V globálním měřítku je zcela jistě nejznámějším a nejpopulárnějším mladým vínem Beaujolais Nouveau. Z původně lokálního zvyku ochutnávat mladá vína ještě v roce jejich sklizně se stal fenomén, jehož počátky jsou odvozovány od roku

Původně bylo datum prodeje mladého Beaujolais stanoveno na 15. listopad. To ale bylo moc brzy po Dni válečných veteránů (11. 11.), který je v řadě zemí státním svátkem, a také se příliš neosvědčily víkendové termíny. Od roku 1985 se proto příchod Beaujolais slaví vždy

Na propagaci Beaujolais Nouveau v jeho počátcích i následujících dekádách má obrovské zásluhy francouzský vinař a obchodník s vínem, jenž si vysloužil přezdívku le roi du Beaujolais (král Beaujolais) nebo též pape du Beaujolais (papež Beaujolais). Byl to

Beaujolais Nouveau je svěží, lehké, ovocité a snadno pitelné víno s nižším obsahem tříslovin, na čemž má lví podíl velmi stará odrůda révy vinné, která je jako jediná k výrobě mladého Beaujolais povolena. Řeč je o

Po boomu v 80. a 90. letech minulého století začala popularita Beaujolais Nouveau postupně klesat. Zatímco v roce 2008 se ho prodalo 304 000 hl, o deset let později už to bylo „jen“ 170 000 hl. Nejvíce se ho vypije ve Francii, největší podíl na exportu má

Svěží a ovocitá musejí být také Svatomartinská vína. Moravští a čeští vinaři je mohou vyrábět nejen jako červená nebo růžová, ale také jako bílá. Na výběr současně mají z širší škály odrůd révy vinné. Celkem je jich u nás k výrobě mladých vín se sv. Martinem ve znaku povoleno

Nejvíce vždy bývá bílých Svatomartinských vín, ze tří povolených odrůd letos vede Müller Thurgau, následován Muškátem moravským a Veltlínským červeným raným. Nejméně naopak bývá červených Svatomartinských, která se smějí vyrábět z odrůd

Tradice pití mladého vína na sv. Martina sahá do 18. století, kdy se nad sklenkou a u pečínky dohadovaly podmínky právě skončené služby na další rok. Ta novodobá se píše od roku 1995, kdy si ochrannou známku Svatomartinské registroval vinař Ing. Jiří Kopeček. Vinařský fond je jejím majitelem od roku

Zatímco popularita Beaujolais Nouveau už zaznamenala poměrně strmý pád, obliba Svatomartinského stále ještě stoupá. Letos v dvoukolovém hodnocení uspělo 304 vín od 74 vinařů a na trh se dostane rekordní počet láhví. Bude jich

Svatomartinská vína se slavnostně otevírají 11. 11. v 11 hod. dopoledne. Po celé republice se při této příležitosti konají košty, festivaly a další gastronomické akce. Tou největší je jednoznačně Svatomartinský košt organizovaný Vinařským fondem

Ne všichni vinaři ovšem o známku Svatomartinské usilují, někteří se vydávají vlastní cestou. Bzenecké Vinařství Bunža si kupříkladu na počátku milénia zaregistrovalo ochrannou známku Bunžolé a svá mladá vína má i Vino Hort. Prodávají se pod názvem

Zpátky do Francie. Beaujolais samozřejmě není jediným francouzským regionem, kde se mladá vína vyrábějí. Poměrně známá jsou například i ta z oblasti Gaillac AOC. Gaillac Primeur se vyrábějí z modré odrůdy Gamay a z bílých Muscadelle, Loin de l’Oeil a

Poměrně velkoryse ve srovnání s Francouzi z kraje Beaujolais pojali pravidla pro svá mladá vína Italové, a to jak co se sklizně, tak zpracování hroznů týče. Největší rozdíl je pak v počtu povolených odrůd. Vino novello, jež bylo oficiálně uznáno v roce 1987, se smí vyrábět z více než

Italové současně svá mladá vína uvádějí na trh velmi brzy, otevírají je už 30. října. V některých regionech je dokonce stanoveno i datum, kdy má být jejich prodej ukončen. Tomuto období se říká I Giorni della Merla (tj. Dny kosa) a jde o tři poslední dny měsíce

Svá mladá vína mají také vinaři v rakouském Štýrsku. Steirischer Junker jsou nejčastěji bílá cuvée, a to až sedmi odrůd, jimž dominují Müller Thurgau, Sämling 88 a Tramín červený. Otevírají se vždy ve středu před sv. Martinem a ve znaku mají