60 vteřin s Michalem Nevrlým

27.07.2021Ondra Hnilička

V brněnském baru Super Panda Circus už pět let míchá drinky Michal Nevrlý. Původně měl přitom před sebou úplně jinou profesní dráhu – měl se stát profesionálním vojákem. Proč nakonec dostal přednost bar a koktejly? I na to nám stihl během 60 vteřin odpovědět.

Michal pochází z jižních Čech, narodil se před osmadvaceti lety v Táboře. A přesně tam taky poprvé přičichl ke gastronomii – během střední školy pracoval v tamní Dobré čajovně, která se zaměřovala hlavně na japonský čaj. „Strašně moc jsem se tam naučil. Můj šéf byl naprostý puntičkář, takže vše muselo být perfektní,“ vzpomíná a pokračuje: „Jsem za to ale rád. Japonci totiž vyznávají stoprocentní soustředění při každém úkonu a tento stav uvědomění je mi velice blízký.“ V ostrém kontrastu k práci v čajovně byla Michalova další gastronomická zkušenost. „Naši si splnili sen a zrekonstruovali restauraci s penzionem, kde jsem pomáhal na place a za barem. Kolem obědů se restaurace zaplnila a bylo to prostě psycho,“ říká.

Po střední se Michal rozhodoval, co dál. Jeho primárním cílem bylo se co nejrychleji osamostatnit, aby finančně odlehčil rodičům. Odešel proto do armády, kde vydržel téměř tři roky. „Byla to brutální zkušenost, ale jsem za ni nesmírně vděčný. Začalo to tříměsíčním výcvikem ve Vyškově, který mě hodně změnil. Jasně, byla to mega gumárna, ale i cesta sebepoznání. Pochopil jsem, jak důležité je umět si vytyčit své hranice,“ ohlíží se zpátky. Potom pokračoval na Univerzitu obrany v Brně, kde si postupně začal uvědomovat, že mu tenhle systém vůbec nevyhovuje. „Byl pro mě svazující a spousta věcí nedávala smysl,“ přiznává.

Někdy v té době hledaly Bar, který neexistuje a Super Panda Circus nové lidi. Michal se přihlásil a uspěl – vzali ho do Pandy. „Musel jsem nejdřív ještě dokroutit měsíc v armádě, takže jsem chodil spát po směně ve čtyři ráno a v šest měl nástup, ve tři konec a pak zas rovnou do Pandy. Pamatuju si první půlrok s pětadvaceti směnami měsíčně. Bylo to mega těžké, ale já pochopil, že tohle je to, co mi jde a co chci dělat,“ říká.

Teď už je v Pandě přes šest let, z toho pět za barem. „Uvidíme, co přinese budoucnost. Chtěl bych pokračovat ve své profesní cestě, pravděpodobně i za hranicemi republiky, dokud mi ještě stačí dech. Teď je ale velmi důležité zatnout zuby a začít psát další kapitolu gastronomie, protože my jsme ti, kdo zůstali a kdo musí pokračovat dál. Teda pokud tu práci milujete tak jako já,“ dodává. O tom, jak moc ji má rád, se lze přesvědčit tu a tam i v letním pandím projektu pod širým nebem, který dostal jméno Žardán.

BCB banner

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat