Můj vztah k ginu? Láska na první doušek

02.02.2021Bára Urbanová

V polovině loňského roku došlo ve společnosti Jan Becher Pernod Ricard ke střídání stráží na pozici ginového ambasadora. Katku Kluchovou, která se v rámci firmy přesunula na jinou pozici, vystřídal Jiří Richter, jenž se v barové branži pohybuje už bezmála dvě dekády a zkušenosti má jak zpoza baru, tak zpoza kávovaru. Nová práce je pro něj naplněním profesního snu. „Co víc si přát, když je gin můj nejoblíbenější destilát?“ říká.

Proč sis vybral právě barmanskou profesi a jak dlouho ses jí aktivně věnoval? Kolik je ti vlastně let?

Jaj… Toho jsem se bál, že budu muset veřejně přiznat, že už jsem muž středního věku. Je mi pětatřicet, ale uvnitř jsem a asi navždy zůstanu věčným dítětem. Rozhodnutí věnovat se gastronomii padlo, když mi bylo patnáct, a udělal jsem ho navzdory rodičům. Ani na vteřinu ale nelituju, že jsem poslal přihlášku na školu, kterou jsem chtěl já, a ne oni. Během studií jsem se často pohyboval za barem a prostě se to stalo mou součástí. Aktivně jsem se věnoval práci barmana přes sedmnáct let. Teď mám práci ambasadora, což je asi sen většiny barmanů.

Co ti z profesního pohledu dalo studium na středí škole U Krbu a kde ses toho naučil nejvíc?

Dalo mi prostor stát se tím, kým jsem, a to hlavně díky dvěma úžasným dámám s velkým D – Aleně Bruderové a Daně Holé, mistrovým odborného výcviku SPV hotelu InterContinental, kde jsem strávil úžasné čtyři roky a kde jsem taky odmaturoval. Díky nim jsem začal jezdit na barmanské a baristické soutěže. Vždy pro nás dělaly maximum a dokázaly nás motivovat, abychom si šli za svými sny. Jsem beran, takže já si za nimi šel tvrdě a svéhlavě. Za ty roky jsem prošel stovkami školení, přednášek a exkurzí, které mi pomohly utvořit dost dobrý a kvalitní základ vědomostí. To ale rozhodně neznamená, že vše vím a všemu rozumím. Člověk se pořád učí něčemu novému, a může se tak pokusit o zdokonalení sebe sama. Mnoho dalších vědomostí jsem načerpal díky barmanské asociaci, díky všem svým pracovním pozicím, od barbecka, uklízečky, šatnáře až po managera, a taky díky cestám po světě a poznávání nových lidí.

Kde ses poprvé postavil za bar a na co z tohoto období nejraději vzpomínáš?

Úplně poprvé jsem stál za barem v patnácti letech v restauraci U Kohouta v Jesenici u Prahy, kde jsem několik let dělal svatby a pomáhal na akcích. Na první pevnou nestudijní pracovní pozici jsem nastoupil v osmnácti, během vysoké školy, do dnes už neexistujícího Café Wow v Kozí ulici. A na co nejraději vzpomínám? Na všechny kamarády a přátele, které jsem poznal a získal. Barmanská profese je sice náročná, ale to, co díky ní můžeš získat, je nedocenitelné. Pro práci ve službách, kde jsi v kontaktu s ohromným množstvím lidí, se prostě musíš narodit, jinak tě to časem dožene a zničí.

Kdybys měl ze všech svých dosavadních působišť zmínit jen tři, která by to byla a proč?

Všechna místa, kterými jsem prošel, mi něco dala, ale taky vzala. Vybrat tři srdcovky je vlastě docela jednoduché. Patří k nim Café~Café, kde jsem poprvé našel rodinu v rámci práce. Je to místo, ke kterému mě váže spousta vzpomínek, získal jsem tam ohromné množství přátel a hlavně to byla velká škola v tom, jak se buduje podnik se jménem, které všichni znají. A taky mi práce tam přinesla pár kilo navíc, dělají se tam totiž ty nejlepší dorty. Další mojí srdcovkou je Cocktail & Music Bar Nebe, kde jsem poprvé dostal možnost řídit celý klub a dělal jsem to úžasných šest let. Pochopil jsem tam, co to je být součástí McDonaldu na koktejly během happy hours. Jsem rád, že jsem kromě řízení podniku mohl trávit spoustu času i za barem se šejkrem v ruce a bavit se s hosty. Do třetice musím zmínit Epic – největší, nejmodernější a za mě nejlepší klub v Čechách. Měl jsem možnost být u projektu už během dokončování stavby, tvorby menu a vybírání personálu, což byla obrovská zkušenost. Z pozice šéfbarmana pak bylo super ukázat, že i v klubu s dokonalým zvukem a nejlepšími světovými DJs se dají dělat super drinky a poskytovat hostům super servis.

