Ať je situace jakákoliv, neměli bychom se vzdát

26.11.2021AtBars

Dvacetiletý Ondřej Kuhajda bude jednou učitelem tělocviku nebo možná trenérem, teď ale svůj čas dělí mezi školu, sport a plzeňský bar My Friends, v němž už přes dva roky pracuje. Z placu se relativně nedávno přesunul za bar a užívá si za ním každou směnu. Teda pokud to jde a na dveřích baru nemusí být kvůli covidu zrovna nápis zavřeno. Optimismus a odhodlání Ondřejovi ale nechybí. „Přes veškeré problémy, které s sebou tahle doba nese, musíme pokračovat a jít si za svým,“ říká.

Prací za barem si přivyděláváš během studií. Proč sis na brigádu vybral právě bar a jak ses dostal zrovna do My Friends?

Asi proto, že mě vždycky lákala a bavila práce s lidmi. Původně jsem si jako brigádu předloni v létě sehnal rozvoz jídla. Hned po první směně mi ale bylo jasný, že to není nic pro mě. Zavolal jsem tehdy kamarádovi, který v My Friends pracoval, jestli by nebylo místo tam. Měli ale tým kompletní, tak jsem léto brigádně doklepal u mámy v kanceláři, kde jsem pomáhal kompletoval různé papíry. V zimě se v baru místo uvolnilo a já dostal nabídku jít sem pracovat na plac. Neváhal jsem a šel do toho.

 Jakou školu studuješ a proč právě tu? Kam by se měla tvoje profesní cesta jednou ubírat?

Může ze mě být učitel nebo třeba trenér. Na Západočeské univerzitě v Plzni totiž studuju pedagogickou fakultu, obor tělesná výchova a výchova ke zdraví. Sport mě doprovází už od dětství – studoval jsem na sportovním gymnáziu, aktivně hraju florbal, rekreačně fotbal a futsal… Po gymplu jsem se sice pod vlivem rodičů, kteří jsou oba z oboru, původně přihlásil na stavárnu, brzy se ale ukázalo, že to není pro mě. Chyběl mi odborný základ, který měli ti, kdo přišli z průmyslovky, stejně jako dobré znalosti matiky, kterou zase perfektně ovládali ti, kteří absolvovali klasický gympl. Já bych musel dohánět obojí, navíc mě ta škola úplně nebavila. Do toho pak vstoupil covid a distanční výuka to završila, takže jsem se rozhodl skončit a další rok jsem zkusil štěstí na pedagogické fakultě, kde jsem teď v prvním ročníku.

Jak jde dohromady sport s barovým prostředím? Dokážou se tyto dva světy protnout?

Osobně si nemyslím, že by se to nějak tlouklo. I člověk, který pracuje za barem, může dělat sport na vrcholové úrovni a nemusí ho to nijak omezovat. Sám jsem s tím zatím žádné problémy neměl, relativně se mi daří stíhat obojí. Každý pátek jdu z tréninku rovnou do práce, a když není herní víkend, jsem v baru taky. A určitě to není ani o tom, že bych se jako sportovec nenapil. Rád si zajdu s kamarády na drink nebo i na pivo, jen to prostě není o tom, že bych každý víkend pařil do pěti do rána.

Co tě na práci za barem nejvíc baví a co by sis naopak odpustil?

Nejvíc mě baví kontakt s lidmi. Hosté mě svou případnou kritikou posouvají barově dál, protože mě tím nutí se zlepšovat, a zároveň si komunikací s nimi rozšiřuju obzory v různých oblastech. Taky mě naprosto naplňuje, když jim chutnají moje drinky a můžu jim prezentovat svoje nápady. A co bych si odpustil? Asi ty pozdní návraty domů, když dělám do dvou, do tří do rána.

Nastoupil jsi původně na plac. Jak dlouho trvalo, než ses postavil za bar?

Kvůli covidu a sérii několika lockdownů se mi to špatně počítá, navíc se období práce na place a za barem lehce překrývalo. Pracovat jsem tu ale začal na konci roku 2019, barmanská pozice se uvolnila zhruba po roce a můj kolega a mentor Jarda Štrunc se rozhodl, že na to volné místo zaučí mě. To bylo někdy loni v létě, před druhou vlnou, která moje zaučování na nějakou dobu přerušila. Letos už jsem za barem vypomáhal a čistě barmanem jsem relativně krátce, teprve od září.

Pamatuješ si, jak ses první večer za barem cítil?

Byl jsem hodně nervózní, nebyl jsem si úplně jistý, co očekávat. Měl jsem strach, že nebudu stíhat, že tu kvůli mně budou zmatky nebo že po mně budou hosté chtít něco, co bude nad moje schopnosti. Nakonec ale všechno díky týmu, který mě podržel, proběhlo hladce a já si svoji první oficiální směnu za barem užil, stejně jako všechny ostatní tady za barem.

Máš nějaký barmanský kurz, nebo ses učil jen tak za pochodu. Kdo, popřípadě co, ti pomáhá se dál rozvíjet?

Na kurz jsem jít měl, ale byl kvůli covidu zrušen. Všechno, co umím, mě tudíž naučil Jarda. Začali jsme základní desítkou klasických drinků, jako jsou Old Fashioned, Manhattan nebo třeba Negroni, a postupně se na to nabalovaly drinky z našeho aktuálního menu. Přiznám se, že se toho snažím co nejvíc pochytit za provozu od kolegů, protože na samostudium nemám kvůli škole a sportu úplně čas a prostor.

Vzpomeneš si, jaký drink jsi namíchal jako úplně první během školení a z čeho sestával tvůj první signature?

Abych byl upřímný, já si tenhle typ momentů do paměti moc neukládám. První svůj drink jsem namíchal asi už v době, kdy jsem se za barem ještě zaučoval. Bylo to nejspíš něco jednoduchého pro některého z kamarádů. V rámci zaškolení jsem, myslím, jako první namíchal Old Fashioned.

Jsi podepsaný pod některým z drinků v aktuálním menu?

Na našem aktuálním menu, které je inspirované seriálem Přátelé a drinky v něm jsou pojmenované podle hlavních postav, které nějakým způsobem vystihují, jsem se ještě nepodílel. Budu mít ale na starost koktejl do časově limitované nabídky, v níž se střídají další postavy ze seriálu. Na mě vyšla opička Marcel.

Kde hledáš pro své drinky inspiraci?

V případě drinku do časově omezené nabídky se ji snažím najít přímo v seriálu. Patřím k těm nemnoha lidem, kteří Přátele nikdy nesledovali, tak to teď musím nakoukat. Pokud se budeme bavit o drincích míchaných pro hosty na míru během běžného barového večera, většinou se řídím danou chvílí, momentální náladou a rozpoložením a taky tím, co mě zrovna bouchne do očí nebo napadne.

Jak na tom z tvého pohledu aktuálně je plzeňská barová scéna?

Nedávno se nás jeden z hostů ptal, jak jsme na tom s konkurencí, a kolega mu odpověděl, že se nesnažíme konkurenci vyhledávat ani překonávat, ale tvořit. Naší snahou je posouvat barově celé město. Plzeň je v tomto ohledu totiž poměrně pozadu, většina lidí si radši zajde do hospody na pivo než na dobrý drink.

Co se u vás v baru nejvíc pije?

Prim určitě hrají koktejly, panáka si hosté dávají spíš na oslavu a taky se u nás pije víno. Minimálně ze tří čtvrtin jsou to ale koktejly. Většina hostů má raději ty sladší a ovocnější, případně sladkokyselé, hořké se naopak prodávají nejméně. Z aktuálního menu tak nejvíc jdou koktejly Chandler, Rachel a Ross, které jsou do sladka laděné. Ross se kupříkladu míchá z agricole rumu, domácího třešňového sirupu, passion fruit džusu, malin a limetové šťávy. Oproti tomu klasické drinky si objednávají znalejší hosté, kteří už vědí, co jim chutná a co chtějí pít.

Jak vidíš svou profesní budoucnost? Zůstane v ní místo pro barmanství?

Barmanskou profesi se v příštích několika letech opustit rozhodně nechystám. A nad vzdálenější budoucností nepřemýšlím. Uvidím, kam mě život kopne, a podle toho se zařídím.

Jaký máš vztah k whisky?

Tak ten jsem si, přiznám se, ještě úplně nevybudoval. Zatím jsem se k ní nepropil, pořád jsem ve fázi poznávání. Koktejly na bázi whisky mi ale chutnají čím dál víc.

Který whisky drink si rád dáš a který rád mícháš?

V obou případech je odpovědí Whisky Sour. Ten rád míchám i popíjím.

Co pro tebe znamená slogan Keep Walking? Co si za ním představíš?

Zrovna teď je odpověď nasnadě. Myslím si, že ať je situace jakákoliv, neměli bychom se vzdávat a upouštět od svých snů a cílů. Přes veškeré problémy, které s sebou tahle doba nese, musíme pokračovat a jít si za svým.

Cocoa Johnnie

50 ml whisky Johnnie Walker Black Label, 20 ml domácího kakaového vermutu, 20 ml Campari, 15 ml cukrového sirupu, soda na dolití a hořká čokoláda na ozdobu

Do míchací sklenice odměřte všechny tekuté ingredience vyjma sody. Přidejte led a důkladně vymíchejte. Drink sceďte do long glass naplněné ledem a dolijte ho sodou. Poté ho zlehka promíchejte barovou lžící a nahoru na led položte dílek čokolády. Ideální je hořká s vysokým podílem kakaa.

„Název koktejlu je odvozený od dvou jeho ingrediencí – báze v podobě whisky a kakaového vermutu. Ten jsem zvolil záměrně, protože kakao mám spojené s dětstvím a moje barmanství je vlastně ještě v plenkách. Zároveň už ale dítě nejsem, což symbolizuje volba whisky Johnnie Walker Black Label, která má takový lehce uzený ocásek. Úkolem Campari je vybalancovat sladkost sirupu a vermutu a současně podtrhnout chuť whisky. Soda drinku dodává na svěžesti,“ objasňuje Ondra a pokračuje: „Podobný drink jsem nedávno namíchal jednomu z hostů, a protože mu chutnal, rozhodl jsem se ho vyladit pomocí našeho domácího vermutu, který připravujeme z červeného vína, vodky, cukru, holandského kakaa a pelyňku. Používáme ho na koktejl Joey.“

foto: Luboš Wišniewski

Gin McQueen

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat