Výzkumný projekt Pro chmel, který inicioval Plzeňský Prazdroj spolu s Microsoftem a Chmelařským institutem, přinesl po dvouletém měření vlivu počasí na růst chmele první výsledky. Vědci tak poprvé v historii zjistili, kolik vody během sezony potřebuje chmelová rostlina, aby prospívala.
Zázemí projektu Pro chmel před dvěma lety poskytlo šest chmelnic na Žatecku. Experti na nich instalovali půdní sondy, meteostanice a časosběrné kamery a v sezoně také speciální senzory přímo na rostliny chmele. „Na základě měření jsme zjistili, kolik chmel potřebuje vody v různých fázích svého růstu a jak se tato potřeba vyvíjí v průběhu sezony. Poprvé v historii tak víme, že chmel ve vegetačním období spotřebuje v průměru 2 l vody denně pro každý stonek, což znamená denně 10–12 l vody na celou rostlinu. Vedle toho jsme zjistili, jak dlouho voda vydrží v půdě s ohledem na různé typy počasí i jak rychle se vsakuje do hlubších vrstev. To dává základ k tomu, aby chmelaři věděli, kolik vody musí na pole dodat, aby rostlina nepřestala prospívat,“ vysvětluje Ivan Tučník, vedoucí projektu Pro chmel z Plzeňského Prazdroje.
Všechny údaje naměřené na chmelnicích jsou nyní shromážděny v on-line databázi, jež je dostupná všem zapojeným pěstitelům, kteří tak mohou na základě získaných dat uzpůsobit péči o chmel a alespoň částečně bojovat s klimatickou změnou. „Bohužel stále přetrvává problém s nedostatkem vegetační vláhy především na Žatecku, které leží ve srážkovém stínu Krušných hor. Navíc mnozí chmelaři nemohou v některých sušších letech odebírat vodu z řek. Takže bude třeba zajistit efektivní využití nedostatkové vody tak, aby ji chmel dostal v potřebném objemu především v kritických obdobích vegetace,“ objasňuje Pavel Donner z Chmelařského institutu.
Letošní zkušenosti ukazují, že změna taktiky zavlažování na základě získaných dat může přinést zvýšení úrody až o 40 %. „Sledovali jsme vývoj vlhkosti v půdě za loňský rok a zjistili jsme, že chmel nám úplně vyčerpal vodu zejména v hlubších vrstvách půdy. Tato voda se tam však nevrátila během celého podzimu, zimy a ani jara, protože srážky nebyly dostatečné. Ze zkušeností víme, že vláha po dešti drží v půdě dlouho. Proto jsme se letos rozhodli upravit celou strategii zavlažování a začali jsme už v březnu. Půdu jsme tak výrazně nasytili vodou před sezonou na jaře, kdy jí ještě máme dostatek. A vláha nám v půdě vydržela i v době, kdy ji chmel potřeboval,“ říká Václav Burger z farmy Lupofyt a pokračuje: „Díky tomu byl výnos na chmelnicích, kde jsme využili data z projektu Pro chmel, 2,1 t chmele na hektar, navíc ve výborné kvalitě, zatímco v minulých třech letech z těchto chmelnic činil pouze 1,1–1,4 t na hektar. Výnos našich nezavlažovaných chmelnic byl v tomto roce 1,45 t chmele z hektaru.“
Rozsáhlá databáze, která během dvou let vznikla, zároveň poslouží jako základ pro vývoj speciální aplikace. Kanadská společnost TensoAI nyní finišuje s vytvořením závlahového modelu, který bude jejím „mozkem“. Samotná aplikace by měla vzniknout na jaře příštího roku. K již zapojeným pěstitelům se v jejím využívání budou moci přidat se i další tuzemští farmáři, cílem projektu je totiž pomoci celému tuzemského chmelařství.
