, stejně jako ti mezi sebou.

Malí s malými / Spolupráce „začátečníků“ i „pokročilých“ minipivovarů byla a je zcela běžná a zdá se, že i všestranně užitečná. Co pro partnery znamená? „Především rozšíření obzorů, které je oboustranně výhodné, protože každý vaříme jiná piva a máme odlišné zkušenosti,“ říká Monika Línková, spolumajitelka a sládková minipivovaru Trilobit, a pokračuje: „Pokud třeba zjistíme, že kolegové mají k určitému technologickému kroku jiný přístup, například k výtěžnosti či skladbě chmelů, je určitě dobré, když se domluvíme na spolupráci.“ Právě takhle vzniklo před dvěma lety lehké letní pivo Vykopávka ve stylu steam lager, jež je výsledkem součinnosti Trilobitu s minipivovarem Nomád, jmenovitě s renomovaným pivovarníkem Janem Kočkou. Vykvašené bylo speciálními kvasnicemi z jeho sbírky. Vloni v srpnu uvařil Trilobit s Krkonošským medvědem s využitím německých chmelů vánoční bock Amalthea a v poděbradském Zdroji se za účasti německého sládka Thomase Stoffelse zrodilo pivo ve stylu kölsch. „S jílovišťským pivovarem Ettore jsme letos v květnu uvařili IPA Royal a pro letošní Vánoce společně s pivnicí Zlý časy nabídneme weizenbock podle receptury, na níž se před časem podílel můj kolega Petr Buriánek s Tomášem Mikulicou z Chýně. Na pátek 13. prosince jsme spolu s Malešickým pivovarem připravili stejnojmenný stout,“ vypočítává Monika Línková. Jde samozřejmě jen o jeden z mnoha příkladů spolupráce craft pivovarů. Za posledních pět let touto cestou vznikly desítky dalších mimořádně zdařilých piv. Sibeeria BeerLab a Freigeist Bierkultur Stolberg ze Severního Porýní-Vestfálska například zaujaly černorybízovým baltic porterem Sibeeria-Freigeist Kremlin Gremlin či oak barrel-aged porterem Sibeeria-Freigeist Russian Liver BA. Minipivovary Matuška a Bad Flash společně vytvořily polotmavý india pale lager Matuška-Bad Flash American Amber Lager. Bad Flash má na kontě ještě třeba piva Inspiration Castle Rye IPA, na němž spojil síly s hornobavorským Schlossbrauerei Au-Hallertau, Bad Flash Horal IPA, které vzniklo spoluprací s Beskydským pivovárkem v Ostravici, anebo loňské Zhůřák-Bad Flash 5th Anniversary Triple IPA. Žatecký Falkon a slánský Antoš společně nabídly žitnou IPA Cosa Nostra. Plzeňský Raven uvařil ve spolupráci s BeerLabem ochucené jahodové Pilsener Weisse Strawberry Edition, se západočeským Zhůřákem silné pivo NEIPA Zhůřák-Raven Gunk Galore a s ingolstadtským Yankee & Kraut Double Black Cream IPA. Příbuzný styl vznikl spoluprací pivovarů Klínec a Katz pod jménem Bruno Black IPA. Jinou formou spolupráce jsou piva zhotovená na zakázku. Tak vznikl v Pardubickém pivovaru baltic porter Dalího Vykulenec pro Černokostelecký pivovar, Raven Illegal Stout pro pražskou pivotéku Illegal Beer, nakuřovaný dopplebock Nostradamus MDLXVI pro pražský pivní bar Dno pytle nebo american IPA Clock OP 3rd Anniversary Ale pro Ochutnávkovou pivnici v Brně.

