Ginový revival a historie prohibičního úsilí

13.06.2022Tomáš Mozr

Barovou literaturu lze rozdělit na dvě základní skupiny. Zatímco ta první zahrnuje sbírky receptur a tituly popisující rozmanitost nápojové kultury, do té druhé patří velmi komplexní publikace, jejichž cílem je předat hluboké vědění plynoucí z rozsáhlých zkušeností a dlouholetého výzkumu. Jejich reprezentanty pak mohou být třeba The Spirit of Gin, jejímž prostřednictvím Matt Teacher reaguje na rostoucí popularitu ginu, a Smashing the Liquor Machine, v níž Mark Lawrence Schrad boří různé mýty o americké prohibici a nádavkem přidává pohled na prohibiční úsilí ve více než tuctu dalších zemí po celém světě.

Spirit of Gin / Bráno optikou současné eskalace zájmu o gin představuje kniha The Spirit of Gin: A Stirring Miscellany Tonics of the New Gin Revival jakýsi úvod do světa novodobého objevování ginu. Jistý podíl na tom má zejména skutečnost, že byla publikována v roce 2014, kdy se sice gin již dostával po několik let do popředí, nicméně ani zdaleka ještě nedosahoval rozměrů současného šílenství. Potvrzuje jej mimo jiné i skutečnost, že podle žebříčku Drinks International je nejvíce objednávaným koktejlem na světě Negroni, nemluvě o tom, že gin s tonikem díky jednoduché přípravě vábí doslova miliony lidí.

Autorem The Spirit of Gin je zakladatel Sine Studios Matt Teacher. Kromě svého působení v zábavním průmyslu po dobu více než patnácti let, kdy spolupracoval s osobnostmi, jako jsou Bon Jovi či Natasha Bedingfield, napsal rovněž čtrnáct dalších knih, z nichž stojí za zmínku například The Home Distiller’s Handbook nebo The Little Pink Book of Cocktails.

Jeho průvodce světem, jenž náhle opět vzkřísil svou lásku k ginu, se skládá z úvodu a šesti kapitol. Strukturu má vcelku tradiční, psána je ale velmi svižně. Navíc obsahuje i bohaté přílohy, od produktových či dobových fotek přes ilustrace a staré reklamy až po speciální materiály, k nimž patří třeba plánek londýnského metra, kde jsou jednotlivé stanice nazvány podle různých výjimečných detailů spjatých se světem ginu.

Autor čtenářům nejprve vysvětluje historické souvislosti a vzápětí se přesouvá k výrobě a klasifikaci ginu. Ve třetí kapitole se pak zaměřuje na historické šlágry z řad ginových koktejlů, tedy například na Martini, Gin & Tonic, Corpse Reviver No. 2, Gin Fizz, Tom Collins, White Lady apod. Jakožto správný barový průvodce určený jakémukoliv zájemci o svět ginu, ať už je to poučený laik či nadšený odborník, poskytuje The Spirit of Gin elementární doporučení ohledně barmanského náčiní, ledu a dalších ingrediencí. Zahrnuje rovněž bližší popis toniků, sirupů, vermutů a bitters a také seznam nejpoužívanějších botanicals a ozdob.

Závěr knihy tvoří katalog komerčních i řemeslných lihovarů z celého světa, který s ohledem na to, jak moc rychle rostoucí kategorií gin je, není a ani nemůže být aktuální, a tak je potřeba na něj pohlížet spíše jako na výčet palíren, které se autor rozhodl zmínit. Kromě stručného rejstříku, poděkování a seznamu literatury The Spirit of Gin obsahuje také celou řadu receptur, jež se objevují na různých místech napříč celou knihou. Přidanou hodnotou této publikace jsou četné kulturní odkazy, které ukazují, že popíjení ginu je nejen dlouhodobý trend, ale doslova společenský fenomén.

Matt Teacher – The Spirit of Gin: A Stirring Miscellany Tonics of the New Gin Revival, Cider Mill Press Book Publishers, Kennebunkport 2014

Smashing the Liquor Machine / Když v minulém roce publikoval americký rusista a politolog Mark Lawrence Schrad svou knihu Smashing the Liquor Machine: A Global History of Prohibition, zasvěceným čtenářům se okamžitě objevil úsměv na tváři. Schrad je totiž zároveň autorem titulu Vodka Politics: Alcohol, Autocracy and the Secret History of the Russian State, který byl v roce 2017 přeložen i do slovenštiny. Jeho nový počin čítající více než sedm set stran tak přirozeně vzbuzoval zvědavost a očekávání.

Napříč osmnácti kapitolami seznamuje čtenáře s obsáhlou problematikou prohibice. Obratně jim předkládá její různorodé pojetí, protože každá země měla v tomto ohledu svá specifika, a zároveň upozorňuje i na řadu předsudků, které se k prohibici obecně pojí. Stejně tak díky srovnání jednotlivých hnutí za střídmost a jejich prohibičních aktivit ukazuje, že lze na prohibici pohlížet jako na snahu o kulturní vymezení, přičemž problémem často nebylo samotné popíjení alkoholu, ale spíše pozice toho, kdo jej prodával. Experimentování s prohibičními tendencemi v jednotlivých společnostech Schrad spojuje s určitými vůdčími osobnostmi. Většinou jde o muže ve středních letech, jenž se skrze tuto otázku rozhodl vymezit vůči centrální moci. Zajímavým příkladem je třeba Tomáš Garrigue Masaryk, který se touto formou snažil určit směr nového československého státu v kontrastu k Rakousko-Uhersku. Obdobně autor využívá své znalosti ruského impéria, vyzdvihuje například Lva Tolstého. Zatímco v Indii je pro něj klíčovou osobností Mahátma Gandhí, v Turecku zase Kemal Atatürk atd.

Faktem je, že kniha Smashing the Liquor Machine představuje jeden z nejkomplexněji zpracovaných titulů věnujících se nejen americké prohibici. Právě její komparativní charakter nabízí čtenářům mnohem širší prostor k pochopení veškerých prohibičních cílů. Velký podíl na tomto impozantním výsledku má především pečlivý výzkum, Schrad pro svou knihu sbíral materiály v archivech po celém světě, od Austrálie a Nového Zélandu přes Rusko, Skandinávii, kontinentální Evropu až po Velkou Británii, Irsko a Spojené státy. O jeho odbornosti svědčí rovněž více než 130 stran poznámek nebo rejstřík, jenž čítá téměř 30 stran. Chcete-li tedy poznat prohibici zblízka a trochu jinak, pak je tato kniha pro vás přesně to pravé.

Mark Lawrence Schrad – Smashing the Liquor Machine: A Global History of Prohibtion, Oxford University Press, New York 2021

 

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat