V baru Levels, jenž je součástí zábavního komplexu vybudovaného v někdejším pražském obchodním domě Máj, 8. září proběhlo finále soutěže Saw This, Made This. Jeho vítězkou se stala Eliška Stránská z brněnského EscoBaru, ocenění se ale dočkali ještě další tři soutěžící.
Saw This, Made This má poměrně specifické zadání – záleží samozřejmě i na chuti koktejlu, důraz je ale kladen zejména na vizuální stránku, přesněji na to, jak moc se drink podobá svému předobrazu. Úkolem soutěžících totiž bylo vytvořit na bázi libovolné varianty ginu Bombay tekutou repliku vybrané fotografie. Zadaní zaujalo na dvě desítky barmanů a barmanek z České republiky a Slovenska, z nichž bylo vybráno šest nejlepších, kteří se v Levels 8. září utkali naživo. Vítěze mezi nimi vybírala porota, v níž po boku brand managerky Bacardi Martini Kateřiny Valouškové usedli zkušení barmani Pavel Sochor a Pavel Tvaroh, za nějž chuť soutěžních drinků, protože nepije alkohol, hodnotila jeho pravá ruka Klára Trčková, a fotograf Petr Kozlík, který byl pro hodnocení drinků vytvořených podle fotky naprosto ideálním kandidátem.
Každý ze soutěžících hledal inspiraci jinde. Zatímco Lidia Dobiášová z pražského baru Black Angel’s ji našla v červeně zbarveném bolivijském jezeru Laguna Colorada, Štěpán Šimánek, jenž spolu se svou partnerkou Carolou Urru v Praze na Vinohradech provozuje Savage Bar, do tekuté podoby převedl fotografii skleníku situovaného v srdci palírny Bombay Sapphire a svůj modře zbarvený drink servíroval na dřevěném podtácku pokrytém rostlinami. Tomáš Batelka z Kenton’s si za předobraz svého soutěžního drinku zvolil zenovou zahradu a dálkami byl inspirovaný také koktejl jediné zástupkyně Slovenska ve finále Saw This, Made This. Rozálie Dinková z vinného baru a kavárny s příznačným jménem RW Coffee & Wine do Prahy přicestovala až z Veľkých Úlan, což je obec v okrese Galanta. S sebou na svou první soutěž v životě přivezla vizuálně propracovaný koktejl Dune, jehož předobrazem byly egyptské pyramidy a písek, který je obklopuje. Naopak nijak zvlášť daleko pro inspiraci nešel zkušený olomoucký barman Marek Vybíral, který do svého drinku zapracoval lustr, jenž spolu s dalšími visí v jeho domovském Café New One.
Ze svého okolí čerpala inspiraci také Eliška Stránská z brněnského EscoBaru. V jejím hledáčku se ocitl dům situovaný v brněnské čtvrti Černá pole, kolem kterého často prochází. Žije v něm výtvarník Lubo Kristek, který je zároveň podepsán pod originálním vzhledem fasády. Elišku zaujaly zejména ruce, které obepínají vzrostlou živý strom, ale i Sisyfův stroj času umístěný kousek vedle nich. Z ginu Bombay Sapphire Sunset, mandarinkovo-koprového cordialu a třešňového likéru infuzovaného bílou čokoládou namíchala drink Legacy, který servírovala ve sklence ozdobené pruhem z čokolády a živočišného uhlí usazené v květináči v podobě sepnutých rukou, který vyložila koprem vonným. Vzhled předlohy tak napodobila do nejmenšího detailu. „Drink má podobnou barvu jako fasáda kolem okenic a na části domu a ten pruh z čokolády a uhlí jednak symbolizuje něco úplně zbytečného, co s chutí koktejlu nijak nesouvisí, coby odkaz na Sisyfovy hodiny, zároveň je barevně sladěný s převažující šedivou fasádou domu,“ objasňuje Eliška a pokračuje: „Kopr vonný svým vzhledem připomíná strom, navíc je to hezká čeká surovina, která jde dobře ke koktejlu inspirovanému domem českého umělce. Ze zbytků stonků jsem udělala cordial, do nějž jsem přidala mandarinku, která je jednou z botanicals ginu Bombay Sapphire Sunset. A ruce v mém servisu jsou zlaté mimo jiné i s odkazem na chvíli před západem slunce, které se říká golden hour.“
Elišce koktejl Legacy vynesl vítězství oceněné tisícem eur a výletem do palírny Bombay Sapphire situované v anglickém Hampshire, ale taky do Londýna a tamních barů. Na stejnou cestu se kromě ní vypraví rovněž druhý a třetí v pořadí, tedy Marek Vybíral a Rozálie Dinková. Porota se ale dlouho nemohla shodnout na pořadí na třetím a čtvrtém místě, a tak si ještě speciální cenu v podobě degustačního menu v jeho londýnském baru Lounge Bohemia od Pavla Tvaroha vysloužil „bramborový“ Štěpán Šimánek.
foto: Honza Martinec
