Od začátku května jsou pražské Vinohrady bohatší o jeden koktejlový podnik – kousek nad náměstím Míru si svůj bar otevřel Tomáš Melzer. Hodlá v něm zúročit dlouholeté barmanské zkušenosti, stejně jako ty podnikatelské, které získal díky svému prvnímu podniku, hradeckému baru Blind Lion. Pro nový podnik zvolil jméno Taigen, jež je dostatečně abstraktní na to, aby mu poskytlo maximum volnosti při tvorbě drinků. Zároveň bude mít otevřeno jen čtyři dny v týdnu – prostě proto, že život není jenom o práci.
Tomáš Melzer se do vlastního podnikání pustil nejprve ve svém rodném Hradci Králové, když přímo v centru města na Velkém náměstí na podzim 2019 otevřel bar Blind Lion. „Od začátku jsem to vnímal jako dočasnou etapu mého profesního života. Chtěl jsem si vyzkoušet, co všechno provozování baru obnáší, a pak předat rozběhnutý podnik bráchovi a přesunout se do Prahy,“ rozkrývá své tehdejší plány a pokračuje: „Covid ale všechno změnil. Honza opustil gastro a šel do stavebnictví, zároveň se změnila mentalita a nastavení lidí, takže místo toho, abych mohl bar rozvíjet, šlo spíš o to ho udržet. Navíc už mě to nenaplňovalo. V Hradci jsem se cítil uklizenej a přišlo mi škoda ztrácet tam další roky. Stačilo, že z jednoho nebo dvou původně plánovaných let byly nakonec roky čtyři.“
Dveře Blind Lion se definitivně uzavřely v prosinci 2023. Zkraje následujícího roku se Tomáš přestěhoval do Prahy za přítelkyní a na částečný úvazek nastoupil do karlínského baru Liquid Office, kde nakonec zůstal po celý loňský rok. Zároveň se intenzivně poohlížel po prostorách pro svůj vlastní podnik. Z městských částí se v jeho hledáčku ocitl samozřejmě první pražský obvod, ale také třeba Holešovice nebo Vinohrady – a právě na ty nakonec došlo. „Inzerát na prostory v Budečské 18 jsem zahlédl už v srpnu, nebyl jsem o nich ale úplně přesvědčený, protože se podle fotek zdály moc úzké,“ prozrazuje. Navíc se v té době znovu ozvalo Tomášovo zdraví, tak se soustředil primárně na ně. Jakmile se v listopadu utvrdil v tom, že je v pořádku, zašel na prohlídku prostor, o něž v té době usilovalo více zájemců s různými podnikatelskými záměry. „Nám hrálo do karet, že to tu bylo zkolaudováno pro gastronomický provoz, předtím tu totiž byla skoro deset let pivnice,“ naznačuje Tomáš důvod, proč si klíče od zhruba 100 m2 situovaných osm schodů pod úrovní ulice nakonec v půlce prosince převzal právě on.
Doupátko a místnost s barem / Necelou třetinu z celkové plochy zabírají skladové prostory, zbytek připadá na barovou část – dvě místnosti oddělené úzkou chodbou, z níž se na jednom konci vstupuje do malé přípravny ukryté za závěsem a na tom druhém, vzdálenějším, se nacházejí toalety. Většinu úprav interiéru udělal Tomáš spolu s bratrem Honzou a ruku k dílu přiložila i Tomášova přítelkyně Jana. „Žádné velké zásahy nebyly potřeba, šlo v zásadě jen o to rozebrat původní železný bar, postavit nový a trochu u něj prodloužit vodu a odpad. Plus jsme položili novou podlahu, vymalovali a vytapetovali,“ shrnuje provedené práce na interiéru, který je laděný do samých tmavých barev, konkrétně černé, hnědé a zelené.
Barovou stanici na Vinohrady Tomáš přenesl z Hradce, stejně jako pohodlné lavice a stolky situované v zadní místnosti. Vše ostatní je nové, byť v Tomášově oblíbeném vintage stylu. „V přední části je bar a ta zadní funguje jako takový obývák. Pořád je v ní slyšet zvuk šejkru, ale ne tak, aby to hosty rušilo. To byl náš cíl – vytvořit doupátko, kam si člověk zaleze a nebude se mu chtít odejít,“ přibližuje svůj záměr majitel podniku. Celková kapacita baru se pohybuje kolem dvaceti míst. V přední místnosti jsou dva stolky u nichž se pohodlně usadí čtyři hosté, vzadu je šest stolků optimálně pro patnáct hostů. Na baru místa k sezení nejsou, počítá se ale s tím, že u něj budou hosté popíjet drinky vestoje.
Ztělesněná volnost / Pro každou ze zamýšlených lokací měl Tomáš připravený trochu jiný koncept zvolený tak, aby s ní co nejlépe souzněl. Pro Vinohrady, respektive jejich část poblíž náměstí Míru, se mu zdál ideální Taigen. „Nechtěl jsem další Blind Lion, už jen z úcty k tomu původnímu ne,“ objasňuje, proč se rozhodl nezůstat u zavedené značky. „Taigen znamená v japonštině zhmotnění, ztělesnění. Záměrně jsem zvolil abstraktní neurčitý název, který mi dává volné ruce. Dlouhodobě nacházím inspiraci v japonském barmanství a Asii obecně, zároveň se ale nechci nechat ničím svazovat. Chci si hrát s různými ingrediencemi, destiláty i styly drinků. Chci, aby mě to bavilo a naplňovalo a tu radost pak přenášet na hosty,“ říká.
Ti, kdo Tomáše znají, vědí, že k jeho koktejlovému rukopisu patří jednoduché kombinace a zajímavé chutě. „Jestli mě něco definuje, tak cordialy. Zároveň rád používám různé čaje, bylinky a koření,“ objasňuje s tím, že nadále využívá služeb svého kamaráda, který má poblíž Hradce zahradnictví, leccos si ale taky sám vypěstuje na chalupě v Orlických horách a další suroviny nasbírá v přírodě. Koktejlová nabídka Taigenu v rozsahu devíti až dvanácti drinků se tak bude obměňovat průběžně podle sezonní nabídky surovin a zásob těch, které Tomáš zpracuje na široké spektrum domácích ingrediencí, od zmíněných cordialů přes shruby či ovocné octy až po likéry.
Domácí výroby jsou i pickles, které Tomáš svým hostům k drinkům nabízí spolu se sýry, klobásami, oříšky a dalšími barovými pochutinami. Do vaření se pustit nehodlá, jednak na to nemá dostatečné zázemí, ale ani kapacitu – za barem bude totiž sám plus na place se bude přinejmenším zpočátku pohybovat jen jedna brigádnice. Otevřeno má Taigen od úterý do pátku vždy od pěti do půlnoci nebo do jedné. „V sobotu jsem v případě zájmu připravený otevírat bar pro soukromé společnosti. V neděli chci mít volno a pondělí už bude částečně pracovní – dopoledne se chystám věnovat nákupům a přípravám na celý týden,“ objasňuje Tomáš s tím, že dospěl do fáze, kdy už nechce nadřazovat pracovní život tomu soukromému.