Měl jsi v začátcích nějaké vzory nebo mentory? A máš je dnes?

Je mnoho lidí, ke kterým jsem vzhlížel a ke kterým vzhlížím teď, popřípadě těch, jichž si vážím za to, co umí, kým jsou nebo co dokázali. Jmenovat je asi není na místě, ten seznam by byl dlouhý a určitě bych na někoho nechtěně zapomněl. Na začátku jsem podobně jako hodně barmanů chtěl být v kůži Toma Cruise ve filmu Koktejl nebo jako Violet ve filmu Divoké kočky. Dnes se snažím vnímat své vzory jako prostor pro inspiraci a hnací motor pro mé působení za barem.

Důležitou roli v tvé profesní cestě sehrála i káva a bylo období, kdy jsi byl spíš baristou než barmanem. Co tě na kávě tolik baví a jak to s ní máš dnes?

Káva byla, je a dál bude mojí součástí. Nikdy jsem ty dvě profese neodděloval, podle mě by každý barman měl mít dovednosti baristy a naopak. Ve většině barů je kávovar a ve většině kaváren je bar, kde se dělají i drinky, takže je to prostě svázané. Máš pravdu, že jednu dobu jsem se kávě věnoval víc. Reprezentoval jsem Českou republiku na světových soutěžích a podílel jsem se na organizování těch českých. A co mě na kávě baví? To je těžké popsat. Jsem už několik let na kávě závislý a nedovedu si bez ní představit den. Tak proč o ní nevědět všechno, co se dá, a proč ji neumět správně připravit? Stejně jako práce za barem mi i moje kávová cesta přinesla spoustu přátel po celém světě a poskytla mi možnost cestovat a poznávat nová místa.

Loni v létě ses stal ginovým ambasadorem společnosti Jan Becher Pernod Ricard. Co tě přimělo změnit směr a ucházet se o tuto pozici?

Impulz ucházet se o tuto pozici mi dala má předchůdkyně Katka Kluchová. Vlastně jsem ani moc neváhal a snažil se ten post získat. Po dvanácti letech, během nichž jsem měl obrácený životní rytmus a žil hlavně v noci, zkrátka nastal čas na změnu. A nelituju toho ani na okamžik, mám totiž tu nejlepší šéfovou na světě, brand managerku Michaelu Michalovou, super tým kolegů a hlavně možnost reprezentovat super produkty. Co víc si přát, když je gin můj nejoblíbenější destilát?

Přebrat pozici po Katce Kluchové je velká výzva. Dala ti do začátku nějakou radu, která ti utkvěla v paměti?

Převzít žezlo po české ginové královně není jednoduché, pro spoustu z nás včetně mě Kačka nadále zůstává v oblasti ginu ikonou. Měl jsem to štěstí, že oslovila právě mě, vložila do mě důvěru a předala mi starost o ginové portfolio. Výhodou bylo, že jsme několik měsíců vykonávali práci dohromady, a já se tak od Kačky mohl učit. Za to jsem jí moc vděčný a vážím si každé její rady. Za velmi důležitý ale považuji fakt, že když jsem se stal novým ambasadorem, uvědomil jsem si, že se některé věci mohu změnit. Rád bych značky rozvíjel svým směrem a vnesl do jejich prezentace vlastní osobitý pohled.

Ambasadorem ses stal v nelehké době. Jakým aktivitám ses doposud věnoval a co tě čeká v nejbližší době?

Je pravda, že není ideální doba pro gastronomii a hlavně pro on-trade. Přesto jsem během uplynulého půl roku absolvoval celou řadu akcí v rámci představení Beefeater RTD Gin & Tonic a pracoval jsem také na představení našich dalších novinek. Snažíme se najít cesty, jak s produkty pracovat dál, a jsem moc rád, že se naše giny těší velké oblibě a dokážou si najít cestu k zákazníkům i přes regály obchodů. S kolegy připravujeme nové marketingové projekty, které si určitě zamilujete. Jedním z těch už realizovaných je otevření nového Prestige Selection Shopu v OC Stromovka, který se stal prvním obchodem společnosti Jan Becher Pernod Ricard. Vidět a zakoupit je v něm možné vše z našeho portfolia. A co nás čeká v nejbližší době? Hodně práce, protože gastro už nebude nikdy to neohrožené povolání snů. Těším se, až budu moct jezdit po celé republice a dělit se o své poznatky a znalosti s ostatními.

Jaký vztah máš k ginové kategorii a jaký k Beefeateru, který je asi nejvýraznější značkou v portfoliu Jan Becher Pernod Ricard?

Vztah k ginu by se u mě dal přirovnat k lásce na první pohled, tedy na první doušek. Miluju G&T a klasické ginové drinky jako Negroni nebo White Lady. A asi si ani nedovedu představit jinou ginovou značku, než je Beefeater, pro kterou bych chtěl pracovat. Jde přece jen o jeden z nejpopulárnějších ginů na světě. Dodnes jsem nezapomněl na první osobní setkání s mužem, který je hned vedle beefeatera na láhvi druhou ikonickou postavou s ním spojenou. Mám samozřejmě na mysli mastera distillera Desmonda Payna, s nímž jsem se poprvé setkal před lety v Praze u příležitosti představení Beefeater Burrough’s Reserve.

Beefeater má nový design. Co na něm oceňuješ nejvíc? A čekají nás letos ještě další novinky nebo aktivity spojené s touto značkou?

Letošní rok bude plný novinek a překvapení. Tou první byla změna designu – ikonickou láhev s mapou Londýna nahradila podle mě ještě propracovanější láhev, která v mnoha ohledech hledí do budoucnosti, ale odkazuje i na historii. Oceňuji přístup značky k ekologii a udržitelnosti zdrojů.

Nedávno rozvířila vlny 20% verze Beefeateru. Měl jsi možnost ji ochutnat? Bude k mání i u nás?

Nová 20% verze je zatím striktně určená pro španělský trh a popravdě nechápu, proč tak pobouřila odbornou veřejnost. Za tímto produktem stejně jako za dalšími stojí Desmond a on by nedovolil, aby dveře palírny opustil produkt, který nemůže hrdě nosit logo rodiny Beefeater. Stojím si za názorem, že je to jedna z cest, jak podporovat zodpovědný přístup k užívání alkoholu. Snad se nám podaří přivézt nějaké láhve, aby každý, kdo pochybuje, měl nejprve možnost ochutnat, než začne něco „hejtovat“.

O jaké další značky ginu pečuješ?

Kromě Beefeateru máme v portfoliu ještě další značky, které mají velké místo v mém ginovém srdíčku. Patří k nim Monkey 47, dokonalý gin ze Schwarzwaldského lesa, který mě fascinuje již delší dobu, ale také italské prémiové ochucené giny Malfy, které pocházejí z toho nejlepšího, co Itálie nabízí. Můj nejoblíbenější je Malfy Rosa s příchutí sicilských růžových grepů a rebarbory. Nemohu vynechat ani Plymouth, který pochází z nejdéle nepřetržitě fungující palírny v Anglii a používá stejný recept již od roku 1793. Mimo ginovou kategorii se starám také o Lillet, francouzský aperitiv na bázi vína.

Máte v portfoliu taky nealko „gin“. Jak vnímáš tuto novou kategorii a její potenciál?

Ceder’s jako alternativní gin bez alkoholu dokáže přinést radost z pití ginových drinků i lidem, kteří nemůžou nebo nechtějí pít alkohol. Nabízí možnost, jak se nevyčlenit z party, když se jde na drink, nebo pít svůj oblíbený G&T i v případě, že řídíš. Je taky cestou, jak žít svůj zdravý životní styl bez kompromisů. Jsem přesvědčený o tom, že kategorie alternativních destilátů si určitě dokáže najít své zákazníky a místo na barových pultech.

Ginové portfolio Jan Becher Pernod Ricard se brzy rozroste o další značku. Prozradíš jakou?

Naše ginová rodina se již během pár dní rozšíří o ultraprémiový gin Ki No Bi z japonského Kjóta. Jedinečný je hlavně díky surovinám používaným při jeho výrobě. Základní rýžový destilát doplňují velmi zajímavé botanicals. Však se brzo dozvíte víc…

Nový rok je v plném proudu. Stanovil sis pro něj nějaký profesní cíl? A co bys sobě a celé barové komunitě přál?

Budu se snažit společně se svým týmem pro naše značky dělat maximum. Těším se na cestování a návštěvy našich palíren, teda pokud to situace dovolí. Přál bych si, aby se svět vrátil do normálních kolejí, otevřely se bary a lidé se mohli bavit nad skleničkou svého oblíbeného ginu. Těžké časy překonáme jen tím, že budeme věřit sami sobě a v lepší zítřky.

BCB banner

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat