Chci dostat Ostravu do barového povědomí

25.07.2021AtBars

Když před dvěma lety převzali ostravský bar Modrá myš, jenž je situován na legendární Stodolní ulici, Dan Howard s Lukášem Sikorou, vybrali si do týmu i mladou barmanku Báru Falhauerovou. Ve svých třiadvaceti barové zkušenosti ještě sbírá, a to při studiu na vysoké škole, přesto jí nechybí vášeň pro barmanské řemeslo a touha pomoci zapsat Ostravu výraznějším písmem na barovou mapu České republiky. „Chtěla bych, aby se dostala do hlubšího povědomí barovým lidem z Prahy a zbytku republiky,“ říká.

Jak ses dostala k práci za barem?

Ke gastronomii jsem se dostala v roce 2018 zásluhou Filipa Košťálka, majitele dnes už bohužel zavřeného ostravského baru U Gustava, který mě oslovil s tím, jestli nechci jít pracovat k němu na plac. Řekla jsem si, proč ne, aspoň zkusím něco nového a něco nového se dozvím a naučím. A dodnes toho nelituju, protože jsem tak poznala spoustu skvělých lidí, které bych nechtěla nikdy ztratit.

Máš nějaké gastronomické vzdělání? A pokud ne, jak a kde jsi získala barmanské znalosti a dovednosti?

Odmaturovala jsem na ostravské obchodní akademii a právě studuju vysokou školu, obor občanská výchova a informatika na pedagogické fakultě. Barmanství je tudíž úplně mimo mé studijní zaměření. Dovednosti a zkušenosti získávám postupnými krůčky. Cestu mi ukázali nejprve v baru U Gustava a pak tady u nás v Modré myši. Lidem z obou podniků za to patří velké díky. Prošla jsem si taky týdenním barmanským kurzem a i to byla skvělá zkušenost.

Kde ses poprvé postavila za bar a co jsi tehdy namíchala?

Úplně poprvé jsem se za bar postavila právě U Gustava. A co jsem tehdy umíchala? To je celkem těžká otázka, ale mám pocit, že to byl drink, který se jmenoval Svatý grál a skládal se z prosecca, portského, citronu, cukráku a jahod.

Jak si dál rozšiřuješ znalosti a dovednosti? Máš třeba nějakou oblíbenou knihu?

Ráda si čtu články, které se zabývají aktuálními tématy. Znalosti si rozšiřujeme všichni v baru společně. Každý z nás vždycky dostane úkol, připraví prezentaci a pak se školíme navzájem. Jako oporu ve vzdělání využívám knihu od Alexandra Mikšovice Bar.

A co tě baví na soutěžích? Respektive, co tě motivuje se do nich hlásit?

Baví mě reprezentovat Ostravu. Chtěla bych, aby se dostala do hlubšího povědomí barovým lidem z Prahy a zbytku republiky. Nikdy mi tak docela nešlo o hlavní výhru, ale líbí se mi, že tam vždycky někoho nového potkám. A nejvíc mě hřeje u srdíčka, když mě poznají lidi, se kterými jsem se seznámila už předtím.

Máš nějakého mentora nebo nějaký vzor?

Určitě bych teď mohla vyjmenovat ty největší barmanské ikony, ale myslím si, že zmínku si ode mě zaslouží člověk, který je pro mě velkým vzorem. Je to můj kolega Michael Simons. Vzájemně se podporujeme a já doufám, že mu také předávám aspoň nějaké zkušenosti nebo ho určitým způsobem posouvám dál. Je hodně šikovný a nadaný.

Jak dlouho jsi součástí barového týmu Myši?

V Myši pracuju od začátku, co ji Dan s Lukášem převzali, to znamená dva roky.

Jak je na tom po koktejlové a barové stránce momentálně Ostrava? Kluci si dali za cíl ji prostřednictvím Myši pozvednout, jak se to daří?

To je trochu zapeklitá otázka… Osobně si myslím, že je na tom teď Ostrava o hodně líp než před čtyřmi nebo pěti lety, ale pořád není na takové úrovni jako Brno nebo Praha. Máme tu plno nových, hezkých a kvalitních gastronomických konceptů. Zbývá už jen ta barová část a i Ostrava bude top.

Jak jste doposud přežívali covidové období?

Covid jsme přežili, museli jsme ovšem zatnout nejen zuby, ale všechno, co se zatnout dá. Zkoušeli jsme toho dost – výdejní okýnko, rozvoz drinků po Ostravě, spolupráci s podniky, které nabízejí jídlo, k němuž jsme doplnili naše koktejly a tak podobně.

Je někde u nás nebo ve světě bar, kde bys chtěla pracovat? Třeba i jen formou stáže.

Moc se mi líbí singapurský bar Atlas, ten bych jednou určitě chtěla navštívit. U nás má za mě nejvíc palec nahoru Super Panda Circus.

Co tě na barmanské profesi baví nejvíc a co by sis naopak odpustila?

Své klady a zápory má každá profese. Na barmanství mě asi nejvíc baví, když přijde úplně neznámý člověk, dá si náš drink a je jím tak okouzlený, že už v ten moment vím, že ho nevidím naposledy. A negativa? Z mého pohledu je mírným hendikepem Modré myši místo, kde se nachází. Nejednou se stalo, že jsem se musela vypořádat s lidmi, kteří narušovali náš harmonický koncept. Byli protivní a opilí, a to do Myši sotva vstoupili.

V tomto kontextu se nabízí otázka, zda to podle tebe mají ženy za barem obtížnější. A je naopak něco, v čem to mají jednodušší?

Já nevím, asi platí obě možnosti. Nelíbí se mi, že si lidé, většinou muži, myslí, že my ženy jsme jednoduchá „kořist“. Když se přiopijou, mají nemístné poznámky a narážky. Pokud je hned neusměrním, zachází to i do větších extrémů. Výhodou žen za barem je pak možná větší smysl pro chuťové nuance, kreativita a asi i takové to „ženské pohlazení“ při míchání drinku.

Co podle tebe dělá dobrého barmana a co dobrý bar?

Svou roli v tom sehrává celá řada faktorů. V případě barmana je za mě nejdůležitější láska, vášeň a oddanost k barmanství. Pokud jde o bar, mohou to být vyšperkované prostředí, skvělé koktejly, personál příjemný k hostům… Velmi důležitý je určitě kolektiv, který by měl být jako jedno tělo a jedna mysl. Myslím, že v Myšce tohle všechno splňujeme.

Máš nějakou oblíbenou pracovní techniku nebo pomůcku?

Mám ráda jednoduchost. Ne nadarmo se říká, že v jednoduchosti je krása a síla. Za krásnou pracovní pomůcku považuji míchací sklenici. Práce s ní mi přijde strašně elegantní.

Jaký máš vztah k whisky? Co tě na ní baví?

Abych řekla pravdu, k whisky jsem se propila postupným ochutnáváním. Nejvíc mě baví ty nakouřené. Věřím, že někomu chutnat nemusejí, ale mně osobně přijdou zvláštní a ojedinělé. Pokud bych si měla vybrat mezi skotskou a irskou, tak volím určitě tu skotskou.

Který koktejl na bázi whisky je podle tebe nejvíc přeceňovaný a který naopak podceňovaný? A který si ty sama nejraději dáš?

No, to je zapeklitá otázka… Odpovím spíš v obecné rovině. Přeceňované koktejly jsou za mě všechny slaďárny jako třeba Tequila Sunrise nebo Cuba Libre. A podceňované, alespoň tady u nás, jsou pořád ještě klasiky typu Old Fashioned. Z koktejlů na bázi whisky je mým největším oblíbencem Whisky Sour, z těch ostatních pak Bloody Mary a Gin & Tonic.

Čeho bys chtěla profesně dosáhnout? Kde se vidíš za deset a kde za dvacet let?

Těžko říct… Momentálně jsem na navazujícím magisterském studiu a bar je mou vášní. Po škole se vše rozsekne a já si budu muset vybrat svou životní cestu. Ráda bych ale jednou měla svůj bar, do kterého by se lidé rádi vraceli a měli ho jako srdcovou záležitost. Vím, že se ještě musím hodně učit, poznávat a získávat zkušenosti, které zaručeně nemám. Takže snad k tomu všemu jednou dospěju.

Co pro tebe znamená slogan Keep Walking?

Myslím, že si v uplynulém roce a půl většina lidí z gastronomické branže sáhla na dno. A tento slogan ve mně vyvolává naději a připomíná mi, že je potřeba pokračovat dál a jít si za svým snem. Za sebe věřím, že překonám veškeré překážky, které mi život staví do cesty. Díky jejich překonávání se zoceluju a pomalými krůčky postupuju ke svému cíli.

Nezlomný Johnnie

40 ml whisky Johnnie Walker Black Label, 40 ml ananasového shrubu, domácí tonik na dolití a sušený ananas na ozdobu

Do long glass naplněné většími kusy ledu odměřte whisky a shrub. Základ drinku dolijte tonikem a zlehka promíchejte. Jako ozdobu použijte výseč sušeného ananasu. „Whisky Johnnie Walker Black Label jsem se rozhodla zkombinovat se shrubem, sestávajícím z rozmixovaného ananasu, cukru a jablečného octa, a domácím tonikem, který připravujeme z našeho sirupu. Výsledný drink je tak odkazem na Piña Coladu a G&T, dva koktejly, které mám ráda a které tady u nás v Ostravě frčí. Zdobím ho ananasem, který nejprve namočím do medu a pak usuším. Ten med je tam proto, že i Johnnie Walker Black Label je podle mě v závěru mírně nasládlý,“ popisuje Bára Falhauerová drink, který nazvala Nezlomný Johnnie. „Narážím tím nejen na Johnnieho Walkera, ale i na svou stávající situaci. Stal se mi úraz – mám dlahu a možná mě čeká operace. Přesto jsem dokázala vstát, vymyslet tenhle drink a dnes přijet, abychom ho nafotili a udělali rozhovor,“ dodává.

foto: Luboš Wišniewski

BCB banner

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat