K diskutovaným tématům posledních let patří příspěvek afroamerických barmanů k rozvoji koktejlové kultury. Dočkalo se už i prvního knižního zpracovaní, a to z pera Tamiky Hall a Colina Asare-Appiaha. Škoda jen, že jejich společné dílo nazvané Black Mixcellence zůstalo v některých ohledech na půli cesty. To historici Jan Štemberk a Ivan Jakubec při psaní knihy o hotelu Alcron, který je pro ně symbolem českého a československého hotelnictví, rozhodně nic nezanedbali.
Black Mixcellence / Když vloni na podzim barmanka Tiffanie Barriere na berlínském Conventu přednesla svou přednáškou na téma afroameričtí barmani a jejich vliv na oblíbené americké koktejly, bylo zřejmé, že je jen otázkou času, kdy se zpracování daného tématu dočkáme také knižně. A netrvalo to vůbec dlouho – kniha nazvaná Black Mixcellence: A Comprehensive Guide to Black Mixology vyšla v polovině letošního roku. Jejími autory jsou spisovatelka a specialistka na marketing značek a komunikaci s veřejností Tamika Hall a americký brand ambasador Bacardi Colin Asare-Appiah.
Cíl knihy, jež je rozdělena do jedenácti částí, je velmi prostý – poukázat na význam afroamerických barmanů, jako byli například Tom Bullock, John Dabney nebo Cato Alexander. Autoři do svého vyprávění ovšem začlenili už samotné téma otroctví a abolicionismu, od nějž se postupně dostávají k etablování slavných afroamerických barmanů a ustanovení organizace s názvem Black Mixologists Club v roce 1898. Připomínají také různé příběhy, třeba ten značky Jack Daniel’s, jejímž prvním masterem distillerem byl údajně bývalý otrok Nathan Green, a neunikla jim ani snaha po zdokonalení Julepu péčí Johna Dabneyho. Po kapitolách zasvěcených barmanským technikám a ingrediencím je další obsah knihy seskupen podle jednotlivých bází a nechybí v ní samozřejmě ani koktejlové receptury v podání současných afroamerických barmanů.
V závěru publikace čtenář vedle poděkování narazí i na jednu velmi důležitou pasáž, která ale zároveň patří k těm nejkratším. Formou citací dává zaznít hlasu významných černošských osobností barové kultury, a tak je škoda, že v knize nedostala více prostoru, aby naplnění cíle povzbudit novou generaci nezůstalo jen na půli cesty. Příliš neuspokojí ani seznam literatury založený primárně na internetových zdrojích, a to navzdory argumentu o omezeném přístupu Afroameričanů ke vzdělání a ústně předávané historii. Zvolené téma a krásná úvodní myšlenka by si zkrátka zasloužily pečlivější zpracování. Takto může Black Mixcellence spíš inspirovat než poučit.
Tamika Hall, Colin Asare-Appiah – Black Mixcellence: A Comprehensive Guide to Black Mixology, Kingston Imperial, New York 2022
Hotel Alcron / U příležitosti letošních 90. narozenin pražského hotelu Alcron vyšla kniha nazvaná Hotel Alcron: K dějinám symbolu českého a československého hotelnictví, pod níž jsou podepsáni historici Jan Štemberk a Ivan Jakubec. Ačkoliv jejich teze, že Alcron je pro Prahu tím, čím pro Paříž proslulý hotel Ritz, může vyznívat trochu nadneseně, pravdou zůstává, že hotel situovaný ve Štěpánské ulici v celé dosavadní historii hlavního města bezesporu patří k těm ikonickým.
Cílem autorské dvojice bylo sledovat vývoj Alcronu od jeho počátků až do období přelomu 20. a 21. století, čemuž přizpůsobili strukturu knihy. V úvodních kapitolách se věnují soudobému pojetí pojmu hotel a stavu hotelnictví v meziválečné Praze tak, aby vytvořili nezbytný kontext pro představení osobnosti Aloise Krofty a jeho vize hotelu Alcron. Další kapitoly jsou řazeny chronologicky, postupně popisují vzestupy i pády hotelu za první republiky, protektorátní éry, poválečných časů a v době budování socialismu, stejně jako v turbulentních 90. letech a na počátku nového tisíciletí. S optimismem autoři hledí rovněž do budoucnosti, předpokládají totiž, že po odeznění koronavirové krize hotel nabere nový směr.
Závěrečná kapitola knihy je zasvěcena zobrazení Alcronu v umění. Z knih zmiňuje například Smrt krásných srnců Oty Pavla, v níž je kulisou pro udělení titulu nejlepšímu prodejci vysavačů a ledniček. Ve filmu si Alcron zahrál hned několikrát, třeba ve snímku Bony a klid z roku 1987 se hotelový bar stal místem schůzek veksláků.
Navzdory svému historickému zpracování, jemuž odpovídá i bohatý poznámkový aparát spolu s podrobným seznamem pramenů a literatury, je kniha Hotel Alcron napsána velmi čtivě a poutavě. Tuto skutečnost ostatně podtrhuje i na samý závěr zařazený výběr významných návštěvníků, který je uveden slovy: Každý, kdo něco znamenal, už tam byl.
Jan Štemberk, Ivan Jakubec – Hotel Alcron: K dějinám symbolu českého a československého hotelnictví, Karolinum, Praha 2022
