Muzeum slivovice v Praze na Malé Straně se 22. září stalo dějištěm pětadvacátého ročníku mezinárodní barmanské soutěže pořádané vizovickou palírnou. International Rudolf Jelínek Cup hledal nejlepší drink namíchaný na bázi pětileté kosher slivovice, jenž měl zároveň rozvíjet příběh o dobývání Ameriky, kterou si tenhle destilát z Vizovic podmanil už před více než devadesáti lety. Z jedenácti soutěžících si porotu nejvíc získal Martin Vogeltanz s koktejlem Kiseki. Jeho jméno se tak na putovní trofeji soutěže objeví už potřetí.
Slůvko International v názvu soutěže společnosti R. Jelínek obvykle odkazuje na zastoupení evropských barmanů s důrazem na ty české a slovenské. Letos jeho význam ale podtrhla ještě účast thajského barmana Chinaphonga Palasaka, jenž si výlet do České republiky spojený s návštěvou Prahy i Vizovic, hostováním v Bar and Books a účastí v mezinárodním klání vybojoval v rámci lokální soutěže s whisky a ginem GoldCock a vizovickým Absintem. V rámci International Rudolf Jelínek Cupu mu soupeři bylo pět českých a pět slovenských barmanů. Za Česko se za soutěžní bar postavili dva matadoři, jejichž jména se na trofeji už párkrát objevila, konkrétně Martin Vogeltanz a Honza Zlámaný. Na soutěžní soupisce je pak doplnili tři nováčci – Barbara Šafářová z pražského baru AnonymouS, Michal Němec z Black Angel’s a David Mikula, který má svou barmanskou školu. Slovensko vyslalo za soutěžní bar tři košické a dva bratislavské soutěžící. Z východu země do Prahy dorazili Ema Surmová z Bazaaru, Alec Tamáš z bistra Freym a český barman Patrik Sláma, jehož působištěm je košická Kaviareň Slávia, z bratislavského Mirroru pak Romana Hellebrandtová a Adam Petruš.
Zázrak zvaný slivovice / V Mirroru je „doma“ také Peter Marcina, jenž v roli garanta soutěže celým dnem přítomné provázel. Role porotců se pak ujali spolumajitel košického baru The Grapes Richard Fialka, Monin brand ambassador Václav Abraham, zakladatel Barman.cz Tomáš Kubíček a Aleš Svojanovský, prezident CBA, do jejíž celoroční barmanské ligy Rudolf Jelínek Cup patří.
Soutěžící před porotu předstupovali v rozlosovaném pořadí, přičemž každý z nich dostal vždy 7 minut na to, aby porotě namíchal čtyři porce svého drinku a krátce jim ho představil. Případné doplňující otázky už se do soutěžního času, který většina barmanů a barmanek využila do poslední vteřiny, nezapočítávaly. Kromě drinku samotného bylo pro porotu důležité i to, jak se soutěžícím podařilo naplnit téma Zázrak zvaný slivovice a navázat na příběh o tom, jak Rudolf Jelínek kdysi dobyl Ameriku. „Vývoz kosher slivovice do USA v poprohibičním roce 1934 otevřel firmě dveře na tamní trh,“ objasňuje marketingová manažerka společnosti Rudolf Jelínek Irena Konečná. „Produkt zůstal dodnes v našem sortimentu v prakticky nezměněné podobě,“ dodává.
Zázrak jménem Kiseki / Účastníci Rudolf Jelínek Cupu k zadání přistoupili různě. Někteří se pro inspiraci obrátili do dětství a kuchyně svých babiček, další se nechali inspirovat přímo Amerikou a tamními barmany, popřípadě se pokusili v jednom drinku propojit více kultur. Příkladem budiž Martin Vogeltanz, jenž se rozhodl twistovat Japanese Cocktail legendárního newyorského barmana Jerryho Thomase. Zatímco originál se míchá z brandy, orgeatu a bitters, a obejde se tedy bez ingrediencí ze země, na kterou svým názvem odkazuje, Martin se vydal přímo česko-japonskou cestou. K vizovické kosher slivovici přidal japonské švestkové víno ozvláštněné shiso příchutí, yuzu cordial, který připravil z yuzu pyré od Moninu, yuzu šťávy a Paragonu Rue Berry, a japonský zelený čaj sencha ovoněný lístky sakury. Tenkostěnnou sklenku pak ozdobil sušeným lístkem shiso a k drinku, který pojmenoval Kiseki (japonsky zázrak), podával nakládanou ume švestku. „Její slanost ještě zvýraznila všechny obsažené chutě,“ objasňuje.
Martinova prezentace zároveň patřila k těm nejpropracovanějším – zakomponoval do ní informace o použité bázi a značce jako takové a myslel doslova na každý detail. Nezapomněl ani na úvodní drink pro porotu, který sloužil pro navození chuti. „Byla to sféra – zelený čaj, yuzu a yuzu kůra. K tomu ode mě měli ještě neslazený zelený čaj, který jsem nasytil CO2,“ doplňuje.
Jen skvělý drink často nestačí / Čas po hlavním soutěžním pásmu barmani a barmanky vyplnili vloženou speed challenge – jejich úkolem bylo co nejrychleji namíchat slivovicový Sour. Zatímco pro ně to byla už spíš zábava, porotci naopak zažívali vcelku těžké chvíle – museli totiž definitivně rozhodnout o vítězi a dalších oceněných. „Soutěžící se s nelehkým úkolem vytvořit moderní koktejl na bázi slivovice popasovali velmi dobře, byť u některých chybělo výraznější propojení drinku s příběhem, lepší chuťové vybalancování nebo větší míra inovace. U jiných byla naopak receptura lehce komplikovaná a obtížně replikovatelná, což bylo jedním z faktorů při hodnocení,“ dává nahlédnout do rozhodovacího procesu Tomáš Kubíček.
Tím, kdo porotu svým drinkem a výkonem přesvědčil nejvíc ze všech, byl nakonec podle očekávání Martin Vogeltanz. „Dokázal velmi dobře propojit chuť, příběh, čistý design, zajímavé domácí suroviny i foodpairing, a získával tak body napříč všemi hodnocenými kritérii. Právě v tom je podle mě podstata barmanské soutěže – nestačí mít pouze skvěle chutnající drink, pokud za ním pokulhává technika, prezentace, práce se značkou, inovace nebo celkový příběh,“ shrnuje za všechny čtyři porotce Tomáš Kubíček.
Druhý v pořadí skončil Jan Zlámaný z cateringu Bar na klíč a jako třetí se umístil Michal Němec z pražského baru Black Angel’s. Cena za Best Design připadla celkovému vítězi, ocenění Jury Talent obdržela Ema Surmová z košického Bazaaru a titul Best Innovation náleží Barboře Šafářové z pražského baru AnonymouS.
