Hard seltzer: Novinka, remake nebo marketing?

28.06.2021Otakar Gembala

Snad jen z křišťálové koule lze věštit, zda bude hard seltzer stejně úspěšný v tradičních pivních regionech starého kontinentu jako ve své domovině. Resuscitovaný americký vynález usiluje o razantní průnik na evropský trh lehkých alkoholických nápojů. Nabaluje přitom na sebe zkušenosti a inovace z různých oborů nápojového průmyslu.

Když přibližně před pěti lety začal za Atlantikem raketový vzestup hard seltzeru, zdaleka už nešlo o žhavou novinku. Stejný nápoj totiž existoval pod jinými názvy nejméně před dvěma desetiletími. Příkladem je výrobek Coors Brewing Co. uvedený na americký trh v roce 1993 pod slovansky znějícím názvem Zima, jenž byl reakcí na nízkoalkoholické vinné coolery. Jeho konec nastal v roce 2008, byť ještě nakrátko ožil před čtyřmi lety a druhý pokus o comeback byl naplánován na letošní červen. Dalším předchůdcem hard seltzeru byly australský Two Dogs, finská Sima a japonský Chūhai.

Za rok zrodu hard seltzeru je nejčastěji označován letopočet 2012, kdy se v Bostonu objevil sladový nápoj nazvaný Spiked Seltzer, jejž tvořila sycená voda „říznutá“ alkoholem. Slovy svých tvůrců měl tento lehký, osvěžující a lahodný letní nápoj „překlenout propast mezi pivem, vínem a koktejly“. V roce 2015 se ho prodalo čtvrt milionu kartonů po osmi plechovkách. O rok později se Spiked Seltzeru ujala společnost Anheuser-Busch InBev, od níž dostal jméno Bon & Viv.

Další podrobné mapování minulosti hard seltzeru postrádá smysl, protože pod týmž označením trh v současnosti zaplavují stovky výrobků více či méně se lišících detaily složení a odchylkami výrobní technologie. Každoročně se však objevují inovace ukazující na možné trendy dalšího vývoje.

Jen voda, alkohol a něco navíc / Název nápoje se do češtiny nepřekládá, pojmenování tvrdá minerálka, obohacená minerálka, tvrdá nebo alkoholická soda by rozhodně neznělo atraktivně. Sama jeho podstata je jednoduchá, základní suroviny snadno dostupné a receptury variabilní. Výroba není složitá a technicky ani energeticky náročná jako v případě piva či vína, tudíž relativně levná. To je nepochybně podstatný důvod existence hard seltzeru i vytrvalé masivní kampaně na jeho podporu.

Základ nápoje tvoří voda, někdy již nasycená CO2, nikoliv ale minerálka v našem slova smyslu, a alkohol různého původu. Je to buď hotový neutrální produkt lihovaru, nebo etanol získaný primární a někdy též i druhotnou fermentací třtinového či řepného cukru, obilného sladu nebo ovocných zákvasů a šťáv, vinného moštu či koncentrátů obsahujících jednoduché zkvasitelné cukry. Ochucující a aromatické složky se tak mohou účastnit fermentace, anebo se přidávají dodatečně.

Výroba probíhá jak v průmyslových, malých či mini pivovarech, tak u výrobců alkoholických i nealkoholických nápojů. Nezřídka se jí věnují také domovarníci, a mluví se dokonce o craft seltzeru. Průmyslově i podomácku vyráběný hard seltzer vzniká dvěma základními technologickými postupy. Výše jmenovaný základ se nechá za účasti kvasné kultury zkvasit tak, aby objem alkoholu dosáhl 4–6 % (někdy ale i 9–14 %), anebo se použije potravinářský líh či určitý známý typ destilátu a nápoj se po doplnění upravené změkčené vody umíchá. První typ výrobci někdy označují jako skutečný hard seltzer. Následuje dochucení, popřípadě stabilizace, čištění, čiření a filtrace, eventuálně dodatečné sycení, a plnění, nejčastěji do třetinkových plechovek a láhví. Původ a způsob výroby použitého alkoholu mají zásadní vliv na zdanění nápoje.

Přísady a chuti / Lehké ochucení dodávají hard seltzeru přísady, zejména běžné i exotické ovoce, byliny či koření. Používají se například limeta, grapefruit, citron, mandarinka, jablko, pomeranč, ananas, dýně, dračí ovoce, maracuja, granátové jablko, hrozny, kyoho, kiwi, ume, yuzu, liči, broskev, černá třešeň, modrá agáve, ibišek, máta, oranžový zázvor, skořice, chmel, ale také marshmallow.

Co do chuti a aromatu, panuje mezi různými hard seltzery takřka nekonečná variabilita. Škála ochucení a aromatu usnadňují produktu cestu k různým skupinám spotřebitelů. Za perspektivní lze považovat výrobky, které jsou v chuti i vůni střídmé, protože mají šanci u širšího spektra zákazníků. Někteří „řemeslní“ výrobci hard seltzeru uvažují dokonce o staření nápoje, jemuž ale mimo jiné brání omezená dostupnost sudů po víně, vermutech a destilátech. Žádoucí je vždy jen mírné perlení nápoje, nikoliv nadýmavé sycení.