Velcí s malými / V minulém roce byla mediálně popularizována kooperace dvou českých pivovarských gigantů s minipivovary. Plzeňský Prazdroj navázal spolupráci s veleúspěšným craft pivovarem Matuška a oba na podzim 2018 ke stému výročí vzniku republiky uvařily podle stejné receptury pivo pojmenované První. Šlo o ležák typu IPL (india pale lager), zastudena dochmelený americkými odrůdami. Z minipivovaru bylo expedováno celkem 40 hl, zatímco objem plzeňské várky činil 1500 hl. První se čepovalo v rámci dlouhodobé plzeňské kampaně Volba sládků. Obdobným výsledkem spolupráce byl letos v září speciál american amber lager uvařený společně s brněnským Parním pivovarem Hauskrecht. Ten vznikl z českého chmele Sládek a amerického El Dorado a tří druhů sladu: plzeňského, bavorského a karamelového. Spolupráci v odlišném formátu uskutečnil Prazdroj v rámci 30. výročí listopadu 1989. Přizval k ní studenty Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a pražské Střední průmyslové školy potravinářských technologií. Výsledkem byl Sametový ležák, světlá jedenáctka se symbolickými 17 jednotkami barevnosti EBC a 30 jednotkami hořkosti IBU. Uvařeno jí bylo 1989 hl. Nejnověji byl v prosinci představen tmavý African coffee stout s 6,1 % obj. alk., výsledek spolupráce Prazdroje se Safari pivovarem ve Dvoře Králové. Budějovický Budvar udržuje od roku 2016 spolupráci s minipivovarem Jihočeské univerzity, která má praktický význam jak pro studenty, tak pro velký pivovar, jenž si tak může ověřovat například kvalitu pokusných várek. Již vloni Budvar ve svých pivnicích i hospodách a na Budvarfestu umožnil minipivovarům představit jejich produkci. Letos spojil své síly s pražským minipivovarem Cobolis, výsledkem byla lehká desítka nazvaná Společné. Zatím nejnovější významný příklad spolupráce s minipivovary pochází z letošního listopadu a jmenuje se Sedm spolčených. Sládkové z pražského Cobolisu, slánského Antoše, Rodinného pivovaru Zichovec, sokolovského Permonu, Pivovarského dvora Zvíkov, potštejnského Clocku a Budvaru uvařili ležák se 4,9 % obj. alk., hořkosti 24 IBU a barvy 13 EBC, chmelený českou experimentální odrůdou 5227 Mimosa.

Signál změny? / Znamená spolupráce velkých pivovarů s minipivovary jejich budoucí možné slučování, nebo je to jen marketingový tah? „Je to obojí,“ domnívá se Ing. Jan Šuráň. „V Americe je tento trend výrazný. Velké pivovary si kupují ty malé, aby si nenechaly uniknout významný byznys. Craft pivovary tam totiž představují 12 % objemu výroby, ale až 20 % objemu tržeb. U nás zaujímají minipivovary 2,5–3 % trhu a 8 % objemu tržeb. I tato čísla velké pivovary zajímají, neboť sledují vývoj podobné spolupráce v zahraničí. U nás jsou její modely rozdílné, Plzeňský Prazdroj ji realizuje v rámci kampaně Volba sládků, orientované na aktuální pivní styly, které se díky minipivovarům na trhu osvědčily. Budějovický Budvar jde formou spolupráce a pomoci některým minipivovarům v jejich snaze uchytit se na trhu. Je otázka, jak to bude úspěšné pro minipivovary, pro Budvar to úspěšné je.“ Marketingový signál je tak podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů jednoznačný a vrací se v podobě pozměněného povědomí o Budvaru, který léta budoval svou pověst noblesního prémiového piva, což v českém prostředí příliš nefungovalo. Klíčovou otázkou je, zda by se mohla spolupráce velkých pivovarů s minipivovary do budoucna rozšířit, případně se změnit na skupování craft pivovarů velkými výrobci. „Počítám, že do roka se podobným formám spolupráce budou věnovat všichni významní výrobci,“ říká Jan Šuráň a dodává: „Zahraniční praxe je taková, že velký pivovar poté vybraný řemeslný pivovar koupí, nechá jej působit na trhu pod původním jménem, avšak zisky plynou jinam. U nás se touto cestou zatím nejde, já si však myslím, že ve chvíli, kdy si některé z malých pivovarů vybuduje silnější postavení, dojde i na tuto praxi. Obzvlášť, bude-li nabídka taková, že ji takzvaně nepůjde odmítnout. Předpokládám, že vývoj našeho specifického trhu nepůjde stejným tempem jako v zahraničí, ale těžko se tomuto trendu vyhneme.“

úvodní foto: iStock

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInPin on Pinterest

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat