Koktejlový kodex a stručná historie opilosti

11.08.2022Tomáš Mozr

Na pultech knihkupectví i mezi položkami e-shopů se neustále objevují nové barové tituly, a tak se může stát, že některé z nich v době vydání přehlédnete a objevíte je až s odstupem několika let. Ne vždy je to ale na závadu. Třeba takový Cocktail Codex, který představuje osobité vnímání koktejlových rodin v pojetí majitelů Death & Co., nebo A Short History of Drunkenness, na jejíchž stránkách Mark Forsyth ve stručnosti popisuje různé příklady opilosti napříč časem i prostorem, běhu let s přehledem odolávají.

Cocktail Codex / Přesně čtyři roky trvalo autorům knihy Death & Co., než v roce 2018 rozvinuli svou koktejlovou filozofii a vydali ji pod názvem Cocktail Codex: Fundamentals, Formulas, Evolutions. Rovněž v tomto případě se spolumajitelé několika amerických barů Alex Day a David Kaplan spojili s brooklynským publicistou Nickem Fauchaldem, aby i s jeho pomocí mohli všem, které to zajímá, představit svůj pohled na svět koktejlu.

Cocktail Codex zdůrazňuje, že barmanství není pouze o studiu klasických koktejlů nebo doslova vědeckém přístupu k technikám přípravy, ale že musí být založeno na skutečném porozumění tomu, jak koktejly fungují. Běžné rozdělení do koktejlových rodin jeho autoři považují za nedostatečné. Každý koktejl je podle nich ovlivněn třemi faktory, jimiž jsou báze, balanc a dochucení. Vnímání báze jako jádra koktejlu však v jejich podání není vždy jednoznačné. Zatímco v případě koktejlu Old Fashioned za ni považují whiskey, u Martini již chápou jako bázi nejen gin, ale také vermut, jenž se jako nositel signifikantní chuti na výsledné chuti koktejlu významně podílí. Primárně tak jde především o to pochopit, co je bází, co koktejlu dodává balanc a co jej dochutí.

Po objasnění tohoto základního principu se autoři dostávají k podstatě knihy, kterou je rozdělení koktejlů do skupin pomocí šesti šablon, jimiž jsou schopni pokrýt celý barevný svět rozmanitých chutí. Oněmi šablonami jsou pro ně Old Fashioned, Martini, Daiquiri, Sidecar, Whiskey Highball a Flip. Snaha proniknout až k DNA každého koktejlu začíná klasickou recepturou, po níž následuje tzv. root recipe, od nějž se následně odvíjejí jednotlivé chuťové variace. Díky experimentování s bázemi, rovnováhou drinku či jeho dochucením vzniká vždy vcelku obsáhlá chuťová mapa, jež zahrnuje rozšířenou rodinu daného koktejlu. Vypozorovat z ní lze kupříkladu spojitost mezi Old Fashionedem a Champagne Cocktailem nebo Flipem a Piña Coladou.

Cocktail Codex je opatřený řadou krásných fotografií, které s velkých citem zachycují jednotlivé detaily, čtenář se tak do popisované problematiky ještě více ponoří. Na konci nechybí abecední rejstřík, poděkování a doporučená literatura. Milým přídavkem je pak seznam tipů, kde nakupovat, aby člověk nezůstal u pouhé teorie, ale mohl se pustit i do barové praxe.

Alex Day, Nick Fauchald, David Kaplan – Cocktail Codex: Fundamentals, Formulas, Evolutions, Ten Speed Press, New York 2018

A Short History of Drunkenness / Kniha A Short History of Drunkenness: How, Why, Where and When Humankind Has Got Merry from the Stone Age to the Present je v pořadí třetím titulem z pera blogera Marka Forsytha. Zatímco ale dvě jeho předešlé práce The EtymologiconThe Unknown Unknown byly spíše jazykově zaměřené, ve své třetí knize, jež vyšla v roce 2018, se více zaměřil na antropologický přístup. Primárně jej zajímal obraz opilosti napříč časem i prostorem.

Vezmeme-li v úvahu, že téměř každá kultura na světě má svůj specifický nápoj, zákonitě dojdeme rovněž k poznání, že se dříve nebo později objeví někdo, pro nějž je konzumace daného alkoholického nápoje natolik příjemná, že začne pít přes míru a dostane se do stavu opilosti. Jak ale sám Forsyth deklaruje, opilost se v čase a prostoru liší. V osmnácti kapitolách se tak snaží zmapovat sklony člověka k popíjení i opíjení. Hledá odpovědi na otázky, co a jak moc se v běhu staletí a napříč světadíly pilo, kdo a při jaké příležitosti pil a proč byl jeho volbou ten či onen nápoj. Postupně vede čtenáře od sumerských barů přes řecká sympozia nebo římská convivia až po anglické ginové šílenství a americkou prohibici.

Jak už samotný název knihy napovídá, vše je vyzdviženo na světlo stručně tak, aby v čtenáři autor probudil nadšení a zájem o věc, ale aby jej zároveň neutopil v nekonečné záplavě faktů a teorií. Ve své podstatě lze na jednotlivé kapitoly pohlížet jako na rychlou seznamku s vybranými tématy, která spojuje pouze tenké vlákno opilosti a autorův skvělý cit pro jazyk, díky němuž může čtenář sympatizovat s neolitickými šamany, kteří komunikovali s duchy světa, nebo se naopak zasměje nad utopickou představou o Austrálii jako kolonii bez alkoholu a peněz, protože, kde nejsou alkohol a peníze, tam není zločin.

V závěru zůstává autor věrný své tendenci ke zkráceným formám, a tak nepřekvapí opravdu dost stručný rejstřík, který alespoň trochu vyvažuje relativně přijatelný seznam literatury rozdělený podle kapitol.

Mark Forsyth – A Short History of Drunkenness: How, Why, Where and When Humankind Has Got Merry from the Stone Age to the Present, Penguin Publishers, Londýn 2018

úvodní foto: iStock

@poslední příspěvky

@newsletter

Fields marked with an * are required

Vyplněním uvedených polí a kliknutím na „přihlásit“ udělujete AtBars Spirit, s.r.o., souhlas se zpracováním osobních údajů, jež bude provedeno dle platné legislativy.

@mohlo by vás zajímat