Přednosti a zrádnosti / Přestože se hard seltzer často vyrábí na pivovarském zařízení, někdy i z ječného sladu, nevyžaduje klasickou horkou fázi výrobního procesu, chmelovar ani ležení, takže o pivo nejde a nemůže jít, byť za velkou louží vedou pivovarské giganty o tuto kategorizaci spory. Spojení s pivem je zkrátka klamná představa a možná i zavádějící reklamní trik.

Reklama zdůrazňuje především dvě „kladné“ vlastnosti hard seltzeru: nízký objem alkoholu (oproti jiným alkoholickým nápojům je tedy údajně méně škodlivý) a nízkou energetickou náročnost (cca 30 kcal, tj. 120 kJ/100 ml). Konzumací hard seltzeru ve větším než rozumném množství si však lze snadno přivodit tutéž „hladinku“ jako výčepním či ležáckým pivem se všemi riziky pro srdce, cévy, slinivku, játra. Pro řidiče je konzumace před jízdou tabu. Na hraně je i tvrzení, že jde o nápoj pro mladé konzumenty nad zákonnou hranicí pro konzumaci alkoholu, usilující o zdravý životní styl. Doslova nelze brát ani argument, že hard seltzer neobsahuje chemii. „Éčka“ v něm nejčastěji zastupují kyselina citronová, kyselina L-askorbová, oxid uhličitý a někdy i antioxidanty. Pozitivem je absence lepku. Hard seltzer se někdy propaguje jako vhodný pro ženy, ze strany pivařů se naproti tomu objevuje označení zženštilý, které však není ze současného pohledu na věc korektní už jen při respektu stále stoupající popularity piva mezi ženami.

Ti první i poslední / Zatímco v loňském roce činila velikost světového trhu s hard seltzerem přibližně 4,5 miliard dolarů, prognóza na rok 2027 hovoří až o 14,5 miliardách. V uplynulých pěti letech se do výroby zapojili největší světoví výrobci nápojů (například Coca-Cola se značkou Topo Chico) včetně nadnárodních pivovarských společností (mimo jiné Anheuser-Busch InBev, Corona či Carlsberg) i výrobců destilátů (třeba Jose Cuervo nebo Smirnoff). Nejznámější jsou značky White Claw (58,6 % amerického trhu, výrobce Mark Anthony Brands), Truly (21,8 %, Samuel Adams), Bud Light Seltzer (9 %), Bon & Viv (7,4 %) a Smirnoff Seltzer (4 %). Mezi oblíbené značky patří také Ketel One Botanical, Maha Organic, Nude Hard Seltzer, Ficks Hard Seltzer či Pabst Blue Ribbon.

Hegemonem trhu jsou Spojené státy, následují Kanada, Mexiko a Austrálie. V Asii jde kupředu Jižní Korea, v Evropě Velká Británie a Německo. U nás se do povědomí veřejnosti dostává hard seltzer jen zvolna, mezi pivovary figurují prozatím dva velcí výrobci: Staropramen nabídl tři chuťové varianty Wai Moment z portfolia své mateřské společnosti Molson Coors a Plzeňský Prazdroj svůj originální Viper, který vyrábí ve dvou příchutích. Minipivovar Obora, jenž byl naším vůbec prvním výrobcem hard seltzeru, musel kvůli daňovým předpisům výrobu po několika týdnech přerušit.

S novým typem vinného nápoje Zoda hard seltzer mezitím přišlo Zahradní vinařství Mikulov, které vsadilo na dvě příchutě: exotickou s mangem a další s bezovým květem. Výroba z ovocných šťáv a vína, kterou zde zvolili, představuje zřejmě nejvýraznější současný trend hard seltzeru, který se takto vyrovnává s výší spotřební daně, neboť alkohol není v tomto případě posuzován jako získaný destilací, a spadá tudíž do jiné daňové skupiny. Jako první s tímto řešením přišly kalifornské vinařské a nápojářské firmy Barefoot a Del Mar Wine a odezvu našlo také u německých výrobců.

Možné perspektivy / Úspěch hard seltzeru je příkladem synergie marketingu a reklamy, neboť samotný nápoj není převratný ani svým obsahem, chutí či využitím a na přesyceném trhu by mohl snadno zapadnout. Pro miliony konzumentů je však svou jednoduchostí, všeobecnou dostupností a univerzálností dostatečně atraktivní. Jeho případné využití v gastronomii se odvolává na použité přísady. Citrusové chuti jsou doporučovány k rybám, mořským plodů a sýrům, bobuloviny jako rybíz, jahoda a malina mohou zastoupit růžová vína podávaná k silně kořeněným asijským pokrmům, houbovému risottu a rovněž k rybám, příchuť tropického ovoce může doplnit konzumaci krevet v těstíčku, rybí ceviche anebo tuňáka se sladkokyselou omáčkou.

Vzhledem k variabilitě příchutí nachází hard seltzer postupně uplatnění také v mixologii, a to jak v nových recepturách s vínem, Aperolem, ginem nebo tequilou, tak ve vybrané klasice, kde vesměs nahrazuje vodu či sodu, a doplňuje tak původní chuťové vyznění.

Očekává se, že kategorie nápojů hard seltzer bude v nejbližších letech růst především na americkém a nejspíš i na západoevropském trhu. Jak zareagují konzumenti v Česku, kde je nabídka prozatím velmi skromná, zůstává otázkou.

foto: iStock a archiv výrobců

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat