60 vteřin s Lucií Bieglovou

01.07.2022Ondra Hnilička a Bára Urbanová

I když se Lucie Bieglová pro barmanské řemeslo rozhodla až ve svých pětadvaceti a věnuje se mu teprve necelých pět let, patří už ke známým tvářím pražské barové scény. Aktuálně míchá drinky v Black Angel’s. Vestu, která je tam symbolem povýšení z barbacka na barmana, získala letos v květnu.

Lucie pochází z východních Čech, její dětství a dospívání jsou spojené s Hradcem Králové a Novým Městem nad Metují. V Hradci studovala střední odbornou školu veterinární, po jejímž ukončení se rozhodla pokračovat na vysoké škole, tu už ale do úplného konce nedotáhla. Nějaký čas strávila v Anglii a krátce taky pracovala jako veterinární sestra, pak ale zběhla k barmanství. „Poprvé mě v Praze do koktejlového baru vzala kamarádka. Byla to La Casa de la Havana vieja, kterou vlastnili a stále vlastní rodiče jejího tehdejšího přítele. Pamatuji si, že tenkrát stáli za barem Kryštof Hordina a Filip Jančárek. Dala jsem si Maghreb Swizzle a byla jsem ohromená elegancí, s jakou kluci za barem pracovali, stejně jako jejich vědomostmi a barmanským stylem. Když po čase přišla nabídka v Havaně pracovat, ráda jsem ji přijala a musím přiznat, že mě barmanství chytlo,“ vzpomíná.

Ve svém prvním barovém působišti Lucie strávila dva roky, načež se rozhodla pro změnu. „Cítila jsem, že je čas se posunout, něco nového se naučit a získat další zkušenosti,“ objasňuje, proč se před dvěma a půl lety přidala k týmu pražského baru Black Angel’s. „Bavil a stále mě baví koncept tohoto baru, jímž jsou dvacátá až třicátá léta minulého století. Navíc jsem chtěla koukat pod ruce takovým barmanům, jako jsou Peter Plieštik, Peter Bobula, Pavel Mandrla a celá řada dalších,“ dodává. Krátce poté, co se v Blacku začala rozkoukávat, nastoupil covid a s ním pro celou gastronomii velmi složité období. Během druhého lockdownu Lucie krátce změnila profesi. „Rozhodla jsem se znovu pracovat v oboru, který jsem vystudovala, a na veterině jsem jako sestra strávila úžasný rok,“ prozrazuje s tím, že ale zároveň o víkendech a každý volný den pracovala v Black Angel’s, kam se hned, jak to bylo možné, ráda vrátila na plný úvazek. Její úsilí bylo před pár týdny korunováno povýšením na barmanskou pozici.

Volný čas Lucie nejraději tráví se svými nejbližšími, ráda má ale také zvířata a sport. „Miluju zvířata, především psy,“ usmívá se. K jejím favoritkám patří berňák Betty, tedy šestiletá fena bernského salašnického psa, která patří jejímu otci. Ráda plave, vztah má i k softbalu, kterému se nějakou dobu věnovala, ragby a hokeji. „Ragby jsem hrála zhruba tři roky. První rok jsem strávila v Hradci, kde klub čerstvě vznikl, a tak jsme jen trénovaly. Druhý rok jsem hrála v Anglii, ale jen v malém klubu, kde jsem spíš sbírala zkušenosti. Holky byly skvělé a pouštěly mě i do zápasů, přestože jsem nic moc neuměla. Po návratu zpět do Čech jsem hrála už jen zhruba půl roku,“ ohlíží se zpět. Hokej má pak Lucie doslova v krvi. „Pocházím z hokejové rodiny. Strejda strávil svou kariéru v extralize, otec hrál hokej a teď trénuje a brácha stále ještě hraje. Jako malá jsem trávila čas na zimáku, když mě táta hlídal,“ vzpomíná a přidává i pohled fanynky: „Už dvanáct let fandím Boston Bruins. Mým oblíbencem je David Krejčí. Baví mě jeho styl, jak přemýšlí, vidí a využívá šance i situace. Ale samozřejmě jsou i další hráči, které obdivuji.“

Budoucnost si Lucie zatím nechává otevřenou. „Mým cílem bylo dosáhnout v Blacku vesty, což se mi v květnu splnilo, a tak nad dalšími plány budu teprve přemýšlet. Uvidíme, jaké příležitosti mi osud připraví,“ uzavírá.

Nikka

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat