Nápad s cenou zlata zachránil hektolitry piva

26.05.2020Otakar Gembala

Výrazným povzbuzením pro minipivovary během koronavirové krize bylo spuštění projektu Zachraň pivo, který vyhlásil rodinný Pivovar Kytín. Do kampaně se zapojilo celkem 329 minipivovarů, úkolem bylo zachránit před likvidací co nejvíce z téměř 10 milionů půllitrů nepasterizovaného a nefiltrovaného piva. O myšlence s cenou zlata a jejím takřka bleskovém efektu jsme si povídali s hlavním iniciátorem a duchovním otcem akce, jednatelem kytínského pivovaru Michalem Pomahačem.

Jak tato spásná idea vznikla?

Bylo to docela jednoduché. Prvotní nápad byl můj, lámali jsme si totiž hlavu, jak zachránit odbyt pro náš pivovar. Samotné sdělení Zachraň pivo mi připadalo dostatečně silné, říkal jsem si, že by bylo dobré české pivní komunitě říct, že takový problém vůbec existuje, protože hodně pivních laiků si vůbec nedokáže představit, jak dlouho nefiltrované a nepasterované pivo z minipivovaru vydrží nebo jak je potřeba ho skladovat. Kromě rodinného pivovaru máme ještě jednu firmu a v jejím rámci i malý IT tým. Kromě ajťáků jsme získali člověka přes komunikaci a PR, další rozuměl databázím. Z těchto sedmi nadšenců není nikdo specialista na pivo. Sám se považuji také jen za o něco víc informovaného běžného pivaře. Pivo jsem sám nikdy nevařil, spoustu informací o něm mám z druhé ruky, například od našeho sládka. Takhle jsme se možná nechtěně a náhodou ocitli v roli zachránců.

Jak dlouho trvalo spuštění akce?

Chtěli jsme během sedmi dní komunikovat informaci, kolik piva kde leží, že je potřeba ho vypít, a připravit jednoduchý objednávkový nástroj, který by pivovary mohly využívat a jehož prostřednictvím by jim přicházely objednávky. Součástí projektu je i interaktivní mapa, kterou připravil kolega se zkušeností s datovou žurnalistikou pro rozhlas i tisk. Vše jsme dali na Facebook a začali akci dál komunikovat. Práce běžela v rámci dobrovolnosti po večerech a nocích zadarmo. Vzápětí se strhla obrovská odezva s dosahem, který nás zaskočil, a po následující tři až čtyři týdny nás úplně zavalila.

Kontaktovali jste některý z pivovarnických svazů?

Bylo to spíš naopak. Obrátila se na nás například organizace pivovarníků ze Slovenska s dotazem, zda by šlo kampaň přenést i k nim, takže jsme rozšířili algoritmus mapy, udělali některé další úpravy včetně možnosti platby v euro a spustili to. Další propagaci akce jsme už nechali na Slovácích samotných. Na nás se obracely v první řadě pivovary, dodatečně se ale přihlásila s finančním příspěvkem firma obchodující s chmelem s tím, že akce přece povzbuzuje i jejich byznys. Postupně se tak zapojovala další odvětví jako sladaři, chmelaři nebo třeba výrobci láhví. Těch totiž začal být v době, kdy se všude pivo plnilo, nedostatek. Nikoho dalšího jsme sami neoslovovali, také všechna média se nám ozvala sama.

Budete nějak vyhodnocovat zpětnou vazbu kampaně?

Máme samozřejmě počty objednávek, které proběhly naším webem, a celkovou částku. Sami schraňujeme jen údaje o transakcích, které přeposíláme dál, nerealizujeme žádné platby. Spousta pivovarů si ale na našich stránkách zaregistrovala svůj e-shop, ze kterého my už dál žádná data nezískáváme. Máme ovšem údaje o většině návštěv, které jsme „vyprovokovali“ tím, že se lidé podívali do naší mapy nebo našli sdělení o kampani, a sami si už zajeli přímo do daného pivovaru. Odhadujeme, že v prvním měsíci protekla naším webem přibližně jedna desetina veškerých objednávek adresovaných pivovarům. Bylo jich okolo deseti tisíc o objemu asi čtyři a půl milionu korun. Násobeno deseti je to asi čtyřicet pět milionů korun. To je přímý dosah akce, do budoucna je třeba počítat i s dosahem nepřímým, protože spousta lidí nám psala, že ochutnávají craftové pivo vlastně poprvé v životě. My jste tedy zachránili přes web asi sto dvacet pět tisíc piv. Opět násobeno deseti to byl jen za první měsíc kampaně odhadem jeden milion piv.

Jak se zásob piva zbavoval váš kytínský pivovar?

Prvních čtrnáct dnů po vypuknutí krize jsme nevařili, potom ale díky iniciativě naše pivo ze skladu doslova mizelo před očima. Začali jsme znovu vařit, a než naše vlastní pivo dozrálo, prodávali jsme nějakou dobu pivo z jiných pivovarů, větší množství z varnsdorfského Kocoura a něco i od slánského Antoše a z jihočeské Čížové. Takhle jsme prodali ještě asi tři a půl tisíce litrů ostatním pivovarům.

Jak akce v současnosti pokračuje?

Na web jsme přidali možnost registrace pro restaurace a výčepy s craftovým pivem. Vzhledem k tomu, že se stal hodně populárním, máme stále vysokou návštěvnost, lidé jej používají například i k plánování výletů. Přidáním restaurací a výčepů vytvoříme kompletní aktualizovanou databázi craftového piva v Čechách, ze které člověk získá úplný přehled, kde si které pivo může dát. Tento přehled může sloužit dál jako nástroj plánování pro pivní turistiku a zároveň jako motivace pro hospodské, které na naší mapce může denně vidět až několik tisíc lidí. Chceme dál komunikovat informace o tom, že řemeslné pivo je úžasná věc, něco, na čem u nás poctivě pracuje spousta lidí, že toto pivo má odlišnou přidanou hodnotu než pivo z průmyslových pivovarů, je to produkt jiné kategorie. Neříkám to ale proto, že bych se chtěl vůči velkým pivovarům vymezovat. Každý máme jiný typ produktu a jiného konzumenta, ale myslím si, že pořád je u nás velký prostor k rozšiřování povědomí o tom, proč craftové pivo ochutnat, proč si ho koupit, v čem je jiné, proč je dražší a jaké jiné základní aspekty má. Do budoucna tak může náš web fungovat jako nástroj k tomu, aby minipivovary mohly fungovat i v době ekonomické krize, která se na nás nevyhnutelně řítí. Pokud by se například jejich přibližně dvouprocentní podíl na trhu zvedl o jediné procento, úžasně jim to pomůže.

foto: Luboš Wišniewski

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInPin on Pinterest
Paragon

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat