Někdy sedm otázek prostě nestačí. Třeba když se do rozhovoru dají dva kamarádi, kteří spolu strávili nějaký čas za barem a dokonce i v jedné domácnosti. Maroš Potůček, jenž se nedávno po letech života v Londýně vrátil domů na Slovensko, jich proto Robinovi Kolkovi, svému někdejšímu kolegovi z Termini, jenž má kromě tohoto baru na starost ještě chod 69 Colebrooke Row a on-line obchodu Untitled Drinks, adresoval o poznání víc…
Jak se podle tebe za poslední roky změnila barová scéna? Co se ti na ní líbí a co ne? A jak vnímáš stávající generaci mladých barmanů a barmanek?
Hodnotit mohu pouze londýnskou scénu. Všiml jsem si, že mnoho barů chce dnes pracovat rychle a jednoduše. Zní to sice hezky, ale k tomu potřebuješ tým lidí, kteří tomu opravdu rozumějí a dávají do toho 100 %. Jsou tomu po celou směnu oddaní a sledují, co se děje nejen na place, ale i za barem. Dávají tomu všechno po celý den i večer. Jakmile někoho takového najdeš a máš ho v týmu, nesmíš ho pustit… Kdybych se mohl vrátit v čase, snažil bych se nabídnout takové pracovní podmínky, které se nedají odmítnout. A Mr. Potůček by byl ještě v Londýně. Ha, ha, ha! Chtěl bych najít co nejvíc takových osobností! Nelíbí se mi, že jich je málo nebo že zatím nevím, kde je hledat. Současná generace je v mnohém podobná té naší. Chtějí všechno hned, stejně jako my, když jsme byli v jejich věku. Je to přirozené a pochopitelné.
Uvízl ti v paměti nějaký barový mýtus, kterému jsi dlouho věřil a až později jsi zjistil, že je to jen výmysl?
Že nejtěžší drink na přípravu je Martini Cocktail. Pokud umíš technicky odměřit dvě kvalitní ingredience z lednice, pětadvacetkrát otočit barovou lžící v plechovém tinu plném kvalitního ledu a pak jeho obsah přecedit do vychlazené skleničky a zastříknout to kůrou z čerstvého sicilského citronu, tak to přece musí chutnat skvěle! Však to znáš: dobrá znalost, kvalitní ingredience a správné barové náčiní!
Co tě naučil život za barem a nikdo jiný ti to nedal?
Že život za barem je práce, která mi jako práce nepřipadá. Všechna ostatní zaměstnání mi vždy jako práce připadala. Takže jsem si vybral velmi dobře!
Zažil jsi někdy barový moment, který byl jako z filmu?
Každý večer v baru Termini je jako z filmu! Ty to víš moc dobře!
Je něco, co bys ve své barové kariéře udělal jinak?
Ne, zatím vše probíhá tak, jak má. Je to rozběhnuté! Už „jen“ otevřít vlastní úspěšný podnik a budeme super mega spokojeni!
Jelikož jsme spolu měli možnost pracovat, a dokonce jsme spolu krátce sdíleli i jednu domácnost, velmi dobře tě znám. Vím tak o tobě i to, že jsi vášnivý cyklista. Jakou nejdelší nebo nenáročnější cestu jsi na kole podnikl?
Na kole jezdím od dětství. Asi nejhorší moment byl, když jsem přijel na ligový fotbalový zápas na kole. Bylo to jen patnáct kilometrů, ale reakci trenéra si pamatuju dodnes. Bylo to ode mě nezodpovědné a pokud si dobře vzpomínám, na hřišti jsem tenkrát podal mizerný výkon. Od té doby jsem už na zápasy jezdil vlakem nebo mě vozil táta autem. V poslední době byla nejnáročnější jízda během charitativní akce v Cornwallu – jeli jsme „cyklostezkou“ podél oceánu, byla zima, pršelo a v pelotonu všichni přestali mluvit. Každý chtěl být v cíli co nejdřív! Trasa vedla z Londýna do Cornwallu, přibližně 400 km.
Který trend v barovém světě ti přijde úplně zbytečný anebo přehnaný?
Limetová a citronová šťáva z láhve – ta z obchodu. A ještě tomu říkají SUPER citron nebo SUPER limeta.
Co tě naučilo cestování o tom, jak fungují bary jinde ve světě? Máš nějaký oblíbený bar, který v tobě stále rezonuje?
Díky Termini jsem hodně cestoval a jsem za to nesmírně vděčný. Zaujalo mě mnoho podniků, ať už designem nebo atmosférou. Hodnotit samotný provoz je ale těžké, pokud tam nepracuješ. Z organizačního hlediska mi však alespoň z mého pohledu přišel velmi dobře zvládnutý norský bar Himkok.
Vím, že rad čteš. Která kniha nebo i film tě v životě nejvíc ovlivnily?
Pořád mám něco rozečteného. Nedávno jsem si koupil knihu od Roberta Greena Laws of Human Nature, česky Zákony lidské přirozenosti. Je to kniha, ze které jde skoro strach! Tu teda raději nikomu nedoporučuju… Ale doporučil bych The World’s Fittest Book od Rosse Edgleyho, knihu, která tě donutí rozhýbat vlastní tělo!
Kdybys měl možnost vyvěsit na dveře baru jednu větu, kterou by sis přál, aby si hosté před vstupem přečetli, která by to byla?
Vítejte!
Co mimo barový svět tě dělá šťastným?
Moje malá rodina v Londýně, stejně jako ta v Česku, kam se rád vracím. A taky možnost učit se úplně nové dovednosti – například nahazovat omítku.
