Koktejlová štafeta: Rites of Spring

21.06.2020AtBars

Trasa koktejlové štafety se už jednou otočila v Brně a teď se tam znovu vrací. Jiří Vošahlík z pražského Hemingway baru se rozhodl předat pomyslný štafetový kolík v podobě domácí suroviny barmanovi, s nímž ho kromě práce za barovým pultem spojuje vztah k muzice. Jeho volba padla na Honzu Podlenu z Baru, který neexistuje. Do Brna mu poslal tinkturu ze šalvěje a hřebíčku, k níž Honza přidal bourbon Jim Beam Black a pár dalších ingrediencí, jejichž kombinace dala vzniknout koktejlu Rites of Spring.

Úkolem Jirky Vošahlíka bylo namíchat drink na bázi whiskey Jim Beam s využitím hluchavkového medu. Sáhl po žitné verzi Beama, z hluchavkového medu udělal sirup, přidal ještě trochu Sūpāsawy a kopřivový list a drink Spring Rush servíroval zastříknutý citronovou kůrou ve sklence opatřené krustou ze sušených kopřiv a práškového cukru. O svém nástupci na trati koktejlové štafety měl okamžitě jasno. „Vybral jsem Honzu Podlenu z brněnského Baru, který neexistuje, protože ho považuju za skvělého barmana. Zároveň je to velmi pozitivní člověk a taky jeden z nejvíce nadaných bubeníků v naší zemi. Během posledních pár let jsme neměli moc příležitostí se potkat na koncertech, o to víc mě to nutí mu štafetu předat,“ zdůvodnil svou volbu. Domácí ingredience, kterou Honzovi do Brna poslal, ovšem vznikla až na druhý pokus. „Hned ze začátku mě napadl smil italský, což je relativně netradiční a velmi zajímavá rostlina, která chuťově připomíná indické kari. Připravil jsem z něj cordial, byl ale bohužel málo intenzivní, zato však extrémně hořký,“ popisuje úskalí při tvorbě původní ingredience Jirka Vošahlík a pokračuje: „Celý plán jsem proto kompletně přehodnotil. Znovu jsem prošel zahradu a hledal nějakou zajímavou bylinu. Nakonec jsem se zastavil u dvou keřů šalvěje a bylo vyhráno.“ Místo cordialu Jirka nakonec připravil šalvějovou tinkturu, kterou ozvláštnil sušeným hřebíčkem. „Do 250 ml vodky se 40% obsahem alkoholu jsem ponořil 15 g čerstvé šalvěje lékařské nakrájené na tenké proužky a přidal jsem ještě pět hřebíčků. Sklenici jsem uzavřel a skladoval ji po dobu deseti dnů na tmavém místě při teplotě 18 ºC,“ popisuje postup výroby a dodává: „Hotovou tinkturu jsem přecedil přes plátno a nalahvoval. Výsledkem je tmavě zelenohnědá tekutina s relativně sladkou a intenzivní chutí šalvěje, která přechází do dřevitých, hořkých tónů hřebíčku.“

Přísný, a přesto dobře pitelný / Jirkovu tinkturu jsme do Brna doručili zkraje června a dali Honzovi Podlenovi něco málo přes týden na to, aby vymyslel drink. „Jirka se mi před časem ozval, jestli ještě pořád dělám v Baru, který neexistuje, a že mi prý něco pošle. Pak se tajemně odmlčel a najednou čtu, že jsem nominován na koktejlovou štafetu. Musel jsem mu za to překvápko trochu vynadat, jak se to mezi metalisty dělá, ale nakonec jsem jeho nominaci a slova chvály přijal s vděkem,“ popisuje Honza svoji první reakci a pokračuje: „Jen tu porci superlativů mu ještě dlužím! Pokud to snad nevíte, tenhle našlapaný barman je také excelentní frontman s drtičkou v hrdle a mám radost vždycky, když se potkáme na nějaké akci. Tak snad již brzy na pódiu nebo v baru, parde, a víš jak: Nezadus se vlastní slávou!“ Tóny šalvěje s nasládlostí hřebíčku Honzu zpočátku nutily přemýšlet v intencích klasických koktejlů, jako je Manhattan nebo třeba Boulevardier. „Byla to spíš prvoplánová idea, kterou jsem nakonec zavrhl a vydal se malinko jiným směrem,“ prozrazuje. Klasiky se ale přece jen přidržel. „Zvítězil u mě předobraz poněkud opomíjeného Corpse Reviver No. 1. Chtěl jsem docílit přísnějšího ‚očistného‘ drinku, který balancuje někde na pomezí dřevitosti a bylinnosti, a přesto je snadno pitelný. Zvolil jsem tedy Jim Beam Black a do tandemu přidal náš nový červený vermut Sedmero, který vznikl spoluprací Baru, který neexistuje a našeho oblíbeného vinaře Jana Stávka. Je sušší než většina vermutů italského typu, kombinuje sedm tradičních českých bylin a určitě o něm ještě uslyšíte. Lehký nádech ovoce v drinku zastupuje stařená švestková pálenka z armagnacového domu rodiny Gélas a samozřejmě hlavní bylinnou porci a lehkou nasládlost zaštiťuje Jirkova šalvějová tinktura,“ objasňuje Honza a přidává i vysvětlení k názvu drinku: „Nazval jsem ho Rites of Spring, a to hned z několika důvodů. Jde o odkaz na balet Igora F. Stravinského Svěcení jara, který představuje jeden ze zásadních zlomů nejen ve vážné hudbě 20. století. Název odkazuje také ke stejnojmenné americké hardcore-punkové kapele, jejíž členové se v 80. letech podíleli na vzniku kultovních Fugazi a emo-hardcoru jako žánru. No a do třetice, tahle sezona se zdá být ve všech směrech nejistá, zejména jaro přineslo množství otřesů a turbulencí na všech úrovních. Otevírá se tu tak ezoterické okénko: Člověk by měl čas od času očistit svého ducha od nežádoucích vlivů, cítit sounáležitost s přírodou, sám se sebou, s nejbližšími… Každá kultura na to má své rituály a prostředky.“

Rites of Spring

40 ml Jim Beam Black, 20 ml vermutu Sedmero, 1 barová lžíce Vieille Eau-de-Vie Prune od Maison Gélas, 6 kapek šalvějovo-hřebíčkové tinktury, parfém palo santo

Do nachlazené míchací sklenice odměřte bourbon, vermut, pálenku a tinkturu, přidejte led a promíchejte. Drink sceďte do vychlazené koktejlové sklenky a její stopku na závěr zastříkněte parfémem. „Namísto tradiční ozdoby pracuju s parfémem palo santo, který se pomocí atomizéru nanese na stopku skleničky. Tím pádem neovlivňuje přímo chuť, ale podpoří aroma koktejlu tóny nasládlého dřeva a bylinek,“ objasňuje Honza. A jak vnímá svůj drink po chuťové stránce? „Jste jednou z postav v kruhu ze zavřených očí. Někdo vás obchází a s něčím švihá. Vždy když je blízko vás, cítíte vůni exotického dřeva. Z druhé strany slyšíte praskot jiného dřeva, nasládlá vůně masa a švestek musí znamenat pečínku na nedalekém ohni. Dostáváte do ruky pohár se silným bylinným aroma. Jakmile začnete pít, na tvář vám začnou dopadat nasládlé kapky teplého jarního deště. Prostě katarze,“ říká.

Na sever míří sirup z piva a chilli / Dalším Honzovým úkolem bylo vybrat někoho, kdo ho bude na trase koktejlové štafety následovat, a vytvořit pro něj nějakou originální home made ingredienci. „Není pro mě příhodnější adept než můj nejbližší vzdálený kumpán Šimon Kořený. Spojuje nás milion věcí včetně lásky (opravdivé), hudby, gastronomie a vousatého humoru. Byl to právě on, kdo mě před čtyřmi lety přemluvil na letní brigádu v Baru, který neexistuje. Dodnes se o něm mezi nováčky vyprávějí legendy, například Kterak Šimba pohostinnost z pouhé fráze na opravdové umění povýšil a mnoho dalších,“ žertuje na účet někdejšího kolegy a pokračuje: „A byl by tady s námi v Brně možná nadále, kdyby mu osud nedal za úkol ‚zlepšit‘ Ostravu. Tuhle výzvu si vzal za svou, jak to jen Šimon dovede, a v posledních letech na severu Moravy pozdvihuje nejen barovou kulturu. Na kontě má Dock, Jeden svět, CoKafe a zcela čerstvě Etáž! Koncept kina s barem nebo baru s kinem, jehož realizaci dostal na starost. Krásně se to tedy sešlo. Šimone z Etáže, nominuji tě a těším se snad brzy na osobní návštěvu. Ať se daří!“ Na seznam domácích ingrediencí, které suplují štafetový kolík, Honza přidal další zajímavou položku. „Připravil jsem pro Šimona jednoduchý pivní sirup, přesněji karamel ze světlého třtinového cukru redukovaný s pivem typu blonde ale a sušenými chilli papričkami Jolokia Red, jež mají krásný milion SHU,“ vysvětluje a přidává i zdůvodnění: „Pivo a chilli jsou záležitosti, na které ve svých životech nedáme dopustit, tudíž to pro mě byla jasná volba. Navíc pivo si s bourbonem velice dobře rozumí. Pálivost sice v mixologii není zrovna oblíbená, ale v tomto sirupu pouze lehce štípne a zabrní na rtech, takže věřím, že se s ní Šimonovi bude pracovat vskutku ideálně.“

foto: Luboš Wišniewski

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInPin on Pinterest
Paragon

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat