I když už pár knih přinejmenším částečně zasvěcených flairu vyšlo, dosud žádná z nich nebyla tak rozsáhlá a komplexní jako letošní novinka – Flair Bartending Book. Ambiciózní projekt zmapovat celý příběh tohoto barmanského umění v realitu proměnily dvě flairové legendy Marco Canova a Tom Dyer.
Výpravná publikace čítající více než pět set stran si právem připisuje přívlastek první a nejkomplexnější knihy, která kdy byla o flair bartendingu vydána. Marco Canova a Tom Dyer na ní intenzivně pracovali přes čtyři roky a jejich úsilí bylo završeno letos 19. ledna, kdy byla Flair Bartending Book oficiálně uvedena do prodeje.
Impozantně působí už na pohled – vytištěna byla na prémiovém křídovém papíře, přičemž více než pět set stran je svázaných pevnou vazbou s matně černými laminovanými deskami. Efektně pak působí výrazný žlutý slipcase, do nějž se Flair Bartending Book ukládá a v každé knihovně je tak k nepřehlédnutí. Primárně jde ale samozřejmě o to, co čtenáři najdou uvnitř. Marco Canova a Tom Dyer svůj společný literární počin opatřili podtitulem The Origins – The Golden Era – The Untold, který leccos naznačuje. A vše, co do něj zahrnuli, dokresluje pestrý a bohatý obrazový materiál, jehož základ tvoří fotky coby nejlepší dokument své doby.
Flair Bartending Book je rozdělena do třiceti kapitol. V první z nich autoři nabízejí definici flair bartendingu a představují jeho jednotlivé formy, tedy working, craft, magic a exhibition flair. Přidávají také slovníček flairových prvků nebo třeba osm principů, které jsou podmínkou úspěchu. Druhá kapitola je výletem do dřevních dob flairu a začíná opravdu hluboko v historii. Otevírá ji totiž reprodukce obrazu holandského malíře Jana Steena, který byl namalován ve druhé polovině 17. století, a kromě poněkud rozjařené společnosti nabízí také pohled na dokonalý long pour… Většina textu se pak vztahuje k 19. století a počátku století následujícího a čerpá z dobového tisku, barových knih ale i korespondence, reklamních materiálů či filmového světa. Třetí kapitola hned v úvodní větě zmiňuje Johna Mescalla, který patří k flairovým průkopníkům, a řetězec TGI Friday’s, s nímž jsou počátky flairu neodmyslitelně spjaty. Padne v ní i jméno Johna Bandyho, k němuž se vrací i následující kapitola, a to v kontextu filmu Koktejl, který inspiroval celou jednu generaci barmanů. Ne všichni ho ale přijali s nadšením – Canova a Dyer v knize zmiňují i frustraci barmanů TGI Friday’s, na něž pak někteří hosté nahlíželi tak, že se jen snaží napodobovat Toma Cruise…
V dalších kapitolách autoři detailně mapují historii flairu dekádu po dekádě a napříč různými kontinenty, aby se postupně zaměřili přímo na jednotlivé výrazné osobnosti flairového světa. Poslední dvě z těchto osobnostních kapitol jsou pak zasvěceny jim samotným. Osmadvacátá kapitola nazvaná A Flair Miscellany se dotýká chuťového balancu, rozdílu mezi sportem a uměním, soutěžním formátům, hudbě, psychologii a emocím a dalším s flairem svázaných témat. Předposlední kapitola představuje jedenáct barmanských osobností, které si s flairem na první dobrou asi nespojíme, přesto s ním mají svou – veskrze pozitivní – zkušenost. Otvírá ji Simone Caporale, nechybí mezi nimi ani Alex Kratěna, nejvíc ale asi překvapí Salvatore Calabrese.
Třicátou kapitolou je Post Scriptum, poslední slovo autorů a vysvětlení, proč se do napsání Flair Bartending Book vůbec pustili. „Chtěli jsme vytvořit víc než jen knihu – chtěli jsme vybudovat odkaz. Flair bartending nám dal nezapomenutelné zážitky a globální rodinu, přesto jeho historie nikdy nebyla skutečně zdokumentována. Touto knihou zachováváme jeho kořeny, oslavujeme jeho zlatou éru a inspirujeme budoucnost tohoto umění,“ podotýká Marco Canova a Tom Dyer jeho slova doplňuje: „Flair není jen o házení láhví – je o kreativitě, sebevědomí a spojení. Tato kniha je poctou všem, kteří měli odvahu stoupnout si za bar a předvést svoji show. Jsem hrdý na to, že jsme společně s Marcem vytvořili něco, co ctí minulost a zároveň motivuje další generaci barmanů.“
